SweetL 40 let / Plzeň

Od vydání alba Czeko uplynulo už patnáct let. Kapela se v rámci výročí téhle fenomenální desky rozhodla věnovat turné. Ve čtvrtek 7.11. a v pátek 8.11.2019 udělali bordel i v plzeňském Divadle Pod Lampou, a v nemalé míře se na tom podílel i předskokan Vojtaano.
Už týden před koncerty hlásili Cocotti vyprodaný pátek, a čtvrtek pomalu ale jistě mizel. Většina fandů přesto za každou cenu sháněla lístky na páteční termín. I já jsem zvolila možnost se druhý den vyspat.
Už kolem sedmé večer se začali scházet fandové na horním baru Lampy a i tomu zřejmě pak odpovídala nálada během celé akce.
Vojtaano začal dav rozehřívat ve 20:30, kdy už bylo našlapáno. Musím říct, že i když jsem přišla hlavně na "hlavní chod", Vojta Záveský mě dost bavil. Dobrý zvuk, muzika a boží texty. Když na závěr přišli zahrát i kluci z CM Budulínka a zaznělo ,,Dobrý den, kozy ven", publikum už bylo dost pod parou. Ve chvíli kdy nastoupil zlatý hřeb večera, dole už to pořádně vřelo.
Cocote minte odpálili večer peckou Vocotadyde a celá Lampa hned od začátku pogovala a řvala texty z plných plic. Následoval Bastard, můj milovanej Svatej pokoj a bylo to prostě neskutečný! Všichni pařili na maximum a já byla vděčná za oblíbený místo na lavici za reprákem u Čendy, protože tolik chlapů jako ten večer, mi fakt nikdy k nohám nepadalo :-) Nemilým incidentem byla šarvátka fanoušků, která naštěstí skončila stejně rychle jako začala a příjemným gestem byla i reakce zpěváka Zellera, který chlapíky krátkým proslovem do mikrofonu srovnal. Nicméně bylo znát, že v kotli to místy vaří až nebezpečně. My ale byly kousek nad zemí a tak jsme se příjemně vyhřívaly v muzice a energii, kterou kluci z pódia posílali do všech stran. Velkou parádou pro mě byl třeba Král discoteque. Celou dobu jsem čekala, jak dá Zeller po těch letech řev od 1:57 a dál. Dal to. A dal to tak, že jsem ječela nadšením. Zazněly i nové věci jako Veď mě, ze stejnojmenného alba, kterou zpívali snad všichni. Stejně tak jako Králům koruny. Jako předposlední dáreček dostalo zdivočelé publikum Czeko a rozvášněně řvalo každé slovo. Dílo dokonal song Měl bych tě sejmout, který svým způsobem před patnácti lety odstartoval dráhu téhle partičky.
Závěrem chci říct, že Cocotte minute nejsou jen sex, drogy a rock n´roll. Je to i tvrdá práce, pres a únava. A taky to, že je někteří z fan clubu občas tak trochu serou :-) I proto si vážím toho, jak jsou kluci ke "svýmu kmenu" i tak lidský, dávaj do toho všeho maximum a přes překážky makaj pro svůj sen.
Díky za ten večer pánové, klobouček..

Tenhle blog hodně dlouho ležel ladem. Od té doby se stala spousta věcí, život se obrátil vzhůru nohama a zase zpátky.. A možná jsem se i trochu zlepšila ve psaní, byť to mělo dost dlouho využití jen pro dětský e-shop a trochu trapnej blog. Spolupráce s music webem plzenskekapely skončila už dávno.

Akce jsou mi bohužel zapovězeny. A tak nezbývá nic jiného, než sem tam napsat o něčem, co se mi dostane do uší zprostředkovaně.

Jedna z nejčerstvějších věcí je nové album Cocotte minute - Veď mě. Vzhledem k tomu,že je poslouchám už od dob krále Klacka, bylo jasný,že si to pustit prostě musím. 

Přiznám se, že jsem do toho šla trochu s obavou. Asi jako když vás chytne film a oni pak natočí dvojku. Ale vyjela na mě informace, že je album na Spotify a neodolala jsem.

Při poslechu Shoř teď mi trochu zatrnulo a říkala jsem si, že se to u mě asi trochu mine. Ale dali si s tim takovou práci... 

