Podobné kapely
Podobnost se určuje podle počtu společných fanoušků.
Roman drumer rock'n'roll-folk / Cheb
Členové skupiny
Nástrojové obsazení:
Kytara,
Baskytara,
Bicí
Kontakty a odkazy
Dodatečné info
- 1971
- po nástupu do 1. třídy jsem byl maminkou přihlášen rovněž do LŠU - a to na housličky - kam jsem se po několika hodinách ODMÍTL vracet...:-(. Dodnes toho lituji...
- 1974 - 1980
- hodiny hudební výchovy na tehdejší 6. ZDŠ mi nikdy nevadily. Zpíval (nevím i zda intonoval) jsem velmi rád...Ö
- ve školní družině jsem se přihlásil i do sboru...fakt mne to bavilo...zvlášť pro nás tehdy velmi zpěvné písně typu:"...tut náš láger, tam děrévňa, les zeljónyj nad rekój...", či "...vstaváj straná ogrómnaja...", jejichž politický náboj i podtext jsme tehdy samozřejmě nevnímaly (my - děti)...
- ve 4.třídě jsem cestou autobusem do ZOO v Plzni byl vyzván třídním uč. jestli nechci něco zazpívat - do autobusového mikrofonu u řidiče...to byla nabídka!...a já tedy proč né...Poslouchal jsem tehdy doma rodičovské dvojalbum K. Gotta i singly (i P. Černockou!) a uměl mnoho jím interpretovaných písní zpaměti - hlavně "Buď sbohem brácho z dětských let". Tu jsem měl moc rád. A mám dodnes. I originál. Dlouhodobá paměť funguje. Všechny sloky si pamatuju dodnes a dám je klidně ve 3 h ráno čerstvě probuzen na první dobrou...:-) A tak jsem jí "dal" a sklidil ve svých 10. letech první aplaus na uzavřené privátní scéně autobusu...
- V tomto období jsem už v sobě rovněž objevil i cit pro hudební rytmus i rytmus veršů a začínali mne zajímat bubeníci...jichž si pamatuju z té doby mnoho...Plachetka, Vejvoda, Vaniš, Žižka jr., ( V+Ž - bubeníci tehdy v orch. L.Štaidla,), A. Kohout!, Šustera, Hejduk, M. Tucker, C. Powell...etc
- můj rytmický růst byl zaznamenán postupně více a více odřenými sedáky na babiččino křeslech, do nichž jsem bušil vařečkama - jako příslovečný "hluchý do vrat" a do toho zpíval...dobrá průprava...babička Zemanová byla hodná a trpělivá žena starých časů...:-) Babi. Děkuju Ti!
- ...za přelomový okamžik v mé hudebně melodické angažovanosti (ani snad né kariéře..:-) považuju bezpochyby den (již si bohužel nepamatuji datum...), kdy mne můj o 2 roky starší bratranec Karel:-) naučil na kytaru první akord "D"! To mi jel 12. letý vlak života...Zde je nutno poznamenat omluvu rodičům, které jsem několik dalších dnů a týdnů "trápil déčkem" a postupně, již sám, přidal akord "A" a "G" a mohl se tak naučit a velmi neuměle zahrát píseň "BLUES" tehdy velmi populární (a jedné z mála) kapely Katapult...
- akustickou kytaru jsem si půjčoval od bratrance...
- na 6. ZDŠ v šesté třídě jsme pro večírek na závěr školního roku "dali" dohromady se spolužáky - dnešními slovy, první playbackový revival "The Sweet"...
- v sedmé a osmé třídě potom to samé, ale jako "Katapult"...:-)
- kytarový um pomalu a postupně narůstal...(ehm tedy, že by?)
- po bicích jsem zatím marně toužil a "bubnoval" všude a na všechno, ale...
