OBr Muž, 36 let / České Budějovice

v podání Jihočeského divadla

Youtube Video ttFGi4iUDaQ

první, kdo viděl toto nepříliš povedené video z velmi povedené vernisáže..

Youtube Video de40X5n3C7s

Před těmi pěti lety jste začínali myslím v krumlovské hasičárně. Mysleli jste tehdy třeba ve skrytu duše, že by jste za pět let mohli být tam, kde teď jste?
Podruh: Nikdy jsme moc nebyli na nějaké čekání co se stane. To, že každý člen umí zamakat a celé to soukolí se společně hýbe k jednomu cíli vnímám jako největší sílu této party. Cíle se zvětšovali úměrně s tím jak jsme si je plnili 

Dá se nějak porovnat hraní na Sunsplashy a zisk Anděla?

Podruh: Obě dvě výhry potvrzují jednu důležitou věc a to, že to jak jsme dřeli na našem CD a na sobě má význam a lidi si toho všímají.

Může takový úspěch kapele hodně pomoct? Co vlastně zisk Anděla znamená?

Podruh: Samozřejmě to ocenění už vám nikdy nikdo nevezme. Je ale důležité tuto roli potvrdit a tedy není úplně ten správný čas hodit nohy na stůl a říct si, že už jsme svoje splnili. Naopak bych řekl, že Anděl přináší ještě víc práce, ale krásné práce.

Stále jste z větší části studentská kapela. Jde dost dobře skloubit studium, studentský život a hraní v podstatě na profesionální úrovni.

Podruh: Já jsem minulý rok dokončil dvojí bakalářské studium na americké vysoké škole Empire State College, New York a nyní mám tu čest být v programu CEMS, oceněném magazínem The Financial Times jako nejlepší managerský program na světě. Dělám simultánně inženýrské a masters studium mezinárodního managementu, což se dá krásně zvládnout, když člověku dělá jeho kapela radost . Minulý semestr jsem v rámci programu studoval na univerzitě v Kolíně nad Rýnem, takže jsem v pondělí lítal z Prahy do Kolína a ve čtvrtek zase zpět na zkoušky s kapelou a na koncerty. Všechno ale jde vymyslet, stačí za tím jít a neremcat.

Jste osmičlenná kapela, fungovat musíte ale jako jeden celek. Je to asi těžké uřídit. Jak to u vás funguje? Máte nějakého hlavního šéfa?

Podruh: Neříkal bych tomu šéf, prostě je to tak, že někdo musí dělat ty organizační záležitosti víc než ostatní jednoduše proto aby se nestalo, že jedna ruka nebude vědět co dělá ta druhá. Je nás 8, každý má svojí úlohu a ostatní ji respektují. Ten respekt k ostatním a kamarádství obecně dost pomáhá funkčnosti té kapely. Jsme prostě rodina.

Hebík: Tak takovými hlavními tahouny jsou Pavel Podruh, já a brácha. Jsou to ti, co založili tuhle kapelu. Každý z nás je předurčen k nějaké úloze.

A nelezete si někdy trochu krkem? Máte nějaký recept na ponorkovou nemoc?

Hebík: Myslím, že s klukama vycházíme dobře. Pokud je v kapele nějaké napětí, tak si to vyříkáme. Dobrá atmosféra v kapele hodně významně ovlivňuje výkon.

Podruh: Za těch 5 let jsme se naučili, že nemá smysl něco dusit a zatajovat. Když je něco špatně říká se to do očí a hned. Po každé zkoušce máme pravidelnou poradu. Někdy je to ostré, ale co, vždyť jsme parta chlapů, bez tří jsme vlastně fotbalové mužstvo, spory jsou prostě normální vývoj. My už s nimi ale umíme nakládat a dokážeme je přetvořit v konstruktivní řešení. Kapela mi pomohla dospět.