Slezská smršť! (...aneb podrobný report z alkovýletu do Opavy)
Bylo nebylo, vydali jsme se v sobotu s našimi sestrami z Killerpandy až do daleké Opavy, do kraje, kde snad nikdo z nás nikdy nebyl, vydali jsme se tam zahrát do klubu Jam a vydala se tam také Macheta z ještě vzdálenějších Vodňan. Byla to z většiny úhlů pohledu krásná akce. Chvílema dost chlívská. Když to vezmu po pořádku, bylo to mýma očima asi takhle:
Sobota
14:30 - S žaludkem plným husího stehna jsem dorazil do zkušebny, kde se Maty už druhou hodinu rozehrával na bicí, aby dohnal tu třítýdenní pauzu od poslední zkoušky. Strašně to tam smrdí nohama. Nechápu, jak to Maty udělal.
15:00 - Dorazil Milan a taky holky z Killerpandy a taky Wes. Nakládáme věci do vypůjčeného mikrobusu Ford Transit, kterýžto jsme naložili málem k prasknutí. Bojíme se, jestli se ten nikterak výkonný stroj pod náloží aparatury a masa vůbec rozjede.
15:15 - Hugo se stavuje doma pro svačinu a kazety do autorádia, Milan pro Becherovku.
16:00 - Stavíme někde mezi Hradcem a Vysokým Mýtem. Pod záminkou čůrání se Milan vrátil z obchodu Benzina s flaškou Beefeatera a tonicu. Z Fordu Transit se stává pojízdná hospoda. Matěj tvrdí, že za světla nepije, Hugo by chtěl pít, ale řídí. Zbytek sprostě nasává.
17:00 - Zastávka kdesi uprostřed severní Moravy. Zaujal nás místní kabrio - kostel beze střechy. Jeho přítomnost podnítila v Sezim a Matějovi debatu o oblíbených pornoherečkách z Čech. Se zájmem je poslouchám a závidím jim, že toho tolik vědí. Fotíme se. Všichni močí. Někteří absurdně daleko od auta, jiní nechutně blízko všem ostatním...
17:30 - Staví nás Policie. Nejdřív mám strach, že jsem překročil povolenou rychlost v obci, jak je mým dobrým zvykem. Šlo jen o běžnou silniční kontrolu. Doklady jsem měl v pořádku a v pořádku byla i dechová zkouška. Vzhledem k výparům uvnitř auta jsem se tomu upřímně divil.
18:00 - Zastávka kdesi v lesích asi 50km před Opavou. Nevinná čurpauza se zvrhla v opilou šiškovanou. Dostávám strach, protože vím, jak zručně Maty hází. Šiška mi prosviští asi 10cm od hlavy. Schovávám se za autem. Miki si strká šišku do poklopce. Nechápu to, ale fotím. Matějovi se chce kadit. Odjíždíme.
19:15 - Dveře Transita se otevírají, do ovzduší míří monstrózní alkoholový opar, opilci vrávorají ven - tak vypadal příjezd k Music baru Jam. Po 20 minutovém bloudění Opavou jsme ho konečně našli. Nicméně, během projížďky po městě jsme zjistili, že Opava je skutečně krásné město se spoustou nádherných starých domů a zeleně. Narozdíl třeba od Bruntálu, kterým jsme projížděli hodinu předtím. Ten se fakt moc nepoved :D btw. v klubu prakticky nikdo není.
19:30-21:00 - Vlažně stavíme pódiovku, všichni (teď už vážně všichni) úspěšně pokračují v kalení. Milan ujišťuje, že to v pohodě odehraje a objednává si další pivo. První jde na věc Killerpanda. Chtěli mít brzo odehráno, aby se mohli věnovat... no, vy víte čemu...
21:30 - Matěj zapomíná, že když jsem pod tlakem, nemám soudnost a přizve mě na pódium, abych s nimi bez předchozí přípravy zazpíval Pandu. Neochotně přijímám a následujících 5 minut toho lituji. Neumím z Pandy nic než asi 4 slova, která nenápadně opakuji a když už vážně nevím, řvu a chrochtám. Všichni se mi smějí. Právem.
22:00 - Panda skončila, zabalila a stavíme si pódium my. Milda pochopitelně klopýtá a blábolí. Ale i já, který jsem začal s alkoholem relativně před chvílí, se trefuju kabelem do kytary až napodruhé. Zvláštní. Donesl jsem si na pódium další pivo za 22 korun.
