Zikkurat - Novinky | Bandzone.cz

Zikkurat alternative-rock / Praha

Playlist kapely
0:00 / 0:00
  • Praseodym (2005)
    Nezařazeno
  • Hard Song (1990)
    Nezařazeno
  • New York (1990)
    Nezařazeno
  • Noční hlídač (1990)
    Nezařazeno
  • Chuligánská vzpoura (1982)
    Nezařazeno
  • Na václavským Václaváku (1982)
    Nezařazeno
  • Zkaženej zub (1981)
    Nezařazeno
  • Jez hodně banán (1981)
    Nezařazeno
  • Rozhovor s kapelou (1981)
    Nezařazeno
  • Filosof (1980)
    Nezařazeno
  • Jsi mimo (1980)
    Nezařazeno
  • WC čistící sůl (1980)
    Nezařazeno
  • Disco 2000 (1979)
    Nezařazeno
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18202225283236414549525456 57 58 59

Rádio Jerevan: Na Rakovnicku můžete v potoce chytit raka!

(Upraveno: )

Potok Karlův Luh v blízkosti nádrže Klíčava, která zásobuje pitnou vodou milóny domácích zvířat na Kladensku a Rakovnicku, vydal dnes ráno strašlivé svědectví o nedodržování zákazů a příkazů. Během ranního brouzdání v něm nalezl náhodný chodec deset pytlů a sto třicet šest barelů se zakázanými látkami. Mezi nimi byla například látka na ubrusy, látka na výrobu státní vlajky, bavlněné spodky a další, ještě zakázanější látky. Informoval o tom nepřesně Radiožurnál. Látky mohou podle rozhlasu způsobit třeba rakovinu nebo chronickou pytlovinu, což je nebezpečné onemocnění, které se v poslední době rozmáhá na jinak idylickém Rakovnicku.

(Dnes 10:48 - Rakovník) V barelech bylo prý jen několik stovek litrů metylalkoholu z místní soukromé likérky Rak, zato v pytlích s látkou byl nalezen fenmetrazin, který se používá v pytláctví jako náhražka zakázané pytloviny. V Evropské unii jsou pytle s touto látkou zakázány od roku 2005. Pytláci proto šijí pytle z fenmetrazinu, protože (jak sdělil jeden z místních pytláků našemu zpravodaji), jim nic jiného prostě a jednoduše nezbývá. Mnohem závažnější je však skutečnost, že v každém z deseti pytlů bylo dalších deset pytlů nejen se zakázanými látkami, ale i se zakázanými pytláky. Celkem tedy bylo v potoce nalezeno sto zakázaných pytláků, dobře zabalených do zakázaných látek.

Objem fenmetrazinu ve vodě se podle Radiožurnálu zvýšil několikasetnásobně, podle našeho vlastního průzkumu až padesátimiliónkrátnásobně, ne-li víckrát.

„Hasiči vytáhli jeden z pytlů přímo z vodního toku. Bylo to náročné, protože tokající voda byla zrovna na vrcholu tokání. Z výsledku laboratorních analýz vyplývá kontaminace toku bezprostředně pod místem havárie. Ze získaných výsledků také vyplynulo, že největší znečištění bylo doposud zachyceno v rybníku Klíčava před počátkem vzdutí do vodního díla Klíčava,“ informovala rozhlas Alida Štulajterová z odboru životního prostředí rakovnické radnice.

O čem však Alida Štulajterová zapomněla hasiče informovat, bylo nebezpečí, které číhá na každého hasiče po otevření kteréhokoliv z pytlů. Z každého menšího pytle ve větším pytli totiž může okamžitě vyskočit jeden pytlák a nejbližšími otevřenými nebo nejvzdálenějšími uzavřenými dveřmi laboratoře utéci i se zakázaným fenmetrazinem. Radnice tak zatajila smutnou bilanci neodborně provedené analýzy, kterou byl únik všech pytláků se zakázanými látkami a deset mrtvých pracovníků laboratoře, kteří při úniku pytláků utrpěli zranění, neslučitelná se životem. "Zakázaný Fenmetrazin se nám nepodařilo zajistit, ale analýza dopadla dobře. Od zítřka doporučujeme všem občanům využít možnosti chytit v potoce Karlův Luh raka." Tak zní závěr důvěrné zprávy inspekce rakovnické radnice pro zákazy a příkazy, jejíž kopii se našemu zpravodaji podařilo získat výměnou za bavlněnou utěrku s fenmetrazinem.

Z kohoutků kontaminovaná voda nepoteče, nepoteče totiž už žádná voda

Podle Radiožurnálu se do vodovodů závadná voda nedostala. Podle našeho zpravodaje se naopak dostalo nejméně devadesát pytláků se zakázanými látkami do bezprostřední blízkosti nádrže Klíčava, kde si vymáchali zakázané látky s fenmetrazinem, aby byly zase jako nové. Odstranění ekologické havárie bude stát přes půl miliardy švédských korun, které zaplatí krajský havarijní fond. Dalších deset miliard zaplatí občané Rakovnicka v podobě nově zavedené "daně z raka". Tou je poplatek za každého raka, chyceného od okamžiku nalezení pytlů se zakázanými látkami. "Nelze trpět, aby si občané v demokratické společnosti dělali co chtějí. Platí jednoduché pravidlo - chceš raka, budeš platit jako mourovatej!" sdělil našemu zpravodaji nejmenovaný pracovník Inspekce pro kontrolu regulačních poplatků, který si z blíže neurčených důvodů nepřál být jmenován.

