Roman drumer - O kapele | Bandzone.cz
BZ si odteď na mobilu užijete lépe díky partnerovi redesignu GoGEN.

Roman drumer rock'n'roll-folk / Cheb

Playlist kapely
0:00 / 0:00
  • SONET 91 WS
  • NAHOŘE V PŘÍZEMÍ

Členové skupiny

Nástrojové obsazení: Kytara, Baskytara, Bicí

Kontakty a odkazy

Dodatečné info

  • 1971
  • po nástupu do 1. třídy jsem byl maminkou přihlášen rovněž do LŠU - a to na housličky - kam jsem se po několika hodinách ODMÍTL vracet...:-(. Dodnes toho lituji...
  • 1974 - 1980
  • hodiny hudební výchovy na tehdejší 6. ZDŠ mi nikdy nevadily. Zpíval (nevím i zda  intonoval) jsem velmi rád...Ö
  • ve školní družině jsem se přihlásil i do sboru...fakt mne to bavilo...zvlášť pro nás tehdy velmi zpěvné písně typu:"...tut náš láger, tam děrévňa, les zeljónyj nad rekój...", či "...vstaváj straná ogrómnaja...", jejichž politický náboj i podtext jsme tehdy samozřejmě nevnímaly (my - děti)...
  • ve 4.třídě jsem cestou autobusem do ZOO v Plzni byl vyzván třídním uč. jestli nechci něco zazpívat - do autobusového mikrofonu u řidiče...to byla nabídka!...a já tedy proč né...Poslouchal jsem tehdy doma rodičovské dvojalbum K. Gotta i singly (i P. Černockou!) a uměl  mnoho jím interpretovaných písní zpaměti - hlavně "Buď sbohem brácho z dětských let". Tu jsem měl moc rád. A mám dodnes. I originál. Dlouhodobá paměť funguje. Všechny sloky si pamatuju dodnes a dám je klidně ve 3 h ráno čerstvě probuzen na první dobrou...:-) A tak jsem jí "dal" a sklidil ve svých 10. letech první aplaus na uzavřené privátní scéně autobusu...
  • V tomto období jsem už v sobě rovněž objevil i cit pro hudební rytmus i rytmus veršů a začínali mne zajímat bubeníci...jichž si pamatuju z té doby mnoho...Plachetka, Vejvoda, Vaniš, Žižka jr., ( V+Ž - bubeníci tehdy v orch. L.Štaidla,), A. Kohout!, Šustera, Hejduk, M. Tucker, C. Powell...etc
  • můj rytmický růst byl zaznamenán postupně více a více odřenými sedáky na babiččino křeslech, do nichž jsem bušil vařečkama - jako příslovečný "hluchý do vrat" a do toho zpíval...dobrá průprava...babička Zemanová byla hodná a trpělivá žena starých časů...:-) Babi. Děkuju Ti!
  • ...za přelomový okamžik v mé hudebně melodické angažovanosti (ani snad né kariéře..:-) považuju bezpochyby den (již si bohužel nepamatuji datum...), kdy mne můj o 2 roky starší bratranec Karel:-) naučil na kytaru první akord "D"! To mi jel 12. letý vlak života...Zde je nutno poznamenat omluvu rodičům, které jsem několik dalších dnů a týdnů "trápil déčkem" a postupně, již sám, přidal akord "A" a "G" a mohl se tak naučit a velmi neuměle zahrát píseň "BLUES" tehdy velmi populární (a jedné z mála) kapely Katapult...
  • akustickou kytaru jsem si půjčoval od bratrance...
  • na 6. ZDŠ v šesté třídě jsme pro večírek na závěr školního roku "dali" dohromady se spolužáky - dnešními slovy, první playbackový revival "The Sweet"...
  • v sedmé a osmé třídě potom to samé, ale jako "Katapult"...:-)
  • kytarový um pomalu a postupně narůstal...(ehm tedy, že by?)
  • po bicích jsem zatím marně toužil a "bubnoval" všude a na všechno, ale...
