Shrnu čtyři různé akce do jednoho pytle.
První akce Nová Role, tradyčně naše domovská lykaní líheň. Co víc říct, vše nám hrálo do karet. Parádní akce. Všechny děkovací slova co tady napíšu, jsou málo. Málo slov za tu letitou podporu. Nenalézám dost velkých slov, no nemám je. Můžu se leda klanět a tím ohýbat hřbet před Vámi. Speciální poděkování fotografce Verče.
Akce číslo dvě. Praha. Je opravdu smutné zjištění, že dnešní doba nepřeje návštěvám koncertních sálů, klubů, hospod atd. Je smutné na koncertech potkávat třicátníky a myslet si, že je to v pořádku. Kde jen můžou být. Kde jen jsou všichni 1979 a míň. Nevim.
Tak zas k věci, Praha. I když návštěva byla prořídlá i na pár hlavách a nejvíc na mojí. Skupinky třicátníků zapařili. Zvuk dobrej jako vždy, pan zvukař ví co dělá. Díky.
Opět speciální dík tradičně za fota našich obézních ksichtů od Cwrk.
Akce tři, Bahraiňácká Pancha. Jo tady to klaplo. 220 platících, to je velmi úžasnej podiv. Tady fungovalo taky všechno. Děkujeme.
No a na závěr, akce číslo vier. Ja vohl, Nemecka pšatelé. Marktredwitz Park&Rock.
Tak tady to funguje trochu jinak. Koncík v rámci podpory mládeže, vlezný zdarma, zřejmě město podporuje. Neznáme. Tolerantnost okolních obyvatel přilehlých domů neskutečná, jednalo se o open air akci v centrálním parku města. Jak říkal Urquell, lepší když si tady v parku mladý zablbnou, než aby fetovali po sklepích. Ano, ta skladba mladejch mě až vyděsila, bylo jich tady mraky, mraky mladejch co se jdou bavit skrz styly, byly tam pankáči, metaláci, rokeři, noname people, intíci a jiní. Umíte si představit rokovej koncert v parku Lázní IV. Já taky ne, ale právě proč ne…musíme se ještě hodně učit, musíme se hlavně naučit tolerance, nebo se spíš musíme už tolerantní narodit.
Pár fotek z Německa. Zde.