- u své tety z otcovi strany, tehdy studentky pedag. fakulty na VŠ, jsem objevil a půjčil si LP desku ELÖ OMEGA (živák) - maďarské to skvělé rockové formace a dodnes hrající...a tu jsem "brousil" na našem mono gramofonu donekonečna...až jí teta chtěla vrátit...Nostalgicky i fakticky hudebně ty písně miluju dodnes...Ale ony jsou fakt rockově krásný-melodický-dravý-skvěle zahraný. Bejt OMEGA tehdy na západní straně železný opony, tak si nezadá s D. Purple či s L . Zeppelin...Na OMEGU nedám dopustit..., ikdyž ostatní desky mne už tak "nedraply" jako živák ELÖ...Srdečním rockerům tuhle desku doporučuju!!!
- 1980 - 1984
- na střední škole jsem postupně oblažoval a snad i obveseloval spolužáky hraním klasických trampských kousků, ale i kapely Olympic a jiných...
- i svými texty některých známých songů tehdejší doby - jako např. "Týden končí" s tématem přežívání studenta na bramborové brigádě v jižních Čechách...kupodivu mi text připadá trefný a vtipný i po více než 30 letech...Snad nejsem moc velký narcis...:-)
- v r. 1981-82 jsme dali dohromady takový malý třídní rockabilly band (bez bicích) a zasoutěžili si při školní akci o lepší třídní song. S písní Johnyho Cashe "Cadillac", se skvělým českým textem J. Vyčítala hrané tehdejšími Zelenáči, jsme sklidili poměrně pěkný úspěch a skončili druzí. V tomto hudebním tělísku jsem si já, neskromný, byť lehce omezený "multiinstrumentalista", zahrál i na KONTRABAS...
- na bramborové barigádě v jižních Čechách ve staré škole v Kunkovicích u obce Čachrov (okr.Klatovy), ale rok před výše uvedenou soutěží, jsem se ujal kýblů a paliček - spíš přiměřených klacků, a to, když starší a muzikální hledači brambor ze třeťáku potřebovali pro svůj "brambor bend" rytmika. A tak v našem ůležení", ve staré škole v Kunkovicích vznikl základ pozdější, byť krátkodeché, studentské kapely "VĚŠÁK" :-) Motto kapely znělo:..tak tady máte Věšák, zavěste naň své starosti a problémy a oddejte se poslechu a relaxaci...
- druhé a poslední vystoupení na brigádě se odehrálo při večeři v nedaleké hospodě v Čachrově...nemate-li mne paměť - úspěch byl dokonalý...
- již jako kapelka VĚŠÁK (RychvalskýL - Fischbach - Černý...) jsme nazkoušeli a nahráli v r. 1983 v podmínkách studenské nemajetnosti, ale zato nadšení, magn.kazetu v sále DVORANY v Lokti nad Ohří, tedy 12 písní a jednu závěrečnou improvizaci...Kazetu i skvělé vzpomínky na ten čas mám dodnes (mch. by mne zajímalo, co tehdy dělali dnešní hudební megahvězdy a hitmakeři jako např. Krajčo, Koller, Malátný...etc. A nakonec, kde jsou dnes hudebně ONI a kde MY? No jasně, nic nového...jen...mnoho povolaných - málo vyvolených...:-)
- v 17. letech, v r. 1981, jsem odkoupil od svého spoluhráče z ledního hokeje za 300,-Kčs prastaré bicí "Amati" s pochodovým bubínkem, jedním tomem s protrhlou blánou a jednou plechovou a jednou prasklou pozinkovanou činelí...Ale šlo to! A už to bylo DOOPRAVDY - nejen virtuálně!!!
