Zrní alternative / Kladno

To sme měli soustředění na podzim v Krkonoších na chalupě v kopcích. Bylo těsně před nahrávánim první desky. Byl podzim, byly basy piva musim říct a byla velká chuť vydat se někam jinam, uzavřít kapitolu a hurá dál. Celej tejden se vymejšlelo, nahrávaly se nápady, pilo, hladovělo, sekalo dříví do kamen ráno, pozorovalo a procházelo po pastvách žloutnoucích. Na tomhle soustředění v Pilníkově, kde jezdí rezavej vlak a krákaj první havrani, sme vymysleli hrdinu, kterej pude do světa, bude se tam bát, bude na něj pršet, ale bude to stát za to. Vymysleli sme, že dorazí do Tokia, kde seději v mrakodrapech jeho rodiče programátoři, pak do vesnic, kde sou pravý lidi upracovaný, a vymysleli sme, že nakonec umře a my mu vystrojíme funus, funébr s největší parádou...
Pak sme rok a pul hráli, dodělávali písničky do příběhu, psali zápisky hrdinovi z cest, psali si s nim SMS a už sme ho chtěli vyslat a hledali sme prachy na to, když přišla Radůza a řekla: kluci co dybych vám vydala CD?...