Po pachateli, který do blízkosti nádrže umístil zakázané pytle s pytlovinou, pátrá policie. Ta kvůli případu přivezla z velkoskladu nedaleko Rakovníka padesát nových polic, aby policisté, vybaveni loveckými dalekohledy a pytli z povolených látek na pytláky, měli na čem sedět. Podle Brikety Píčové, mluvčí zednářské lóže Zlatá jelení prdel, bude částka účtována jemu, pokud bude vypátrán. S největší pravděpodobností to podle dalšího zdroje, který si rovněž nepřál být jmenován, byl místní recidivista Michal Kocáb, arogantní a mravně zpustlý člověk, žijící ve stavební buňce za městem. Jak se nám podařilo zjistit, Kocáb si nikdy nic nedělal ze zákazů zakázaných látek. Celý život zneužíval svého příjmení i fyzické podoby s bývalým ministrem pro lidská práva, Michaelem Kocábem, k páchání trestné činnosti obzvláště zavrženíhodným způsobem. Trestnou činnost páchal rovněž jako člen organizované skupiny v lesích na sousedním Křivoklátsku. Za jeho dopadení byla již vypsána na školní tabuli křivoklátské základní a mateřské školy, kde se na svoje budoucí povolání připravují nejmladší členové Inspekce pro zákazy a příkazy, motivační odměna ve výši jeden a půl miliónu švédských korun.

Proč se na Rakovnicku i Křivoklátsku používají jako platidlo švédské koruny, se do uzávěrky článku našemu zpravodaji bohužel nepodařilo zjistit.

(odkaz na nepřesný článek s faktickými chybami)

V sobotu 3. 11. 2012 to bylo 33 let od našeho koncertu na 9. PJD!

(Upraveno: )

Stejně jako před třiatřiceti lety, i tentokrát vyšlo datum na první  sobotu v měsíci, jen počasí bylo o mnoho veselejší. Proti té zamračené a mlhavé nepohodě, která provázela tři historicky poslední Jazzové dny, se nad Nuselským mostem usmívalo zlaté sluníčko a bylo relativně teplo. Ve sportovní hale Na Folimance se zrovna konal basketbalový zápas a v menším sále pod tribunou měřili svoje síly mladí judisté.

Ten památný den jsme se od rána soustřeili v šatně a čekali na svůj odpolední vstup na hrací plochu, kde se mezi tím střídala jedna kapela za druhou. Viděli jsme své kolegy muzikanty, kteří nás ještě neznali, jak se snaží zaujmout publikum víceméně standardními výkony a společně sledovali legrační vystoupení Psích vojáků, kteří působili jako dětská kapela ze základní školy. Moc nás nepřesvědčil ani výkon dvou punkových skupin, o jejichž existenci jsme do té doby neměli tušení. Z festivalové pohody jako první nestandardně vybočil experimentální hlukový soubor Žabí hlen, ve kterém se schoval i plastikovský saxofonista Vráťa Brabenec. Nálada byla skvělá a náš čas už měl brzo přijít.

Tomáš Havrda si od Aliho Horáčka z kapely Extempore vypůjčil jeho hi-hatku Paiste 2002 se slovy "Prosím vás...", což pro nás tehdy rovněž ještě neznámý Ali komentoval "To prosíš všechny, nebo mně?" Já nakonec ani nevyužil půjčený flanger, protože když jsem ho zapnul během sóla v No Feelings od Pistolí, zvuk se proměnil v šumění vzdáleného tryskového letadla. Těsně před koncertem vyvrcholila nervozita, když jsme marně hledali stojan na noty, který zmizel spolu s bigbandem MO z Českých Budějovic a museli tak vymyslet, kam dát moje texty. Ale jen jsme začali hrát, jako by někdo do kapely pustil elektrický proud. Tomáš řezal do plexisklových bubnů, že by se za něj nemusel stydět ani Billy Cobham, já zase skákal v transu po hrací ploše (krátké video zde). Vilém Čok drhl hrubé struny tak energicky, že všechno, co jsme tehdy zahráli, mělo ten "syrově neurvalý zvuk", jak napsal přihlížející DJ Josef Vlček v pochvalné recenzi. Ta vyšla ve festivalovém zpravodaji hned v neděli. Její čtení mi vynahradilo všechny stavy zoufalství, které jsem prožíval, když jsem zjistil, že Vilém chce kapelu opustit a budoucnost Zikkuratu je na neurčito zahalena v temnotách.