22:15 - 23:15 - Během našeho koncertu se nic nečekáného nestalo. Že Milan neuvidí přes černé brýle a následně se při hrátkách s oktávami u Zoe Jensen ztratí se totiž dalo čekat. Stejně jako se dalo čekat, že já se svojí alergickou rýmou ty refrény prostě nevyzpívám. Matěj si s námi zazpíval Alespoň jednou zalži. Chtěl jsem ho líbat. Možná by si toho ani nikdo nevšimnul. Přece jenom tam nebylo víc než 10 lidí (killerpanda, Wes, sympatickej pořadatel Stiff, kluk, co vybíral vstupné, Terezka od baru ...a nějaký další cca 3 lidi) :) toliko k návštěvnosti
00:00 - nějak tak dohrála Machata, kapela z Vodňan. Normálně na koncerty kapel, které hrají cokoli, co má v sobě death, nechodím. O to překvapenější jsem byl, jak mě to bavilo. Mrmle, zasekávačky, perverzní sóla. Moc se mi to líbilo.
00:15 potkávám u baru Seziho s Matějem. Po chvilce neslušného odposlouchávání jsem vyrozuměl, že řeší Seziho opileckou klasiku - smysl života. Protože to téma znám, raději prchám a dělám místo toho nevím co s nevím kým.
00:45 - jsme venku a nevím proč se pořád fotíme. Snažím se zachytit Matěje tak, aby nevypadal na fotce tlustej. Nedaří se mi to, přestože mu tvrdím, že "teď už je to lepší". Fotím taky Matyho. Něčemu se směje. Pořád.
1:30 - (časy si už dávno vymýšlím) Sedíme dole v baru u stolu a bavíme se nevím o čem. Najednou, když muzika utichla a nevybírá se vstup, je tu hrozně moc lidí. Oceňujeme krásu místních žen a dívek...a opilost místních lidí všeobecně. Chtěl bych si ulevit a nechce se mi chodit pryč. Proto prdím v bezprostřední blízkosti Matějově a prezentuji to jako žert, na který mi nalatěl. Matěj můj entuziasmus nesdílí a dusí se. Slzí mu oči a evidentně mě chce zabít. Po chvíli předstírám, že se mu jdu omluvit, a udělám to znova, bezprostředně poté, co mě vpustí zpátky do své blízkosti. Hrozně se tomu všemu směju, byť se nyní stydím. Ale ne zas moc, dostal, co zasloužil :)
3:00 (prostě někdy v noci) - Sezi přišel o hlas a strašidelně chraptí, Wes se pořád něčemu směje, Miki se vzteká, že si z něj děláme legrace (nesmím říct jakou legraci, mám to zakázané), Matěj se mi pokouší oplatit ty prdy...a Milan? Ten trávil většinu času na baru, kde podle všeho pil úplně všechno úplně s každým. Fotíme soutěž o největší držku.
3:30 - Sezi spí na lavici v klubu. Vypadá hrozivě. Dožaduje se, abychom šli domů- Slibujeme mu, že ve čtyři hodiny půjdeme a posléze se vracíme na bar. Fotím Seziho při spánku. Neustále něco s někým řeším, ale už dávno vůbec nevím co a s kým. Dávám si další pivo. Bylo jich už ... ?
4:00 - Odcházíme od klubu jako družina malých skautů a táhneme noční Opavou. Jde nás asi 13. Bobříka mlčení nezískáme, děláme bordel, na každém kroku se mlátíme spacákama. Highlight celý spacákový šikany předvedl hned před klubem Milda, kterej si vzal na paškál kytaristu Machety, kterého držel za ruku a vytrvale s ním třásl a zároveň do něj mlátil spacákem. Cestou ke Stiffovi řešíme nevím co. Je to ale nevím proč obrovská legrace.
4:20 - Dorazili jsme ke Stiffovi. Dům je to už zvenku pěkný, jeho byt nám vyráží dech. Je velký, pěkný a útulný. Všichni máme neustálou potřebu mu to znovu a znovu říkat. Rozbaluju spacák v prostorné místnosti, kde je nepřeberné množství molitanových podložek. Spát nás tam bude asi 10. Nechce se mi spát. Chci zlobit. Na střídačku prudím Matěje, Mikiho, Seziho a Wes a odbíhám se koukat do kuchyně, kde ještě zbytek výpravy kalí se Stiffem vodku. (?!).
4:40 - Ukecal jsem Mildu a Matyho, že uděláme nějakej punk. Dohoda zněla, že naskáčou na bezbranného Matěje a Mikiho a provedou jim nějakou tu šikanu. Já to budu fotit. Stalo se. Pobavili jsme se ohromně. My 3. Zbytek předstírá smích a skřípe zubama.
