Mrkněte na web: http://www.runningsushi.cz
Očekáváš hysterický řev poblouzněných děvčat zažívajících první hudební orgasmus? Jsi tu správně. Vyprávět náš veselý příběh, to je na dlouhé večery. My se však vydáme v minulosti do budoucnosti. On to bude vlastně takový návrat do budoucnosti. Po menších personálních změnách před necelým rokem jsme se vlastně vrátili na začátek ale v budoucnu. Chápete?
Na přelomu let 2006–2007 se Running Sushi (dále jen RS) stávají klubovou stálicí, strhávají na sebe pozornost a pomalu se dostávají do podvědomí posluchačů. Vytváří nový styl, tzv. guláš, v němž nacházejí zalíbení. Kritici se dělí na dva nerozlučné tábory. Jeden si guláš užívá a dává si jej každý den. Ten druhý guláš nemůže ani vidět, ale pak si ho potají dává v hospůdce se sedmi knedlíky a nějakým tím pivečkem. Natáčíme také klip k Banánu, Čarodějka má kašel a Wejn kurděje. Tomík chce překonat teplického Krmaše, a proto si při jedné improvizaci na piano způsobil levou i pravou frakturu distančního rádia a k tomu ještě frakturu penilní. Rytmika je zdravá, ale bohužel už značně nahluchlá.
Konečně se nám daří zprovoznit novou ozvučnou aparaturu a můžeme si točit vlastní věci - švihák tedy odejde na zasloužený odpočinek. Jsme již festivalovou stálicí – sjíždíme všechny festivaly v Čechách i v zahraničí jako diváci. Jak se říká – lehce na cvičišti, těžce na bojišti.
Vinárna u Démona na Slapech vyhořela. Tato zpráva spustila u některých členů RS bouřlivý a upřímný proud slz. Démon ale zemřít nemohl, a tak máme dále strach...
Třetí vesmírná odysea: naše druhé sólové album je hned po Hudbě Krilov nejúspěšnější album jižní čtvrtky.
Fajfka RS je přijata do Národního divadla jako součást sbírky Hudba nádoru, sekce "Nádorní tvořivost".
RS jsou již nejznámější českou kapelou ve vesmíru, překonávají dokonce i Argemu, deathmetalovou kapelu z Pluta, která při své show usekává přímo na podiu všechny hlavy devítihlavé zelené příšery.
Velký Basket, bývalý to člen kapely, si plní svůj sen a dobývá po Roháčích také Sagarmathu (8 850 m). To vše samozřejmě bez kyslíku (O2), ale i bez dusíku (N2) a bot. Těšíme se z jeho úspěchů a děkujeme. Věrni zůstáváme.
Barča, také naše bývalá členka (zpěvačka), slaví neuvěřitelný úspěch v USA se svým sborem "Bambini affumicato" (tj. uzené děti). Svým kultivovaným hlasovým a jevištním projevem strhl americké publikum k mohutnému aplausu. Fandíme a vyprodanou Carnegie hall tak trochu závidíme – především členové "Konipásku“, interního pěveckého sboru RS.
Všichni jsou již vysokoškolsky vzděláni a bez práce. Naštěstí už RS živí výhodně podepsané smlouvy. Například za vykopání kanalizace v ulici Jerevanka v Praze si kapela může účtovat až sto padesát korun za hodinu…, a to už je slušná sumička.
Všem členům kapely (včetně Zuzky) vypadaly vlasy, a proto můžeme obrážet pouze skinheadské akce, což se nelíbí zejména Wejnovi, který si vždycky chtěl zahrát s Lohonkou Žalmanem, od kterého velmi často čerpal svou inspiraci pro hudbu RS.
Přijeli Stouni a RS s nimi opět nevystoupili. To nevadí, jistě napřesrok přijedou znovu.
Zuzka je těhotná, a proto si konečně pořizujeme stojánky na mikrofon, aby nenosila těžké předměty. Stoupa má taky buben. Nový... konečně…
Kapela funguje a zkouší dokonce třikrát týdně, ale žádný z členů již není schopen udržet v paměti jedinou jím hranou notu, a tak dochází vlastně k neustálé improvizaci. Navíc si bohužel nikdo po zkoušce nepamatuje, že vůbec v nějaké kapele hraje.
Přesně po padesáti letech se kapela rozpadá - ne snad jako skupina, ale fyzicky. Jednotliví členové již nejsou tělesně zcela kompaktní.
Tomíkův pravnuk zakládá kapelu složenou ze čtyř holofónů a jednoho dělobuchu. Jo… a je tam vlastně taky jedna světelná harfa.
Všichni se naposledy scházejí a sledují jeden z dílů nepozemského seriálu Futurama. Díl, v němž se zamiluje Dr. Zoidberg. Shodou okolností se stejně jmenuje i dvorní lékař RS, který v šest hodin, třicet minut severní šířky po neuvěřitelné noci konstatuje smrt celé kapely.
V této době již kapela RS neexistuje téměř sto padesát let a nežije ani nikdo, kdo by o ní něco věděl, byť jen z doslechu.