Složení:
Píba - kytara
Martin - bicí
Pepa - basa
Naše kapela vznikla v říjnu 2008. Začali jsme zkoušet v branický zkušebně ve složení Píba a Marťas s názvem Neschopní prznitelé malých holčiček (NPMH). Pak se u nás vystřídalo několik basáků a na pár zkouškách si zazpíval i Herák. Začátkem roku 2010 jsme sebrali basáka Pepu (z Vajíčka), který oprášil basu a pustil se do toho.
Po půl roce na Trutnově nás napadl název Utajená Inteligence.
V září 2015 se k nám připojuje Tonda ze známého klanu Šolců a začínáme zkoušet ve čtyřech.
Pavouk
Pavučiny
co tě svazujou
co ti něco nalhávaj
co ti cestu ukazujou
myslíš si že je potřebuješ
říkaj ti nikam nepudeš
myslíš si že je potřebuješ stále víc
velký oči červený
zbavujou tě vědomí
vělký oči červený
otrávěj tvý svědomí
co ti tvoje vírá dává
nikdo z nás tě nepoznává
Prosekej se
z jejich vláken ven
poznej místa
dřív než budeš zatracen
blesky mu šlehaj z očí
za chvíli po tobě skočí
stáváš se bezbrannou obětí
a ikdyž unikneš něco v tobě zůstane
dlouho ti nedá spát pak se v tobě vylíhne
a ikdyž unikneš něco v tobě zůstane
dlouho ti nedá spát
střípky jeho myšlenkovejch pochodů
vlastní jazyk má
střípky jeho myšlenkovejch pochodů
vlastní jazyk má
střípky tvejch myšlenkovejch pochodů
cizí jazyk má
střípky jeho myšlenkovejch pochodů
cizí jazyk máš
na milost se vydáváš
už tě má
Pavouk
Hlady a zápory
žiješ mezi betonovejma zdma
co tě uklidňujou
pomalu se vytrácíš vytrácíš
myslet tu znamená zemřít
ale to ty nechceš
zády se k nim obracíš obracíš
s oblibou sleduješ další východ měsíce
kterej neni z daleka tak romantickej
stavební výtah cestou dolu skřípe a ty máš strach
zůstaneš nadosmrti stejnej
Je čas opustit
místa známá
nesmíš bejt
duše co si na sebe pozor dává
Vymletý Závity
Jako vymletej závit spojuje starý kovy
vláčim svuj koženej hábit a tělo do další stoky
Podzimní slunce zapadá zvláštní pocit z toho mám
to co mě zrovna napadá radši nikde nevykládám
Vrátil jsem lahve od piva a šel si další dát
stává se ze mě protiva už neni vo co stát
Vymetám bary po nocích nevim jak z toho ven
jsem jenom další hlupák kterej chtěl žít svůj sen
V týhle době nikam neunikneš
marně se před ní schováváš
ptáš se co stihneš ještě než chcípneš
za koho se vydáváš
lednička už je zase prázdná
žárovka praskla je tu tma
už přituhuje zima je krásná
ani slunce nemůže tě pořád hřát
stojíme na okraji propasti
jenom krůček už zbejvá
odvedou nás v okovech slasti
zůstane jen vzpomínka mlhavá
Jako vymletej závit spojuje starý kovy
vláčim svuj koženej hábit a tělo do další stoky
Trojka
Za každym temnym koutem na tebe čeká hladovej vlk
rozsápe tě na tisíc kousků a vysaje z tebe všechnu chuť
nemastnej a neslanej žiješ svůj život dál
spousta lidí který věděj co bys měl nikdys je neposlouchal
zvláštní věci uvidí nic co druhejm závidíš čas ten pořád běží to tě děsí
zvláštní věci uvidíš ze snění se probudíš rudneš celá rudneš už se vaříš
Změní tě to od základů
vyměníš všechnu marnou touhu za nudu vyrovnanou
astrální přenosy aparátu tě nerozhodí
musí v tom bejt nějakej háček něco tu pořád smrdí
zvláštní věci uvidí nic co druhejm závidíš čas ten pořád běží to tě děsí