5:00 - Ulehám už i já. Jsem unavené malé dítě. Opilé dítě. Mám pocit, že slyším někoho hrát na rozladěnou kytaru ...zzZZzz
Neděle
10:30 - Něco mě budí. Chce se mi umřít.
10:45 - Ono něco mě vzbudilo. Jdu na záchod. Poté v kuchyni potkávám bubeníka Machety oděného do deky. Nesl basačce Machety napřed panáka vody. Bylo jí to málo. Donesl jí proto vody celý džbán. Co to? Vtipná nálada uplynulého dlouhého večera neustala? Neustala.
11:30 - Něco jsem snědl. Všichni vypadají hrozně. Na záchodě to po Matějovi hrozně smrdí. Bolí mě hlava. Představuju si sebe za volantem a dělá se mi z toho na nic. Někdo zavelel k odchodu. Obouvám se, Matěj využil situace a hrozně nahlas si mi prdnul do obličeje. Smějeme se. Je mi zle. Pořád prohrává 2:1 na prdy.
12:30 - Po absolvování dlouhé tůry přes Opavu zpátky do klubu jsme naložili věci. Velmi pomalu a opatrně. Zatím pořád všichni vypadají hrozně. Nejhůř pochopitelně Milan.
13:00 - Všichni měli chuť udělat něco pro své zdraví. Zajeli jsme proto na svačinu šampiónů do opavského mekáče. Všichni si rozmazali hovězí tuk po tvářích a vyrazili jsme. Za zvukového doprovodu prastaré kazety Ninja želv, která libovolně měnla rychlost přehrávání a s ní i výšku tóniny. Psychedelie.
14:00 - Skoro všichni v autě spí. Mně je na nic. Doufám, že nás zase nebudou stavět policajti.
14:30 - Zastavujeme v Rýmařově, kde má Milda dědu. Dopotácel se na návštěvu. Po 10 minutách nás starý pan Ertl všechny pozval na kafe. Nikdo nic neříkal. V rámci zachování slušného chování jsem se uvolil kávu si dát. Láduju se cukrovím, zapíjím to kávou a poslouchám Ertlovic rodinné příběhy. Myslím na dalších 5 lidí v autě, kteří právě nejspíš supí vzteky, protože všichni spěcháme domů.
15:00 - 17:00 - Všem v autě otrnulo. Humornou konverzaci střídají společenské hry. Oprášili jsme například naši oblíbenou hru ze střední - Kundu. Jak se to hraje? Prostě říkáte názvy filmů a libovolné slovo v názvu filmu vyměníte za slovo Kunda.Jak vytrhnout velrybě kundu, Muž se železnou kundou, Čtyři kundy stačí, drahoušku atd. Když se dostatečně nasmějeme, vyměňujeme Kundu za koně. Dobrou půlhodinu teoretizujeme o tom, jak by bylo skvělé dotáhnout odkaz Beara Gryllse ad absurdum a udělat z nocování uvnitř zvířat normu. Na paškál si bereme hlavně koně, vymýšlíme, kolik koní by si s sebou měli brát čundráci na vandry, aby se každou noc vyspali v čerstvém atd. Posléze se nám z nás dělá mdlo. V konverzaci přesto pokračujeme.
17:15 - vykládáme věci v Hořicích. Ti šťastnější z nás míří domů ke svým manželkám. Ti méně šťastní (já) musí ještě dovézt ty dva impotentní homouše z Pandy do Jičína. Cestou bereme stopaře. Nevím ani proč jsem mu zastavil. Ještě jsem to nikdy neudělal. Možná jsem podvědomě doufal, že bude mít násilnické sklony nebo aspoň smradlavé boty a pomstím se tak těm dvěma kazičům mého nedělního pobytu doma. Náš stopař měl však pouze kocovinu provázenou oknem, kvůli kterému nevěděl kdy a kde přišel o peněženku a blábolil cosi o Mladé Boleslavi, svatbě, velkému množství marihuany... a jinak mlčel.
18:15 - Dorazil jsem zpět do Hořic, vrátil auto, rychle se sbalil a jel do Prahy.
Víkend jak má bejt vy hovada :-* dáme ještě?
Hugo
PS: Pohled na ty samé událsoti Matějovýma očima najdete na pandím profilu ... Matěj si dokonce dal tu práci a dal k tomu reportu spoustu obrázků. Na to já jsem línej. Dám sem jeden :)
Celou galerii z tohoto malebného výletu pak na našem FB profilu
