Smrt....smrt jednoho nejbližšího přítele:'(
Už vám někdy umřel jeden z nejbližších přátel?Jestli ne, tak vám to ani nepřeju...nepřeju to ani svému největšmu nepříteli....V sobotu mi zemřel, už můj druhý, hodně moc blízký přítel...a já to prostě nezvládám:'(Po týdnu to
nezvládám...A dnešní pohřeb...hnus, hnus, hnus a zase hnus.Je to nespravedlivé...zdravý klučina, který se měl k světu, všichni ho měli rádi, všem dodával energii a šířil dobrou náladu a najednou bum ...a neni.Ještě k tomu včerejší koncert Atari terror a
Rattle bucket, který...byl fajn, ale vůbec jsem si ho neužila.Ataráči mi vždy zlepšínáladu, ale teď se jim to zrovna moc nevede..:(Musím na něj pořád myslet...aaa...vše mi ho připomíná...The.Switch, které jsme si pouštěli na plné koule v autě, jeho
hlášky...Písnička Motofoko od Atari Terror, která se mu neskutečně líbila:(Bleeding Through a Slipknot-jeho oblíbené kapely...jeden úžasný obrázek, který jsem od něj dostala k narozeninám,Mekáč- do kterého jsme spolu chodili...hry, které jsme
vymýšleli....pití z aloe vera, které jsme spolu poprvé ochutnali a pak jsme si ho spolu chodili kupovat... kostičkované trenky(nikdy jiné nenosil) ...rozlučka ve Vejprtech, kde dělal Leoše Mareše...ples na který jsme spolu měli jít...motokáry, které jsme
pllánovali asi 3 měsíce...koncert The.Switch na který jsme spolu měli jít...a spousta dalších věcí...on byl prostě vyjímečný a strašně moc mi bude chybět...Zůstaly nám po něm "jen"krásné vzpomínky...a hezké fotky..
A uvědomila jsem si, že jsem mu strašně málo dávala najevo, že ho mám ráda...:'(...Naposled, když jsem ho viděla, tak jsme se akorát pozdravili a já hned mazala pryč, tak jsem s ním nehodila
ani řeč, což si vyčítám...:'(...Prostě lidi...řekněte svým přátelům, že je máte rádi...dokažte jim, že si jich vážíte a že bez nich by to nešlo...řekněte:"Hele, opravdu Tě mám rád(a)..."...A do poslední kapky si užívejte
života, protože člověk nikdy neví co se mu stane za minutu..
Zdendo...mám Tě strašně moc ráda, budeš mi chybět....budeš napořád v mém srdci a vlastně i ve mě.Strašně moc jsi mi dal...dávala jsi mi energii, když mi chyběla.Vždy jsi mě rozesmál, protože takové kraviny jsi mohl vymyslet jen ty.Ty jsi mě poprvé posadil do auta za volant.Ty naše blbosti, co jsme dělali ve škole...jak jsme se po chodbě honili a házeli po sobě všechny možné věci...Zkrátka, zůstaly mi na tebe úžasné vzpomínky(i když jsi mě občas sral)....
Zjišťuju, že vybrečení a vypovídání mi nestačí, tak jsem se z toho zkusila vypsat...a asi nepomáhá ani to.....
















