Petr "Baskytara" Bartoš je známým excentrickým baskytarovým mágem pochazejícím z hraničního pásma mezi Českem a Slovenskem. Odsud vychází také jeho interdisciplinární zaměření na hudbu spojenou s performance (místy hraničící se slam-poetry). Baskytara si svým působením a undergroundových seskupeních povodí Moravy vydobil svou pověst, kretá dnes již hraničí s lidovou legendou. Mezi jeho nejzásadnější projekty, ke kterým přispěl svou neotřelou hrou na baskytaru, jmenujme alespoň legendární kapelu "Mojmír a jeho pesci". Baskytarův projev,ale postupem času začal nabývat na svéráznosti, proto zvolil sólovou dráhu, v níž mu nebrání nic pro uskutečňování jeho experimentů.
Petr "Baskytara" Bartoš se narodil za jednoho chmurného deštivého dne na jaře roku 1988. Politická situace začala být nestabilní a už se pomalu začalo schylovat k převratu. Tyto první exprese z Baskytarova života ovlivnili v budoucnu jeho osobnost. V roce 1990, kdy se otevřeli po dlouhé době neprodyšně uzavřené hranice bloku za železnou oponou, vycestoval se svými rodiči do Stockholmu. Lásku ke Švédsku zdědil po svém otci, jenž se živil jako potulný rybář (viz. píseň Petra "Avantgardy" Jurečky "Starý nebohý rybář" - Avantgarda zhudebnil legendární příběh Bartošova otce). Odtud taky plyne legenda, jenž praví, že se Bartoš jako malé dítě dostal do Stockholmu se svou rodinou na malé rybářské bárce, která byla po 2 roky jeho jediným domovem. Vraťme se však k Baskytarově období stráveném ve Švedsku. Chmurné severské podnebí, zima, hodiny strávené s otcem na rybách, komáři, a spousta dalších faktorů měly za následek, že Baskytara začal pozorně zkoumat své okolí. Začal si všímat zvuků, které severská krajina vyluzuje a pokoušel se je zhudebňovat na paličku ze smrkového dřeva, na niž si natáhl 4 rybářské vlasce - byla to jeho první baskytara a už v tento okamžik věděl, že nic jiného v životě mu nemůže přinést takovou rozkoš. Ve svých 7 letech nastoupil na základní školu Handleshögskolan, kde potkal famózní švédského baskytarystu Uwe Ulsensena (tehdy 9-ti letého), jejich dlouholeté přátelství, společné hry na baskytary (až Ulsensen mu ukázal opravdovou baskytaru, do té doby hrál Bartoš na smrkový proutek) a bezstarostné dětsví. Až do věku Baskytarových 15-ti let bylo vše jako pohádka. Poté přišel zásadní zvrat v jeho životě. Z důvodů přepacování mysli a neprospaných nocí strávených jen hrou na baskytaru prodělal mozkovou příhodu, kvůli níž zapoměl švédštinu a začal mluvil pouze česky (tak mluvil pouze s rodiči). Tím skončilo i přátelství s Ulsensenem, se kterým si od té doby už vůbec nerozuměli. Nešťastní Baskytarovi rodiče museli prodat všechen svůj majetek a vrátili se se svým talentovaným synem do České republiky. Baskytara z důvodů léčebné kůry, která vyžadovala klid a malou zátěž na jeho mysl, nastoupil na hodonínské gymnázium. Zde potkal své nové kamárády, s nimiž založil legendární kapelu "Mojmír a jeho pejci", tato kapela se v letech 2003-2004 stala spolu s kapelou "Necroplastic" symbolem hodonínské undergroundové scény. Vše bylo v nejlepších kolejích, do té doby, než si Baskytarův starý přítel ze Švédska Ulsensen vyhledal jeho adresu. Poslal mu staré nahrávky, které spolu vytvořili. V té chvíli si baskytara uvědomil, že tvořit hudbu s ostatními hudebníky v kapele je pro něj strádáním. Proto jako správný solitér (jenž byl vždy) se vydal na svou sólovou dráhu. V roce 2008 uskutečňuje svůj velký sen a vydává u SM RECORDS desku s názvem "Líbánky se semenem". Baskytarův příběh znovu začíná...