Smrkán - kytara
Somrák - basa
Radovan Táhlý - zpěv, texty
Rebeka - saxofon
Dr. Toxic - trumpeta
Šógun - klávesy
Kuře - další trumpeta
Brouk - bicí
Jednoho parného léta roku 2007 se v Olší u Tábora na hudebním festivalu Mighty sounds dohodla skupinka mladých lidí na tom, že založí svoji vlastní kapelu.
Zakládajícími členy, kteří tehdy doslova stáli u zrodu nového souboru byli: Pady (tehdy neznalý hry na jakýkoli hudební nástroj, vyjma flétny a základů na rumbakoule), Radovan Táhlý (alkoholik a poeta působící v amatérském divadelním souboru), Somrák
(basák jedné pražské kapely) a Šógun (afrodisiakální energetik). Tito čtyři stateční se dohodli na tom, že budou slavní. Ještě téhož večera byl vymyšlen název nové kapely, který byl druhého dne střízlivě zamítnut. Pady se zavázal, že od září se začne učit
na trubku. Každý našemu snu tenkrát věřil asi na 20%.
V říjnu téhož roku jsme se vzájemně oslovili slovy: „Co teda jako bude?“. Nic…. Pady pilně trénoval na trubku, Šógun se věnoval studiu hry na klavír, Somrák dál pilně cvičil na basu a R.T. vysedával po bohnických restauracích. Pořád jsme se však nepřestávali bavit o založení kapely. V té době jsme také oslovili kytaristu Smrkána (velice zkušeného), proslulého svým smrkáním do ubrusů v restauračních zařízeních (odtud jeho přezdívka). Do našeho tělesa také přibyla saxofonistka Sany. Bylo nás šest, ale pořád nám scházel někdo, kdo by nám zezadu přikládal do kotle, tedy bubeník. Po dlouhém shánění nakonec kdesi v nitru bohnického sídliště vyhrabal Šógun bubenici Anču. Vzniklo tedy nové hudební těleso, zatím bez názvu. (Pady – trubka, Somrák – basa, Smrkán – kytara, Sandra – Saxofon, Anča – Bicí, R.T. – nezbylo mu nic jiného než kejhat do mikrofonu)
První zkouška proběhla někdy v listopadu a nutno říct že se docela povedla nejmenovanou převzatou píseň jsme sehráli navzdory našemu ne příliš kvalitnímu umu celkem dobře. Nedlouho na to vznikl náš první hit – Ponorka a spolu s ním i náš název – BlueWhite Company. Počáteční radost však střídal smutek. Na zkoušky začínali všichni postupně chodit pozdě, anebo nechodit vůbec. Nakonec odpadla Anča i Sany. Asi je to nebavilo. Inu, ženský dělaj problémy.
Od té doby začíná kapela zkoušet bez bicích. Zkoušky tedy stojí za starou bačkoru. Přesto vznikají další dvě písně – Námořnická toulka, Sláva. Kapela si začíná budovat svůj hudební styl který
později nazve Wannabe music. Vzniká také nový název kapely – Kapitán Makrela.
V březnu 2008 přichází do kapely bubeník Brouk, a vnáší do upadajícího tělesa nový elán. Od té doby zkoušíme pravidelně ve stejném složení ( Smrkán – kytara, Somrák – basa, Dr.Toxik – trubka, Šógun – klávesy, R.T. – zpěv a texty, Brouk – bicí)
18. dubna 2008 poprvé koncertujeme v Praze v klubu Vrtule. V září 2008 s námi začíná hrát saxofonistka Rebeka. Spolu s příchodem této nemálo zkušené dechařky se mění
jméno nového spolku na (někým milován, někým nanáviděn) PalmaBand Dr.Toxika.
18. listopadu 2008, den po koncertě v naší domovině, se dostáváme na program veřejně-komerční televize TyTrub s dvěma svými živými klipy z Vrtule.
Počátkem roku 2009 se kapela rozhodne učinit dva zásadní kroky kupředu. Zaprvé si mění název ze stávajícího a těžko zapamatovatelného (Brouk si ho nepamatuje doted) PalmaBand Dr.Toxika na zbrusu nové pojmenováníčko z továrny disneyovských klasiků....TRAMPOLÍNI. Druhý krok jest zahájení již dlouho plánovaného turné s názvem "NOTOR TOUR 2009" (v zahraničí známého pod pseudonymem "NOTOUR").
Naše kapela začíná pomalu ale jistě spolupracovat s takovými osobnostmi alfaformátu typu Mc Cermyho, Dj Želvy a v neposlední řadě také grandiózně novopečeného harmonikáře a matfyzáka, jímž je
Paul von Brandýs a nový trumpetista Kuře, který se postaví hned vedle Toxica.