tcheichan pop-rock / Liberec

Krásný den! Ano, tak první výjezd za hranice "mé" pohádkové domoviny vyšel na výbornou! MUSIC FOR TIBET byl skvělý! Nádherný a obrovský salám ... eh ... sál; zvukař, díky kterému jsem byl konečně po třech polohluchých koncertech odehraných po jičínských pivnicích slyšet; krásná backstage s kopou chlapečků ... eh ... chlebíčků, VIP záchodkem a paní, co na nás pořád zvyšovala hlas ale přitom to všechno myslela hasky ... eh ... hezky; spousta muzikantských kamarádů z Kostelce, Náchoda, Hořic a PAKY a pár desítek přemilých diváků!

Pravda, lidí příšel Srstka ... eh ... přišla hrstka. Na druhou stranu se mi ještě po žádném koncertě nestalo, že by za mnou se slovy chvály přišlo tolik tváří (15 až 750 - dle toho, komu to budu vyprávět)! Obrovsky vám za to děkuji, vážím (95 kilo) si toho a posílám radostný pozdrav všem přítomným "rozmilům" do Hronova a okolí (P.S.: když při nejtišší pasáži v "Přivři oči" zavládlo v celém sále  hrobové ticho, měl jsem "husinu" až na nehtech)! Stejně tak se klaním hrdinnému pořadatelskému duu Jarda - Jarda, které to letos mělo více než těžké ... takto ale občas chutná (denní) chleba kulturních činelů ... eh ... činitelů, když si ho přesolíte ...

Tak. V dubnu mě čekají dozpívánky pěti písní na "První skicář", na který se můžete těšit v rozmezí třiceti dnů. Jedna kytara, jeden hlas a pět písní - ve složení Melta, Svitoryt, Slečna "Prokrastinace", Přivři oči a Hudub vykradl, slova opsal - nic víc, nic míň! A ano, v květnu hurá na jičínský zimní stadion, kde se v rámci sedmého ročníku MAJÁLESU vyskytnu s úderem druhé hodiny odpolední. Zatím ahoj ... a ... kuk:

Téda! To byl ale náramný sobotní večer! S Honzikem a s klukama z Pap´n´deklu od srdce děkujeme všem příchozím, kteří nám vytvořili překrásnou atmosféru! Úklon směrem ku:

Je mi vcelku jasné, že zvuk na můj a Honzův set byl tragický, avšak do příště na tom zkusíme zapracovat (prodám Čtyřlístky a z výdělku koupím elektroakustické bendžo). Každopádně, sladká třešnička večera v podobě červenokosteleckého Pap´n´deklu prosytila kouřem kontaminovaný vzduch u páně Hastrmana "skvělem" a mně nezbývá než před jejich dechberoucím výkonem smeknout! Děkuju kluci a za dva týdny opět na viděnou! Proč za dva týdny? Ptáte se? Protože:

Poprvé vyrazím za hranice své domoviny a to pak ke všemu ne na akci jen tak ledajakou, avšak na akci dosahující statusu "legendární"! Hola, hola, Tibet volá! Přítel Jarda, který mě nominoval do základní jedenáctky koncertního víkendu, mi přisoudil páteční "téměř prime - time", za což by mu kdejaký umělec poděkoval, já se však poděsil. Přijít po "řeznících" z B_side a Morokweng v půl deváté na podium Čapkova sálu s akustickou kytarou v ruce a desetikilovou nadváhou v obličeji, prsou a břiše, to bude lahoda! :-) Nervozitka proběhne (roste souměrně s věkem, divné, že?), ale právě o to víc se na celý víkend těším! Ano, přiznám to! Těším se dokonce jak malý "Darda"! V Hronově ahoj! :)