...
Upraveno:Tak po dalším pobytu v nemocnici..Jak já to nesnášim..Na zacházení si stěžovat nemůžu..Stačí pronést nějakou dobře mířenou narážku že jsem z branže a je to jako mávnutí kouzelnýho proutku..
Jenže..Co je to platný..Když ležíte a jediný zážitky dne jsou když se zvednete a jdete se co nejopatrněji vyčůrat..Ano..Knížka fajn..Ale když vás nacpou sajrajtem u kterýho se využívá pouze vedlejšího efektu na zklidnění hladkýho svalstva tudíž i přetížených orgánů a jinak to znamená,že jste skoro v limbu a pomalu ani nevíte kde jste,celkem se nesoustředíte na to jestli čtete Story nebo Betynku a nebo za jiných okolností smysluplnej román..Jsem už trochu naštvaná..Je krásný,že jsme na všechno dva..Ale když jsme na všechno sami dva a já v nemocnici a drahá polovina na pokraji sil,už to tak krásný neni..
Chybí mi ta podzimní pohoda..Ty barvy,slunce,vůně listí ve vzduchu..Jsem šťastná,že mě pustili..Na vlastní žádost..A neválim se mezi čtyřma stěnama napůl mimo..Ale každej pohyb je jak kdybych měla sto kilo a z toho většinu v břiše..Prckové jsou ale ještě prťavý..Vydržet,vydržet..Ležet a hlavně v klidu..Se řekne..
Docela mě rozesmál časopis Rodina a já..V jedné slabé chvíli jsem uznala,že na smysluplný čtení fakt nemám kapacitu a tak jsem se začetla do článku pojednávajícím o tom co mimčo slyší v jakém týdnu..Rozesmálo mě,že dělali dokonce průzkum ala Plánička :-) O žánrech,které byly prckům v břiše pouštěny..Kdo by to byl řekl..Rocková a jiná drsnější hudba způsobovala neklid,vyšší frekvenci pohybů a po narození něco podobného :-D Rozesmálo mě to :-) Údajně pak děti dokážou i rozpoznat po narození hudbu nebo pohádku,kterou jim člověk čte když jsou v břiše :-) Trochu o tom pochybuju..Ale schválně :-D Samozřejmě prubnu i Mozarta nebo Chopina..Co to udělá :-) Taky mi to nevadí :-) Akorát bych radši nějakej spolehlivej lék proti všemu co mě neustále vrací do toho hloupýho špitálu..Snad tentokrát vydržíme dýl..
Je zvláštní jak jde všechno ostatní stranou..Nějak mě nezajímá dění na fb ani jinde..Je mi jedno kdo porodil,kdo čeká,kdo se kde opil apod.. Prostě se jen snažím být v pohodě a v klídku,starat se o sebe,o mou drahou polovinu po který se mi stýská snad čím dál tim víc a o ty dva caparty co mě pořád takhle zlobí..Tak se prostě jen nadopuju muzikou,filmama (jedu teď Bondovky :-)),dobrotama a budu doufat..
Člověk pořád tak nějak slevuje z požadavků a představ..To jsem si přála ještě jet někam po Čechách a skončila jsem jen u zbožnýho přání smět se alespoň ještě projít do parku..A když už se nemůžu projít aspoň po parku,kéž bych mohla aspoň chodit po bytě..A teď se jen modlim,abych v tom bytě a tedy doma mohla aspoň ležet..UF..