  • u své tety z otcovi strany, tehdy studentky pedag. fakulty na VŠ, jsem objevil a půjčil si LP desku ELÖ OMEGA (živák) - maďarské to skvělé rockové formace a dodnes hrající...a tu jsem "brousil" na našem mono gramofonu donekonečna...až jí teta chtěla vrátit...Nostalgicky i fakticky hudebně ty písně miluju dodnes...Ale ony jsou fakt rockově krásný-melodický-dravý-skvěle zahraný. Bejt OMEGA tehdy na západní straně železný opony, tak si nezadá s D. Purple či s L . Zeppelin...Na OMEGU nedám dopustit..., ikdyž ostatní desky mne už tak "nedraply" jako živák ELÖ...Srdečním rockerům tuhle desku doporučuju!!!
  • 1980 - 1984
  • na střední škole jsem postupně oblažoval a snad i obveseloval spolužáky hraním klasických trampských kousků, ale i kapely Olympic a jiných...
  • i svými texty některých známých songů tehdejší doby - jako např. "Týden končí" s tématem přežívání studenta na bramborové brigádě v jižních Čechách...kupodivu mi text připadá trefný a vtipný i po více než 30 letech...Snad nejsem moc velký narcis...:-)
  • v r. 1981-82 jsme dali dohromady takový malý třídní rockabilly band (bez bicích) a zasoutěžili si při školní akci o lepší třídní song. S písní Johnyho Cashe "Cadillac", se skvělým  českým textem J. Vyčítala hrané tehdejšími Zelenáči, jsme sklidili poměrně pěkný úspěch a skončili druzí. V tomto hudebním tělísku jsem si já, neskromný, byť lehce omezený "multiinstrumentalista", zahrál i na KONTRABAS...
  • na bramborové barigádě v jižních Čechách ve staré škole v Kunkovicích u obce Čachrov (okr.Klatovy), ale rok před výše uvedenou soutěží, jsem se ujal kýblů a paliček - spíš přiměřených klacků, a to, když starší a muzikální hledači brambor ze třeťáku potřebovali pro svůj "brambor bend" rytmika.      A tak v našem ůležení", ve staré škole v Kunkovicích vznikl základ pozdější, byť krátkodeché, studentské kapely "VĚŠÁK" :-) Motto kapely znělo:..tak tady máte Věšák, zavěste naň své starosti a problémy a oddejte se poslechu a relaxaci...
  • druhé a poslední vystoupení na brigádě se odehrálo při večeři v nedaleké hospodě v Čachrově...nemate-li mne paměť - úspěch byl dokonalý...
  • již jako kapelka VĚŠÁK (RychvalskýL - Fischbach - Černý...) jsme nazkoušeli a nahráli v r. 1983 v podmínkách studenské nemajetnosti, ale zato nadšení, magn.kazetu v sále DVORANY v Lokti nad Ohří, tedy 12 písní a jednu závěrečnou improvizaci...Kazetu i skvělé vzpomínky na ten čas mám dodnes (mch. by mne zajímalo, co tehdy dělali dnešní hudební megahvězdy a hitmakeři jako např. Krajčo, Koller, Malátný...etc. A nakonec, kde jsou dnes hudebně ONI a kde MY? No jasně, nic nového...jen...mnoho povolaných - málo vyvolených...:-)
  • v 17. letech, v r. 1981, jsem odkoupil od svého spoluhráče z ledního hokeje za 300,-Kčs prastaré bicí  "Amati" s pochodovým bubínkem, jedním tomem s protrhlou blánou a jednou plechovou a jednou prasklou pozinkovanou činelí...Ale šlo to! A už to bylo DOOPRAVDY - nejen virtuálně!!!
  • novým bubnům jsem dal v panelákovém sklepě nový modrý lak a začal trápit o víkendech sousedy...Tímto se mým všem, tehdy vynuceným panelákovým posluchačům a trpitelům mého objevování rytmů a brejků a akcentů VELMI OMLOUVÁM, ale nešlo to jinak!!! Dodnes při vzpomínkách obdivuji jejich trpělivost. Zvláště oněch, jenž měli nad zmíněným sklepem (no spíš příjemně světlou místností v 1.PP-suterénu), kuchyň, oddělenou jen panelovým stropem...Nechápu, jak to mohli tak dlouho - asi 2 roky, vydržet a že mne pokaždé nevyhodili a ve vzteku bubny nerozdupali...
