Musela jsem si napsat osnovu, protoze ackoli jsem chvili mela pocit, ze se za uplynuly mesic vubec nic nedelo, po nakouknuti do diare jsem usoudila, ze jsem celkem cinorody clovek. Och, uvodni veta zni, jako by ji napsal
Steklac. Ovsem nevim, zda to brat chronologicky, ci podle intenzity prozitku..hmm..
Oslava mych poslednich dvacatych narozenin se velmi vydarila, myslim, ze vsichni ucastnici byli spokojeni a bavili se. Po pravde jsem takhle huuustou party necekala.. a darky staly taky za to, takovej sistahood me svym
darem normalne skoro rozplakal! (Rucne vyrobene prani uz visi na cestnem miste nad televizi, hihi). Cesnekovy jednohubky byly rovnez velmi chutne. Davala jsem si ovsem velky pozor na to, co piju, jelikoz rano v devet hodin uz jsem mela byt na Andelu, kde
me a dalsi djskou slecnu vyzvedaval nas dvorni ridic - dobrodruzna cesta za technem do Slovinska mohla zacit.
Cestu do Brna, kde jsme vyzvedavali treti Gracii, jsem proklimbala na zadnim sedadle a pak uz to svistelo celkem svizne. Diky vetsimu mnozstvi zastavek jsme do Celje dorazili az kolem pul osmy vecer, ubytovali se v
prijemnem hotelu a sli si projit mesto. Resp. spis mestecko, Celje, ackoli je 3. nejvetsi mesto Slovinska, ma jen asi 40 000 obyvatel. Po prochazce nastalo klasicky tuneni; do klubu Terazza to byl kousek, takze lehce po desate hodine uz jsme byli na
miste. Kde samozrejme nebyla ani noha. Taky se tam nesmelo kourit, nastesti bylo teplo a klub mel po celem svem obvodu obrovskou terasu (jak lehke to meli s nazvem!), kde jsem si cigaretu dat mohla. Hrozny, tyhle zavislosti. Pul hodiny jsem cekala, nez
sezenou druhy cd player (ktery byl uvedeny ve smlouve).. a pak jsem prichodsim ukazala, zac je techno od houseovy djky, chacha. Cely to nakonec dopadlo dobre, lidi se bavili a piti teklo proudem. Nicmene uz nekdy v pul ctvrty jsem se odebrala do postele,
protoze pri predstave zpatecni cesty jsem padala do lehcich mdlob. Udelala jsem dobre, protoze snidane, ktera byla v hotelove restauraci rano nachystana, predcila veskera ocekavani. Uzeny losos takhle po ranu je moc lahodna vec. Mensi problemy s placenim
hotelu indikovaly vetsi problemy s placenim vystoupeni, ktery trvaj dodnes. Bezvadny. Cesta zpet byla rychlejsi, ostatne tak uz to s cestami zpet byva, ale i tak to bylo narocny. Aspon, ze jsem mela doma nachystanou veceri. Myslim.
Dva dny nato jsem si uzila jeste home office, protoze mi pani zubarka vytrhla osmicku a s takovou ranou prece nemuzu chodit do prace, ze? Takze takovej lazo plazo tyden. Ten nasledujici uz byl ponekud stresovy, protoze
prijela sefka, vyhodila mi kolegyni, nasledne zase odjela a nechala nas pracovat v bezva pozitivni atmosfere. Nekdy clovek proste musi drzet hubu a krok. Skvela motivace pro duslednou praci, neni-liz pravda?
Narozeniny Studia54 byly taky fajn, stejne jako hrani v Sumperku (az na tu cestu zase, to byl vazne des!) a taky po dlouhy dobe Mecca. Do Meccy jsem sla v novych satickach a botickach, pripadala jsem si jako luxusni eskort a kdyz jsem pak jela vyzvednout
muze na Bounce, dost me bavilo, jak na me kazdej, kdo u/v Meet factory sedel na trave/paril pred stagi/chlastal u baru, cumi jak na debila.
Taky jsem natocila par setu. Budu muset ale znovu.
Uzasny zazitek jsem si taky odnesla z koncertu Roxette v O2 Arene. I kdyz listek, ktery jsem dostala, byl na stani na plose a ja tudiz nic nevidela, slysela jsem krasne a vsechny hity, ktere hrali, jsem si odervala spolu s
patnacti tisici dalsimi lidmi. Kdyz jsem navic byla dvakrat vyzvednuta do vzduchu, abych se presvedcila, ze tam opravdu stoji Marie s Perem (to zni dobre), ke spokojenosti chybel uz jenom taxik, ktery by prijel nacas. Doma se mi smali, kdyz jsem pobihala
po byte s kartackem na zuby a zpivala co dve minuty jinej jejich song. Ale co, Roxette mam moc rada a i kdyz to obcas neznelo moc ciste, koncert se mi libil.
Libilo se mi i na Mezi ploty, kde jsem byla poprve, ale po par hodinach a po koncerte NL jsme vymenili prostredi protialkoholicke lecebny za prostredi alkoholickeho domova. Zolik rulez totiz, i kdyz v nem dostavam tezce na
prdel, na kartach jsem posledni dobou lehce zavisla. Obcas ale musim protihrace vazne poslat do prdele. Jsem vznetliva, haha. Poker mi jde lepe, poprve jsem na turnaji byla pata, coz byl pro me velky uspech, vzhledem ke zbrklemu sazeni all in pri kazdem
druhem kole. Nevermind.
Tak, co jeste, co jeste.. jo - vcera jsem se vratila z Karviny, zivot tam stagnuje, coz je asi fajn.. opila jsem se u taty na zahrade, v deset skocila do bazenu, i kdyz uplny teplo nebylo a druhej den si uzila mensi
kocovinu a rizky od maminky. Klasika. K narozeninam jsem opozdene dostala vodni dymku, takze seance muzou zacit.
Hm. Udalosti a zpravy, ani ty dulezity, dnes nijak komentovat nebudu, protoze bych se musela zase vzteknout a to vazne nechci. Mam totiz takovej pocit, ze bych se uklidnila az zitra pri schuzi sistahoodu, pripadne ve stredu
na schuzi No Kidding klubu (poprvy!). Tesim se na obe akce, stejne jako na patecni Eternize v Pekle, kde to bude varit, rekla bych - jelikoz varej 24 hodin denne v prilehle Jidelne Marjanka (doporucuji) - neni nad to si dat ve tri rano
svickovou.