Podobné kapely
Podobnost se určuje podle počtu společných fanoušků.
Unborn thrash-metal / Praha
Členové skupiny
Nástrojové obsazení:
Kytara
Nástrojové obsazení:
Zpěv
Nástrojové obsazení:
Kytara
Kontakty a odkazy
Dodatečné info
Web: www.unbornband.cz, mail: info@unbornband.cz
Recenze na Six Ways of Suffering zde.
Poslední sestava
Alexandr Sember zpěv (2004 - 2015)
David Viktorín kytara (2013 - 2015)
Filip Rytych kytara (2010 - 2015)
Tomáš Žák basa (2013 - 2015)
Bývalí členové kapely
Pavel Kovařík - kytara, zpěv (1996 - 1998)
Libor Laňka - bicí (1996 - 2000)
Richard Rybář - kytara (1996 - 1998, 1999 - 2001)
Soško - zpěv (2002 - 2004)
Jakub Janků - basa, zpěv (1996 - 2007)
Pavel Geberle - kytara (2002 - 2007)
Miroslav Laszlo - basa (2007 - 2009)
Jonáš Motyčka - kytara (2007 - 2009)
Radek Dvořák - kytara (1996 - 2013)
Radek Laňka - bicí (2000 - 2013 )
Roman Freisleben - basa (2010 - 2013)
Petr Karas - bicí (2013 - 2014)
Martin Šplíchal - bicí (2014)
Bio a historie
Kapela UNBORN vznikla v roce 1996 v zakládající sestavě: Richard Rybář - kytara, Jakub Janků - basa, Libor Laňka - bicí, Pavel Kovařík - zpěv. V květnu téhož roku přichází do skupiny kytarista Radek Dvořák alias Pinďour, který svým stylem hraní do kapely zcela zapadá. Na počátku roku 98 pro malé zapálení účinkování v kapele odchází zpěvák Pavel a následně i Richard, který je přetažen do kapely Dizorderz.
V tomto ne příliš příznivém období se naskytla otázka, zda se
rozpadnout nebo pokračovat dál. Naštěstí zvítězila druhá varianta. Jakub se ujímá zpěvu a Pinďour zaujímá post hlavního kytaristy. Nějakou dobu trvá, než se skladby secvičí, jelikož Pinďour v období s Richardem hrál pouze doprovodnou kytaru a Jakub taky
nikdy nezpíval. Vše se nakonec podaří a kapela se začíná rozjíždět. Uvažuje se o nahrání demo nahrávky. Získáváme také manažera, kterým se stává Pavel Geberle. V zimě roku 99 se do kapely vrací Richard, se kterým odjíždíme ve dnech 30.5. - 2.6. 99 na
Moravu do studia v Poličné nahrát své první demo. Nahrávka vzniká za asistence Mejly, který si také zahrál ve skladbě Skrytá tvář.
Chvíli na to nás opouští Géba pro zaneprázdněnost 
ve své kapele Poppy Seed Grinder a dohazuje nám na post managera Ivo Pavlíčka. Posléze přenechává Libor post bubeníka svému mladšímu bratrovi Radkovi a dál
se hudbě již nevěnuje. V roce 2001 odchází z kapely zakládající člen Richard. Poté pokračují Unborn ve třech. V únoru 2002 se vrací do kapely Géba, zaplňuje post kytaristy a s ním přichází sólový zpěvák Soško. Manažer Ivo je pro nedostatek času nucen
spolupráci s kapelou ukončit. Soško nás seznamuje s Vosou a ten se manažérské funkce na nějakou dobu ujímá.
Soško v roce 2004 odchází a ještě tentýž rok je doporučen na post zpěváka Saša, který do UNBORNU skvěle zapadá. S příchodem Saši se současně mění tvář vybraných starých songů, které mj. dostávají anglické texty. Kapela opět přidává plyn, vzniká nový
materiál. Postupem času ale nadšení opadává a od podzimu 2006 nastává tvůrčí krize a všeobecná pasivita a letargie . Ta ústí na počátku roku 2007 v dobrovolný odchod basáka Jakuba (Klátiče). Na jeho post je záhy doporučen slovenský basista Miro (ex –
Midnight Scream) a Unborn se opět stávají mezinárodní kapelou. Přes opětovné počáteční nadšení a další tvůrčí miniexplozi je ale cítit, že soukolí nepracuje úplně na 100%. Než se Unborn stačí pořádně nadechnout, dochází v červnu téhož roku k další změně –
dobrovolně odchází kytarista Pavel (Géba), který se rozhodl svoji energii soustřeďovat do jiných kapel. Naštěstí pro Unborn je záhy tato nepříjemná situace vyřešena – přichází kytarista Jonáš, který pro kapelu není neznámou tváří. Díky dřívějším společným
akcím s Jonášovou kapelou In Nomine Jonáš velmi rychle zapadá do kolektivu a vytváří s Pinďourem nebezpečnou kytarovou dvojici. Do kapely se vrací ztracený klid a pohoda a plánují se velké věci.
