tukař Kralupy n. Vl.

Placatý svět

Placatý svět v otáčkách čtyřicet pět,

a tónů změť, místy není rozumět.

Prastarý hlas, výšky tě bodaj do uší,

ten song, co hladí na duši.

Jehla ostrá, vrývá ti kruhy do těla,

sólo končí, začíná další kapela.

Stoletý prach, přenoska zapraská,

slunce černé, lepší než hity na páskách.

Zrychlený dech, půlky a čtvrtiny,

saxíků part a bílý peřiny.

Paprsků jas, kreslí ti kruhy do čela,

barákem zní sladká večerní nevěra.

Volume dej, pořádně do prava,

litrovka snů, naše duchovní potrava.

Volume dej, si taky do prava,

po suchym dnu do rockandrollu výprava.

O oktávu výš, zapěj se mnou duety,

že mám teď klíč, od pusy jedný poety.

Noc už končí, my pustíme si rekviem,

Londonskej gin, my ke snídani dopijem.

Až teď můžeš spát, zásoba rytmů zhasíná,

tělesný žár, co dnes plál, zadusí peřina..

Letní punková

Na kralupským nádraží je ticho po pěšině,

dra strejcové a dvě báby noha nohu šine.

Na budově připomínaj šmouhy dobu páry,

mě zas louky na obzoru poslední nezdary.

Ale dost už smutků a nostalgickejch běd,

motorákem na Slaný rozhodl jsem se jet.

Na terapii šokem a stovkami watů,

lahváče si vo zábradlí votevírám ve chvatu.

Ve vlaku pár trhanů co maj jasnej cíl,

bundy plný voznaků, jeden kokrhýl.

Kolovačka zkvašeniny ledy prolomí,

za chvíli si osazenstvo jasně rozumí.

Kytara a plast od vína obstará zábavu,

pak poctivá lihovina způsobí záplavu.

Sborového zpěvu, napříč povozem,

dřív jak v zastávce Slaný z něho neslezem.

Výměr vlaku přesně sedí na kalební bandu,

na záchodě někdo zamknul průvodčího Fandu.

Druhé wc je též plné, což se zřídka stává,

zabral si ho Sid číslo 2 a ta jeho kráva.

Potřeba se tedy koná, když to někdo stačí,

na peróně před mašinou přímo pod tlampači.

Takhle dojet na festival, to by byl fakt zázrak,

při brždění přehoupnu se na chrobáka na znak.

Do nádražní restaurace cesta je to kratší,

do městečka dovlekli mě dva místní punkáči. Oioi