- novým bubnům jsem dal v panelákovém sklepě nový modrý lak a začal trápit o víkendech sousedy...Tímto se mým všem, tehdy vynuceným panelákovým posluchačům a trpitelům mého objevování rytmů a brejků a akcentů VELMI OMLOUVÁM, ale nešlo to jinak!!! Dodnes při vzpomínkách obdivuji jejich trpělivost. Zvláště oněch, jenž měli nad zmíněným sklepem (no spíš příjemně světlou místností v 1.PP-suterénu), kuchyň, oddělenou jen panelovým stropem...Nechápu, jak to mohli tak dlouho - asi 2 roky, vydržet a že mne pokaždé nevyhodili a ve vzteku bubny nerozdupali...
- v těch letech (zřejmě v r.1983), jsem si koupil za vlastní ušetřený peníz - rovněž za 300,- Kčs svou PRVNÍ a novou španělku...tedy akustickou kytaru...má závislost na půjčování kytary od bratrance
tímto vzala za své...
- 1984 - 1986
- podzim roku 1984 nepatřil v mé životní "diskografii" k popukání...narukoval jsem na druhý konec republiky - do Michalovců...
- ale jak řekl kdosi moudrý a zkušený - v mém případě s jistou dávkou nadsázky - talent a vášeň nezadupeš B-p...což se
vyplnilo...
- po nějaké době vojenského přijímačového drilu spojila vyšší moc mne a moraváka a velmi šikovného kytaristu L. Jílka, s nímž
jsme utvořili kytarové duo a část jinak, vícečiméně marného vojenského času, mohli trávit hraním - dokonce i na voj. soutěž, tzv. "ASUT" - tedy armádní soutěž umělecké tvořivost do Kežmaroku jsme se
prodrali...
- další historii v mém vojenském i hudebním životě psaly mé milované jižní Čechy - Drhovice u Tábora, kde jsem mj. hraním na akustickou kytaru příjemněji krátil svůj čas i čas ostatních "zajatců" tehdejší ČSLA....
- I zde v Drhovicích jsem se protlačil do už zavedeného hudebního spolku pop-rockového bandu a coby jeden ze dvou bubeníků mohl
alespoň trochu smysluplně trávit volný čas...I tady nám bylo dopřáno - díky "nesporné kvalitě" muzikantů B-p, si zahrát na ASUTech v Táboře i ve Stochově u Kladna. S některými kumpány z té doby jsem dodnes v
kontaktu...
- 1986 - 1987
- záhy po návratu jsme s chebským folkovým kumpánem Standou "Cápkem" Cabalem "zrodili" folkové sdružení "HOTOVO" - ještě s M. Kánskou a L. Krýgrem...a vážně se ta naše produkce postupem času dala poslouchat....Pilně jsme zkoušeli a soukromě i veřejně hráli, co to šlo a byla to čirá radost a nadšení...Objížděli jsme i oblastní kola PORTY - z nichž jsme sic nikdy výše nepostoupili, ale což....muzikanstký život, jak známo, je život veselý a to nám stačilo...
- Nejraději z té doby vzpomínám na hraní na Slavnostech jara v Aši - úspěch u obecenstva byl převelký na hraní na terase rest. "Společenský dům" ve F. Lázních a především na naše pódiové vystoupení v rámci "Jarního setkání" v Kynšperku n/Ohří..., kde úspěch u posluchačů v hledišti byl umocněný neskrývaným obdivem dalších vystupujích kapel...kteří okamžitě náš styl označili jako "Free folk"...B-)...
- Písnička "Lepič plakátů" mi při vzpomínce rezonuje dodnes a
zamrazí mne v předloktí i za krkem...
- V duetu se Standou Cápkem. jsme vystupovali i na "Loketském
kotlíku", kde, jak jsem se nedávno dozvěděl, vystupovala tehdy, snad coby 15. letá i Lenka Dusilová...
- Nicméně v r. 1987 se Cápek oženil a okolnosti dalších zájmů
každého z nás, ale především Cápkova "čekatelství" rodičovských slastí i strastí, jenž v té době již byly "v zatáčce za rohem", byly příčinou dočasného a posléze i trvalého útlumu naší kapelky a přechod této sladké doby...do
vzpomínek...
