Profil
Paraneuro je českofinské trio hrající zcela improvizovanou hudbu. Pohybuje se mezi jazzem, free improvisingem, elektronikou, industriálem, noisem a ambientem. Zaměřuje se zvukové plochy.
Skupinu tvoří finský trumpetista Jarmo Sermilä, cellista Miroslav Posejpal a percussionista Alex Švamberk, který má též na starosti elektroniku a samply. Všichni tři zúčastnění nejen využívají netradiční styl hry, ale zvuky svých nástrojů dále modulují a upravují přes nejrůznější elektronické efekty.
Trio vzniklo konci devadesátých let jako redukovaná verze kvartetu Neuro, v němž dále působil dlouholetý spoluhráč Sermiläho pianista Emil Viklický. Absence harmonického nástroje umožnila oprostit se od pevných vazeb a volně experimentovat se zvukem, s jeho vrstvami a barvou. Původně nouzové řešení pro koncerty, jichž se nemohl účastnit Viklický, nabídlo možnost mnohem důslednější a komplexnější integrace akustického zvuku s elektronikou.
Paraneuro vystoupilo na několika festivalech v České republice,mimo jiné na Alternativě, na Mezinárodním bienále současmého umění ve Veletržním paláci, v Boskovicích, na Industriálním festivalu i na Valašském špalíčku.
Pořídilo dvě nahrávky pro Český rozhlas, první v říjnu 2004, druhou v červnu 2012 při příležitost desátého výročí PremEdice Radioateliéru. Hudba Paraneura zněla též v inscenaci Kodaně od Michala Frayna v libereckém Divadle F. X.Šaldy.
Vydané nahrávky
Paraneuro
Music From Live Sources, CD-R demo
Short Stories And White Noise Poems, CD-R demo
His voice sampler 4 (skladba Boskovice)
Neuro
Neuro: Sermilä, Viklický, Posejpal, Švamberk (Gallup 1998)
Anderle, Sermilä, Švamberk, Viklický: Kyvadlo času (Ante Futurum 2006)
Členové
Jarmo Sermilä (1939, křídlovka, elektronika)
Hudební skladatel, který zaměřuje se především na komorní hudbu a elektroakustické skladby. V sedmdesátých letech byl uměleckým šéfem Experimentálního hudebního studia Finského rozhlasu. V letech 1987-99 byl uměleckým ředitelem festivalu soudobé hudby Viitasaari - Time of Music. Vedle aktivit v oblasti soudobé hudby působil též jako známý a ceněný jazzový trumpetista.
Miroslav Posejpal (1952, violoncello, elektronika)
Zabývá se improvizovanou hudbou. Od roku 1977 působí na tuzemské scéně v různých seskupeních se saxofonistou Jiřím Durmanem. Od roku 1992 do roku 2006 spolupracoval s Alexem Švamberkem v Tonton Macoutes, hostoval i v S/M a hrál v Neuru. Věnuje se též sólové elektroakustické tvorbě a byl i členem improbvizačního souboru IQ+1 hrajícím abstraktní ambient.
Alex Švamberk (1961, sampler, elektronika, analogové syntezátory, kovy a perkuse)
Zaměřuje a se zabývá performancemi a zvukovými strukturami. Ve svých zvukových kolážích je ovlivněn industriálem, elektronickou a alternativní hudbou. Od začátku devadesátých let vedl soubor Tonton Macoutes, pohybující se na hranicích elektroakustické komorně laděné hudby a performance. Krátce poté se stal členem industriální noiseové skupiny Suicidal Meditations a jejího následovníka S/M. Od roku 2010 vystupuje i sólově jako X61 a je členem souboru sONaLeX.
Používané nástroje:
samplery - Alesis Quadraver (1998), Minidisc Sony MZ-R-3 (1998-2005), Akai S2000 (1999-2007), Korg MicroSampler (2012 -), Boss SP-303 (2004-), Boss SP -404 (2008-)
syntezátory - Coron DS 8, Spectral audio Neptune (2004-2006), DSI Mopho (2008-), Alesis Nano Piano (2012)
bicí automaty - Roland TR 626 (1998-2001), Roger Linn adrenallin (2012-)
efekty - Ibanez Analog Delay AD -202 (1998-2006), Boss DD-2 (1998-), Boss PS 2 (1998-) , Ibanez chorus flanger CF7 (2000-).