Jednou nás s panem bratrem napadlo, že Nejtvrdší materiál by byl dobrej název pro kapelu. Tak jsme ji založili.
Víte, co je nejtvrdší materiál? Ne? No, tak vidíte!
Jsme chudí, a tak musíme na koncerty (ještě nebyl ani jeden) jezdit Aixamem, který jsem dostal v 15 od rodičů. Proto jsme zatím jen dva. Až vyděláme hraním nějaké peníze, které se nám povede neutratit za pivsony a lišáky, budeme si snad moci dovolit i větší auto a basáka.
Výraznějšímu rozvoji kapely aktuálně brání mladší sourozenci, kvůli jejichž odchodu do hajan po večerníčku a naší lenosti si přestěhovat nástroje o patro níž, nemáme moc času na zkoušení.
Naše nahrávky vznikají v tzv. jeskynní kvalitě, jelikož jsme líní je nahrávat pořádně. Pokud nás chcete slyšet opravdu kvalitně, je třeba zatlačit na kapelu Prádelní koš, aby nás dostali na jeden z kvalitních večírků pořádaných v Dobré Vodě u Pacova, a poté se na daný koncert dostavit.