(Kutnohorský deník, 21.8.2011)
Po červnovém propadáku ve Skutečné lize došlo v srpnu k další politováníhodné události v historii kapely SHR. Tito „umělci“ vystoupili jakožto půlnoční překvapení na svatbě svého bubeníka. A překvapení to tedy bylo! Nebo vlastně
ne???
Příběh je o to smutnější, že k fiasku došlo zrovna v době, kdy se po letním zemětřesení začalo díky posilám, personálnímu oživení a stabilizaci „blýskat na lepší časy“ – kapela začala dokonce pravidelně zkoušet (což je jak známo v tomto
případě jisté novum), chystá se prý na jakési podzimní turné a nedejbože možná i nahrávání nového alba. Ušetřen hrůze byl nový kytarista, který se akce bohužel nemohl zúčastnit z důvodu dříve dohodnutých jiných záležitostí, a tedy bohudík pro něj
není pod výsledkem podepsán.
Svatebčané se zrovna výborně bavili u evergreenů v podání sehrané zábavové kapely s regionálním přesahem – bylo to Peklo. Když tu náhle byla jejich show přerušena, tančící a veselící se svatebčané
opustili parket a SHR nastoupili na scénu zapojit si kytaru a baskytaru, přičemž pan novomanžel usednul za bicí. Po velmi krátké zvukové zkoušce, která snad ani neproběhla, to začalo. Zprvu frenetické publikum dělalo co mohlo, povzbuzovalo, jásalo, a to
s čím dál menší intenzitou a v čím dál menším počtu.
Při zhruba páté písni (málokdo ze zúčastněných si zřejmě pamatuje takové detaily nebo vůbec něco) frontman bez jakéhokoli slova vysvětlení pokleknul za zvuků jakéhosi šíleného lomozu a začal se hrabat v kabelech pod sebou. Nikdo nevěděl co se děje
– až při jeho náhlému odchodu ze scény bylo jasné, že toto představení skončilo. Odchod proběhl bez kloudného slova rozloučení – pokud vůbec, jednalo se zřejmě jen o citoslovce. Zbylí muzikanti otevřené huby zavřeli a odešli také.
Vystoupení bylo již v průběhu přerušováno kvůli nějakým blíže nespecifikovaným technickým problémům, zřejmě s odposlechy - SHR se později v kuloárech vyjádřili, že neslyšeli co hrají a bylo to celé nějaké divné. Viz pozdější takřka
nesrozumitelné vysvětlení společensky dost vyčerpaného frontmana - zpěváka a kytaristy v jedné osobě: „… ty voe… jsem neslyšel co kdo hraje … a celý to bylo nějaký divný… “. Peklo pak mohlo opět začít a trvalo s naopak obrovským úspěchem
spíše až do takzvaně brzkých než pozdních hodin.
Co dodat, na píseň Vožralej náměstek sice nedošlo, ale to snad ani nebylo potřeba. Pro potenciální pořadatele více či méně kulturních záležitostí se jedná o poučení, že koncept nechat hrát SHR až někdy kolem půlnoci, zejména pokud konzumace začíná již
v poledne, a s kytarou zapojenou přímo do mixu (vazbení a její absence v odposlechu), není to pravé.
Snad jediným pozitivním efektem koncertu bylo, že se nikdo nezamotal do kabelů, nezřítil do bicích ani jinak nezranil. Jen ta ostuda před blízkými bubeníka, který se nicméně oženil zdárně a celá svatba se až na tuto drobnou kaňku moc povedla.
Novomanželům gratulujeme a přejeme jim na jejich společné cestě životem zejména to, co není obsahem písní SHR.