A pak začala znít Veď mě. V první chvíli jsem to chtěla vypnout. Takovej nevysvětlitelnej bolavej pocit. Ten text, ten klavír. Basa. Jak to všechno krásně podkresluje. Jako kdybych ten song slyšela už kdysi dávno. A já věděla,že je to jedna z osudovek. Zazní první tóny, v publiku to zašumí a ženský začnou ječet a omdlívat, protože jediný co chtěj je to,aby jim dal Zeller hlavu do klína :-)   Mě teda odbourala.

,,Mám mnohem více než se zdá, to cesty mé mne zcelily. Trochu času dej mi, ujmi se mne na chvíli. Do rukou Ti ukládám sebe a k tomu vše co mám. Věřím, když mě držíš"

Uf! Seděla jsem na podlaze se sluchátkama na uších, schoulená do oblíbený mikiny, rukama tiskla hrnek švestkovýho čaje se slivovicí a na chvíli... Na chvíli jsem fakt nebyla drsná.

Pak ale přišla Zapal!

Pro mě typická Zellerovina.Rychlá, svižná, námrd. Během tohohle songu se na koncertě chystám zalézt někam daleko mimo kotel, protože je mi naprosto jasný, že to brutální pogo bude smrtící :-)

Ale dál tu máme Vlčí hrad. Musím říct, že to je to, co mi připomíná starý dobrý Cocotty. I když, kruci, co furt máte s těma klávesama? :-) Nicméně si jí hodně užívám. Protože mám ráda Martinův hlas a Cocotty přesně na tenhle způsob.

Jenže pak přijde Křič nahá. A já slyšim ten hlubokej chraplák zpívat:

,,Pro Tebe jedinou vrhnu se do bouře..."

Bubny, basa, kytary, změna tempa a "Křič!" A song začne svižně odsejpat, aniž by to narušilo jeho atmosféru. Naopak jí to ještě posouvá o laťku výš. Tahle záležitost mě neskutečně baví i změnami tempa. A na konci úplně vidim jak flákači odcházej na pivo, ale srdcaři zůstávaj a ještě si dorovnaj krční páteř v tom definitivním závěru songu. Musim přiznat, že jsem měla trochu "problém" s tím, že mi to zní trochu jako taková pěkná Rammsteinovina. Nebo Deftones? Ale což. Na to sere Bílej Tesák. Pro mě je to jedna z nejlepších věcí na albu.

Králům koruny. Zaregistrovala jsem jí díky natáčení klipu, ale přiznám se, že ten odklon od stylu není úplně má B+. Nicméně je to věc, která vám uvízne v hlavě ať chcete nebo ne. A na klip se teda rozhodně těšim.

Říkej si co chceš. Známe to asi každej. Občas se člověk dostane do fáze,kdy by radši poslouchal nehty na tabuli než ty blbý kecy.

Celkově můžu říct, že je to něco jako když lezete do postele s někym novym. Musíte s hadrama svlíct i všechny vzpomínky na časy dávno minulé, jinak je to trochu voser. A i když se pořád zmiňuje Czeko, RKSK a já třeba vzpomínam i na SD (jak vosum let než bylo doceněný?! :-)) , pro mě je to opravdu skvělá záležitost. Jak když dospěje puberťák, kterej kdysi neměl na práci nic jinýho než dělat bordel a šlo mu hlavně o to, vytřískat co se dá. Není to jen a jen prostej námrd. Je to propracovanější, dospělejší. Je to něco, co nezanechá jen škrábance na zádech, ale i stopu v srdci..

Na tuhle kapelu jsem dostala tip už dřív.Poslechla jsem,vypustila něco o kopírování Bizkitů a Linkin Park a nechala to být.Teď to na mě po nějaké době vyjelo ve vzpomínkách na fb a tak jsem si řekla,že se třeba něco změnilo.

Změnilo.Zamilovala jsem se.Okamžitě.Naplno.Prostě láska na první poslech.Sedím,koušu si dolní ret a jsem jako malá holka.Přemýšlím co je sakra nejlepší.Kytary?Ne,basa!Nene,zpěv.Nenene,ty bubny! Tohle se mi nestalo hodně dlouho.Jasně,slyšim tam ty Linkiny i Bizkity,ale nemůžu se odtrhnout.Jsem ten malej nadšenej harant v cukrárně a nevim co si vybrat :-) Miluju Easy.Miluju Judgement day.Miluju Fake-tam jsou ty Bizkiti slyšet naprosto jasně,ale text to všechno dokonale vysvětluje :-)

A tak si tu sedim,učim se texty jako v pubertě a pařim při mytí nádobí,zatimco se mi děti batolí u nohou.A je to úžasný.Geniální.Prostě nový hudební orgasmus.Díky pánové .-)