A protože jsme to pozdní listopadové odpoledne ztratili část limitu 25 minut, který měl stačit na naše vystoupení, náš improvizovaný "punk jazz" jsme vynechali (i když jsem si neodpustil krátkou citaci skladby Šlépěj z alba Zvěsti oblíbené kapely Jazz Q) a zahráli blok krátkých písniček. Od té doby se na nás všichni koukali jako na punkovou skupinu a někdo z redaktorů zpravodaje tímto výrazem nahradil i neutrální slovo soubor, které jsem použil v profilovém článku o Zikkuratu. Ten byl napsaný tak, jako by vypadl z nějakého dobového hudebního magazínu, včetně typických frází o měšťácích a škatulkářích.

Že mrazivá atmosféra těch dnů nebyla způsobená jenom počasím, dokládá večerní drama před nejlepším koncertem Extempore, který jsem v životě viděl, druhým provedením skladby Velkoměsto. Kapela ji totiž zahrála už v pátek v karlínském klubu U Zábranských, kde jsme hned následující měsíc natočili legendární Autobus. Jak se dočtete na stránkách internetové encyklopedie rocku Bigbít:

"Večer přítomnost policejních složek ještě více zhoustla - chystaly se najít a zajistit členy nepovolené skupiny Extempore. V této mrazivé atmosféře nastoupil Švehlík - osvědčená první liga naší alternativy a odehrál vynikající koncert. Po nich pak kytarová konkláva českých jazzmanů Dašek - Fišer - Andršt. V tu chvíli se objevili v civilu oblečení příslušníci StB na sále a jejich uniformovaní kolegové z vnitra - esenbáci - začali s prohlídkou šaten. Vzápětí z jedné z nich vlétlo na scénu Extempore a svůj koncert odehrálo." 

Ano, taková to byla doba, ale my jsme nějaké ohrožení svých plánů vůbec nevnímali. Přišli jsme na Folimanku "všechno rozsekat" a to se nám tehdy povedlo. Následoval skutečně raketový start kapely, která byla v době premiéry na PJD v podstatě před rozpadem. Že skutečné nebezpečí Zikkuratu nehrozí od státní moci, ale od konkurenčních kapel, které se rozhodly rozparcelovat domácí "trh" s rockovou muzikou, bylo definitivně jasné až v létě 1981. Ten studený listopadový víkend nás ale hřál pocit, že všechno, co jsme do muziky vložili za dva roky zkoušení a experimentování, se konečně vrací. Publikum nás vzalo "i s chlupama" a doslova přes noc jsme se stali součástí historie. Sobotní fotoreportáž ze současné Folimanky najdete na mém profilu na Facebooku zde.

Nová sestava právě dokončuje nazkoušení koncertního programu. Sledujte naše Novinky, už teď máme potvrzeny tři termíny a ještě v listopadu přibude další, v rámci mého dalšího společného vystoupení s Tomášem Havrdou v pražském klubu KV 77.

Letící orel

Rádio Jerevan: Smrad v letadle prý způsobily speciální voňavky!

(Upraveno: )

Letadlo australských aerolinek Qantas ve středu odpoledne středoevropského času nouzově přistálo na letišti v Sydney, z nějž půl hodiny předtím odstartovalo do Singapuru. Pilot se podle serveru Herald Sun k návratu rozhodl poté, co se kabinou začal šířit nesnesitelný smrad, připomínající kombinaci několik týdnů nošených silonových ponožek a blíže neurčené bojové otravné látky s vůní hořkých mandlí.

(Dnes 11:08 - Sydney) Postupně se pach rozšířil dál do letadla. Byl tak silný, že se lidem začalo dělat špatně. Co v letadle smrdělo, ale není jasné a aerolinky po zdroji stále pátrají. Podle důvěryhodného zdroje, který si nepřál být jmenován, to mohla být taška jednoho z cestujících, který se vydal z rodné Austrálie přes Singapur do ČR. Vezl prý kolekci zcela nových parfémů "Zombie", vyrobených pro Michaela Kocába na chystané turné obnovené skupiny Pražský výběr. Jaký druh vonných přísad zmíněné parfémy obsahují, se naší redakci nepodařilo zjistit. Podle svědectví se však mohlo jednat o čistě organický materiál. "Byl to puch, jako když propíchnou dráteníka", vyjádřil se stručně náš zdroj, který se pokusil přeložit do češtiny anglický výraz "stink as in hell".

Posádka airbusu A380 jen cestující informovala, že se kapitán rozhodl kvůli zápachu raději vrátit. Řekl, že rozhodně nešlo o kouř. Svoji oblíbenou dýmku měl prý celou dobu schovanou v palubní lékárničce a nezapálil si ani svého každodenního ranního jointa, bez kterého by jinak do té "létající rakve", jak s úsměvem nazývá své milované letadlo, ani nevlezl.

Všech 271 cestujících bylo ubytováno v hotelu, lékařské ošetření nikdo z nich nakonec nepotřeboval a ráno cestující odletěli jiným strojem. Tím bylo prý letadlo Tupolev Tu-204C v barvách přepravní společnosti DHL. Jak se do něj všech 271 cestujících vešlo, to už náš zdroj neuvádí (pravděpodobně byli někteří více zapáchající cestující přepraveni jako balíky).

(odkaz na zkrácený článek)

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18202225283236414549525456 57 58 59