Jsem poetický Král, Doubek bard.
Hledám KOŘENY, DŘEVNÍ zvuk.
Vyprodukoval jsem čtyři domácí CD, to poslední "mysticky folkové" pod stejným názvem Král Doubek (2013) je zde na bandzone volně k poslechu.
Svou lyriku přírodně erotického charkteru publikuju na webu bardie.cz. Kromě vlastní poesie zhudebnil jsem několik básní současných českých autorek: Hany Zemčíkové, Jany Orlové. Pracuji s texty klasiků symbolismu, romantismu i surrealismu: Rimbauda, Mallarmého, Heineho, Máchy, Dyka, Erbena, Štýrského. Hlubokou inspiraci čerpám v textech starých civilizací: Egypta, poesii Aztéků i severoamerických prérijních indiánů. Jsou to ale vždy české překlady. Český jazyk je pro mé vyjádření podstatný.
"Zamilovávám se, sním, toužím, žárlím. Volám duchy, vzývám živly, zaklínám. Hlásím se k původním magickým účinům slova. U klasických textů mi primárně nejde o inovaci nebo aktualizaci, hledám za stále aktuálním textem původní expresi, energii,
která může pěvcem i posluchačem znovu otřást."
Zajímají mě soubory i jedinci evokující starou hudbu řecka, thrákie, říma, etrúrie. Tedy řekněme jižní a jihovýchodní evropy, především Kréťan Psarantonis a soubor Synaulia. Ovšem nejsilněji se do
mých hudebních skladeb vepsalo blues, kterému se věnuju od 16 let v kapelách Wosel a 3.Kultura. Z české muziky jsou mi blízcí Vladimír Merta, Dáša Andrtová Voňková, Karel Vepřek, Oldřich Janota.
Vyměnil si osud s dubem.
Oaken King (dubový král, královský dub, zelený muž, strážce posvátného háje) je mytická postava velmi úzce spjatá se středoevropskou starověkou krajinou ponořenou do nekonečného Hercynského pralesa. Je to strážce lesa, poutník, který
dohlíží na chod universa (ekosystému).