Ano. Jsme smutní. Nevíme z čeho. Ale jsme smutní. Pravděpodobně se přeorijentujeme na emo jestli to takhle pude dál protože jsme čím dál tím víc smutnější. Naše zkoušky stojí za hovno. Začalo se to srát od tý doby co přišel děděk a chtěl ,,parplovský
elektrofoní klávesy", začal tam ze sebe dělat debila a když jsme ho vyhodili tak nás pravděpodobně prokel. Pak začli chodit neznámý lidi a chtějí hrát a je jich tam čím dál víc. Ztrácí nám věci, ničí a dělaj ze sebe normálně klasický kokoty. Nemůžem je
odtamtad dostat, protože musíme mít otevřený dveře nebo chcípnem. A protože ty dementi i když je vyhodíme tak se vrátí tak to asi nemá cenu. Někteří nám zas tolik nevadí, protože jsou hezký ale jinak tam chodí buzny, co nemaj co dělat. VÚ pomalu ale jistě
začíná skomírat. Dále je v kapele divná nálada, která je buďto způsobená že zpěvák nemá cigára, bicmen pivo a nebo kytarista trsátka. Chceme vám říct ještě jednu důležitou věc. NEHRAJEME PRO VÁS ALE PRO SEBE.