Z davu alternative-rock / Rakovník

„Ehm, nechci prudit, ale jak jsme na tom s updatem?“ napsal velkej chef.

Myšleno s updatem tady na Bandzone, abyste jako o nás věděli, že jsme nevymřeli po meči ani po přeslici ani po srnčím guláši.

Kdykoli někdo píše nebo volá, že nechce prudit, chce prudit. To je železný pravidlo.

Ale je fakt, že tu čtyři neděle po koncertě visí – pozvánka na koncert. 

Hele, kluci a holky, ten koncert v pražským Kaštanu byl boží. Fakt lituju každýho, kdo tam nebyl. A super je, že vás nebylo málo, ačkoliv ve stejnej den otřásala Žižkovem monstrózní Žižkovská noc. 

Rozhodně jsme nebyli marný. A Orchestr posledního dne zaválel – poslouchej, hráli jsme s nima tak popátý, ale tentokrát to bylo syrovější než kdy předtím, slyšel jsem neslyšený – a vlastně jsem se chtěl zeptat, jestli se nebude nahrávat, byl by čas a byla by forma.

Jo. Honza se obul do focení. I na koncerty tahá foťák a dělá hezký fotky. Samozřejmě jistá nevýhoda je, že při hraní a zpívání se fotit moc nedá. Ale aspoň si po letech budem dobřa pamatovat kde a s kým.

Příště tuším zase Praha. Tentokrát hodně uprostřed, někde kolem pupku nebo prdele. Udat se jako účastníci můžete na facebooku.

-g-

Jestli mají v Humpolci, českým městě rekordů, nějakej obzvlášť malej sklep, přijedem tam zahrát a necháme se zapsat do knihy rekordů. Vejdeme se všude. Kdyby bylo v polským fiatu dost zásuvek, klidně bysme zahráli i v něm.

Čtyřikrát jsme teď otestovali, jak se dokážem vejít na ty nejmenší pódia – a čtyřikrát jsme se vešli. Naposled teď v kladenským Dundee jamu to bylo extrémní. Takovej tetris. Akorát, že v tetrisu řada zmizí, když jí docela zaplníš. 

Lukáš si zase místo bubnů vzal jen cajon a nějaký chrastítka, dechy se vytrčily bokem a rovnou tam spravovaly i prodejní pultík s cédéčkama a plackama.

Normálně je Kladno pro Rakovničáka takový Brno, obydlená zatáčka na cestě mezi Rakovníkem a Prahou. Jenže jak se ukázalo, je obydlená mimořádně inteligentní rasou: na počty novejch fanoušků a prodanejch cédéček to byla rekordní štace. Zásluhu je na tom potřeba přičíst Kolektivním halucinacím, který lidi správně připravily, a mistru zvuku, kterej to nezazadil, ba navopak.

Jo. Takže jsme hrdý, že jsme si dali tichou šňůrku bez bubnů, ale už se těšíme zas na normální rachot. Zařídíme ho už v pátek třináctýho v Praze na Břevnově v oblíbeným Kaštanu. S oblíbeným Orchestrem posledního dne. Přijďte a vemte někoho s sebou, nejlépe dva, protože ve dvou se ten třetí nejlíp táhne.

Facebookový přihlášky vyplňujte zde, můžete pozvat i kámoše, kterejm by se to mohlo líbit, nebo nekámoše, kterejm by se to určitě nelíbilo.

-g-

V sobotu byl prej lásky čas. A my trošku tý pravý maloměstský lásky vezli do metropole. Hráli jsme na Žižkově v  klubu jménem Baryton. Nahoře malá hospůdka, v podzemí malej prostor k produkci. Štamgasti jsou tu zvyklí na pravidelný pondělní karaoke, na který by vás taky chtěli pozvat.

Mimo to se tu pořádá spousta koncertů skupin různejch žánrů a tenhle večer byl určenej pro nás a pro kapelu Smějící se bestie, kterejm tímto děkujem za spoluúčast.

Než povíme, jaký to bylo, pozvánka. Na Kladno do Dundee jamu.

Zlí jazykové tvrdí, že se tam nevejdem, ale my už víme, že se vejdem všude, kde se nám líbí. Zahrajeme s místní Kolektivní halucinací. A když to má být kolektivní, vyžaduje to taky nějakej ten kolektiv. Takže se doražte podívat.

Pozvi kámoše i skrz facebook

Když vlezeme do malýho klubu, je nás rázem plnej. A to je jistá výhoda. V Barytonu bylo plno ještě dřív, než někdo přišel. A když pak skutečně někdo přišel, bylo to už jenom lepší. Hráli jsme ty naše krásný písně a ta naše krásná zpěvačka je zpívala tím svým krásným tónem. Myslim, že se shodneme na tom, že to bylo krásný celý, od zvuku našeho až po zvuk fanouškovskejch ovací, od piva prvního po pivo poslední, od příjezdu po odjezd a prozpívanou cestu domu.

Děkujeme všem, co se cestou na rande zastavili. A pak taky děkujeme těm, co pro nás jednou nebo opakovaně hlasovali ve Velký sedmě Rádia 1!

Je to možná neuvěřitelný, ale jsme tam už pátej tejden. Už jenom kousíček k tomu, aby nám tam nasadili další pecku. Tak se držte, ať se taky ještě chvíli udržíme.

Zatim čau!

Ta s krásnym tónem