Jeli jsme na školní výlet, co více dodat.
Narvané vagóny, stojí se v uličkách, průvodčí utírá pot a sotva má kdy a jak kontrolovat lístky, těsně před odjezdem se jedno dítě poleje, druhé čeká na donesení kšiltofky....
Děti mi písničku reklamovaly - prý tam musím zařadit tu zmrzlinu na konci!! Tak do nahrávky už se nedostala, ale ve školce jsme opravili a zpíváme v posledním refrénu "po zmrzlině už jsme tu". :-)
Kdo spočítá příběhy jednotlivce, rodiny, lidstva? Kolik vztahů tvoří život člověka? Je spousta cest, po kterých jít, tisíce měst, tisíce míst....
Vítr si hrál, rozhoupal zvonky lidských srdcí a zvony bijí a žijí, vítr nás pozval k tanci. Jinotajné narážky na Boží dar života a možnost zvolit si svou vlastní cestu.
... poetické, melancholické, nostalgické, prostě náladovka.
S vůní kvetoucí lípy se mi vybaví vzpomínky na dětství, divokou volnost, radost z pohybu, čirou radost ze života. Dnes, když procházím kolem kvetoucí lípy, zastavím se a kochám se tou vůní.
Podobně miluju vůni trávy - a bacha, žádné konopí :-) představte si louku, stráň, ze které právě slezl sníh a odkryl loňskou trávu. Voní novým životem.
Tyhle momenty mě nutí zastavit se a obdivovat krásu Božího stvoření, s pokorou poděkovat, zapomenout na malicherné starosti a na chvíli i na velké starosti...
K vypsání podobných kapel nemá kapela dost fanoušků.