Jonáš se s kapelou velmi rychle sehrál a brzy byl schopen zahrát celý tou dobou hraný playlist. Díky tomu jsme se mohli bez problému poměrně záhy uzavřít ve studiu SHAARK v Bzenci, kde jsme ve dnech 17. – 20.9.2007 nahráli první oficiální album kapely.
Placka dostala název VOICE OF HATE a songy na ní zaznamenané byly souhrnem toho nejlepšího z tvorby Unborn za uplynulé 4 roky, 
přičemž se dostalo i na remake skladeb „Skrytá tvář“ a „V umírajícím slunci“. Tím jsme mohli udělat tlustou čáru za minulostí a začít něco zcela
nového. Tvůrčí smršt ztělesněná v osobě jménem Jonáš způsobila, že jsme velmi rychle obměňovali playlist novými skladbami a ty byly v mnohém značně rozdílné od předchozí tvorby. Moderní thrash-metal s decentní příměsí prvků jiných metalových stylů
znamenal celkem předpokládanou obměnu fanouškovské základny, přičemž příliv byl naštěstí o dost intenzivnější než odliv. Následné plány byly spojené s promo aktivitou „aktuálního“ alba Voice of Hate a s přípravou na nahrávání videoklipu.
V letech 2007-2008 zažila kapela koncertně do té doby asi nejexpanzivnější období. Sehráli jsme řadu povedených koncertů v Čechách a na Slovensku, pódium jsme sdíleli s celou řádkou výborných kapel české i zahraniční metalové scény (namátkou: Demonical,
Depresy, Poppy Seed Grinder). Dále se nám podařilo natočit videoklip, což je výhradně zásluha dřívějšího člena kapely Jakuba Janků (takže ještě jednou díky, Klátiči!) a pohovořit si o tom všem na rádiu Rock Zone. Avšak dobrého pomálu. Na počátku roku 2009
se soukolí opět zadřelo a i přes určité aktivity tento stav přetrval po celý rok. Nakonec na podzim roku 2009 po ujasnění si některých priorit opustili kapelu nejdříve Miro a poté i Jonáš. Následovalo hodně nepříjemné temné období, během něhož nebylo
zcela jasné, zda-li se kapela vůbec dá ještě někdy dohromady a většina lidí už nás definitivně odepsala. Na konkurz opuštěných hráčských postů se ovšem přihlásilo hned několik zájemců, z nichž nakonec po pár měsících vykrystalizovala na začátku roku 2010
ideální dvojice: Filip Rytych (kytara) a Roman Freisleben (basa).
Rok 2010 byl rokem neskutečného zmrtvých-vstání kapely Unborn. Nová sestava dokázala navázat na lepší léta předchozí party a důkazem byla celá řada koncertů, z nichž vyčnívá účast na Basinefirefestu (byť se jednalo jen o
předvečer festu) a Winter Metal Attacku. Potěší i vzpomínka na společné řádění s rakouskými The Last Warning nebo brazilskými Uzomi. 
Na sklonku roku jsme naše úsilí završili nahráním SIX WAYS OF SUFFERING (EP) ve studiu Hellsound v Česticích, kde tomu velí Honza Kapák a že tomu velí
fakt ukrutně, o tom žádná…! Honza z nás vytlačil maximum a my začali věřit, že konečně můžeme jít plnohodnotně s kůží na trh. Zpětně vidíme tento krok jako klíčový ve formování novodobé historie Unborn, protože znamenal návrat ztraceného sebevědomí,
semknutí kapely a spoustu nových příležitostí ke hraní. Sice se jednalo jen o 6 skladeb, ale už nebylo na co čekat.
Jak jsme doufali, tak vydání a následně pozitivní recenze na EP Six Ways of Suffering nám otevřely nové možnosti zejména v koncertní činnosti a měli jsme tak šanci oslovit širší metalové publikum po různých místech ČR. Období 2011-2012 jsme tedy řádně propařili na prknech, která znamenají metal. Vedle povedeného minitour se spřátelenými kapelami FOB, Deathstar a Tortharry lze zmínit například účast na předávání cen Břitva a hlavně konečně výraznější posun v účasti na letních festivalech, kdy jsme si zahráli postupně na Czech Metalgate Deathfestu, AFODu, Basinfirefestu a nakonec v Krhanicích. Po parádních zkušenostech z letního hraní jsme se zavřeli na nějakou dobu do zkušebny, abychom dopilovali dohromady celkem 9 songů, které jsme na konci září 2012 odjeli nahrát opět k Honzovi Kapákovi do Hellsoundu. Cíl byl jasný: nové album dříve než za další 4 roky, což se nám nakonec podařilo a interval jsme srazili pro nás rekordně jen na dva roky.