  • v těch letech (zřejmě v r.1983), jsem si koupil za vlastní ušetřený peníz - rovněž  za 300,- Kčs svou PRVNÍ a novou španělku...tedy akustickou kytaru...má závislost na půjčování kytary od bratrance tímto vzala za své...
  • 1984 - 1986
  • podzim roku 1984 nepatřil v mé životní  "diskografii" k popukání...narukoval jsem na druhý konec republiky - do Michalovců...
  • ale jak řekl kdosi moudrý a zkušený - v mém případě s jistou dávkou nadsázky - talent a vášeň nezadupeš B-p...což se vyplnilo...
  • po nějaké době vojenského přijímačového drilu spojila vyšší moc mne a moraváka a velmi šikovného kytaristu L. Jílka, s nímž jsme utvořili kytarové duo a část jinak,  vícečiméně marného vojenského času, mohli trávit hraním  - dokonce i na voj.  soutěž, tzv. "ASUT" - tedy armádní soutěž umělecké tvořivost do  Kežmaroku jsme se prodrali...
  • další  historii  v mém vojenském i hudebním  životě psaly mé milované jižní Čechy - Drhovice u Tábora, kde jsem mj. hraním na akustickou kytaru příjemněji krátil svůj čas i čas ostatních "zajatců"  tehdejší ČSLA....
  • I zde v Drhovicích jsem se protlačil do už zavedeného hudebního spolku pop-rockového bandu a coby jeden ze dvou bubeníků mohl alespoň trochu smysluplně trávit volný čas...I tady nám bylo dopřáno - díky "nesporné kvalitě" muzikantů B-p, si zahrát na ASUTech v Táboře i ve Stochově u Kladna. S některými kumpány  z  té doby jsem dodnes v kontaktu...
  • 1986 - 1987
  • záhy po návratu jsme s chebským folkovým kumpánem Standou "Cápkem" Cabalem "zrodili" folkové sdružení "HOTOVO" - ještě s M. Kánskou a L. Krýgrem...a vážně se ta naše produkce postupem času dala poslouchat....Pilně jsme zkoušeli a soukromě i veřejně hráli, co to šlo a byla to čirá radost a nadšení...Objížděli jsme i oblastní kola PORTY - z nichž jsme sic nikdy výše nepostoupili, ale což....muzikanstký život, jak známo, je život veselý a to nám stačilo...
  • Nejraději z té doby  vzpomínám na hraní na Slavnostech jara v Aši - úspěch u obecenstva byl převelký na hraní na terase rest. "Společenský dům" ve F. Lázních a především na naše pódiové vystoupení v rámci "Jarního setkání" v Kynšperku n/Ohří..., kde úspěch u posluchačů v hledišti byl umocněný neskrývaným obdivem dalších vystupujích kapel...kteří okamžitě náš styl označili jako "Free folk"...B-)...
  • Písnička "Lepič plakátů" mi při vzpomínce rezonuje dodnes a zamrazí mne v předloktí i za krkem...
  • V duetu se Standou Cápkem. jsme vystupovali i na "Loketském kotlíku", kde, jak jsem se nedávno dozvěděl, vystupovala tehdy, snad coby 15. letá i  Lenka Dusilová...
  • Nicméně v r. 1987 se Cápek oženil a okolnosti dalších zájmů každého z nás, ale především  Cápkova "čekatelství" rodičovských slastí i strastí, jenž v té době již byly  "v zatáčce za rohem", byly příčinou dočasného a posléze i trvalého útlumu naší kapelky a přechod této sladké doby...do vzpomínek...
  •  

Bio a historie