Rok 2013 se stal rokem velkých změn. Už nějakou dobu dopředu avizovali Radek (bicí) a Radek (kytara), že plánují pověsit hudbu na hřebík (popřípadě se jí
věnovat pouze rekreačně). Den jejich rozlučkového koncertu (6. dubna 2013) se stal zároveň i dnem křtu nového alba AWAKEN TO REALITY (LP). Na této pamětihodné akci se na pódiu vystřídali skoro všichni bývalí, současní i nastávající členové Unborn. Jako
nová tvář v kapele se představil kytarista David Viktorin (ex-Post Mortem). Brzy na to jsme přijali na post bubeníka Petra Karase, který slušně srazil věkový průměr kapely (smích), ale zase přinesl novou energii. Kapela se zavřela na půl roku do zkušebny,
aby pak v červenci 2013 zažila první zatěžkávací zkoušku na Agressive festu v České Lípě. V dalším sledu událostí jsme nejdříve atypicky hráli na lodi (??) a pak jsme taky konečně rozvířili aspoň trochu metal v zahraničí, zahráli jsme si v Německu. Poté
však Roman (bass) po přátelské dohodě odchází do Return to Innocence, kteří se znovu probudili k životu a za sebe nám dohazuje Žakiho (Tomáš Žák), který - použiju to klišé - do kapely skvěle zapadá:-). Jenže to nebylo všechno. Na kapelnickém orloji se
protočila další figurka, tachometr změn od posledního alba cvakl počtvrté a přišel hudebník s pořadovým číslem 17 - to ve chvíli, kdy Petr po roce účinkování oznámil konec z časových důvodů a po dvou týdnech zmatků, chaosu a propadání trudnomyslnosti
přišel Žakiho dosud utajovaný bubenický trumf Martin Šplíchal alias "Šplíchy"..
Následovalo poměrně bohaté koncertní období, kdy jsme se například podívali do Pasova za Zodiac Ass, projeli česko-slovenské Four Horsemen Tour s výbornými kapelami a hlavně skvělými lidmi (Secret of Darkness, Nahum, Suburban Terrorist) a zažili znovu nezapomenutelnou atmosféru Czech Death Festu. Po akci "Jeep Parade", která byla v mnoha ohledech jedinečná, se s námi rozloučil Šplíchy a na bubenickou sesli zase začínal usedat prach. Naštěstí jme se dohodli s Mírou ze Secret of Darkness (kterého jsme zaujali právě při společném tažení na Four Horsemen Tour), že nám vypomůže, než nastřádáme zase nějakou mentální sílu na regulerní bubenický konkurz. Bohužel, následující odbobí se nám tak neskutečně lepila smůla na paty, že vás snad radši ušetříme detailů. Krom toho přišla i celá řada dalších problémů a komplikací, až jsme si jednoho ponurého dne v jedné dejvické hospodě řekli, že bude asi nejlepší dát si od toho všeho pauzu. Poslední koncert jsme si tak naplánovali na 24.1.2015, kde jinde než na Winter Metal Attacku na Nové Chmelnici (která je společně s Kainem velmi pevně svázaná s unborní historií). Myslím, že na této speciální energickou atmosférou nabité akci se přesně ukázalo, jakou sílu má dav zrhuba 250 lidí, když opravdu chce vyjádřit svoji podporu. Bylo to opravdu nezapomenutelné! Vymačkali jste z nás úplné maximum a my vám za vaši podporu strašně moc děkujeme!! Svoji ruku k dílu přiložil i Ivoš (dříve v textu jako Ivo Pavlíček, tehdy dočasný manažer kapely), který náš často na větších akcích zvučil a tentokrát se vyloženě vyšvihl. Na závěr proběhla naprosto neskutečná a nekompromisní wall of death jako působivá a definitivní tečka za celým tímto příběhem...
...a jestli ještě někdy začneme nesměle psát další řádky? No...naděje umírá poslední, stát se může v podstatě cokoliv a jak mi posléze napsal Klátič (Jakub Janků) jakožto jeden ze zakládajících členů: Unborn nezemře. Alespoň pro mě ne...Tak je to správně. Zůstane to v nás. Nicméně téma možného reunionu nechme teď momentálně opravdu u ledu a soustředme se na novou éru, která právě začíná...