Massola jazz-grind / Ostrava

Radikální ostravské grind-free-jazzové duo Massola se již od svého debutu Neanderthal Jazz (naše recenze zde) hlásilo k estetice pravěkého primitivismu, avšak teprve s řezaným vinylem Torture Jazz se zřejmě opravdu zabydlelo v jeskyni. Pokud má jít o programní zpodobnění barbarského mučení, jak popisuje expresivní grafika obalu, je opravdu sofistikované v dávkování iracionálního sadismu a systematického osekávání. Zde se ale odůvodněněji než leckde jinde vtírá do představ také ještě jedno interpretační klišé, a to jakýsi prapodivný rituál. V civilizační posun do středověku, který konejšivě naznačuje titulní obrázek na obalu,  tu podle hudebního sdělení osobně příliš nevěřím, avšak hudební je toto sdělení opravdu nadmíru.

Od vrzajících činelů začínají zaklínat bicí (Viki), aby se brzy dostaly i k hardcorovým „sypačkám“, saxofon (Áda) se do magické improvizace zapojuje záhy neméně mysticky, z nástroje mu lezou skřípavé skřeky a záhy i atonální hadi. Tentokrát Viki rozmnožil svůj instrumentář o klavír a syntezátory, takže přibylo ozvěn i klasického freejazzu i temné kosmické psychedelie, Áda si zde opět rozšířil škálu poněkud zornovsky noisových saxofonových experimentů. Vikiho vokály nás potom z paleolitické jeskyně mohou posunout leda do okovů jeskyně Platónovy, ale i Platón by si tu zřejmě rád zapogoval kolem ohně.  Stínové divadlo těchto šamanů se děje za nekompromisního efektování, kanální reverby a barbarsky špinavá zkreslení je třeba slyšet, aby je šlo náležitě docenit. Jako celek má nahrávka neustále intenzivní punkovou energii, bez ohledu na momentální přítomnost, rychlost či pravidelnost beatů a hustotu celé sazby.

To vše v grindovém balení sedmi skladeb o celkové stopáži kolem osmi minut (úvodní tříminutovka naznačuje další stopáže). Více Massoly naráz, to by bylo nesmyslné obžerství. Tahle kapela má zkrátka jasný směr, neustupuje, nešlape vedle ani nezakopává, její výsledky jsou sebejistě konzistentní, užívejme jich a těšme se na další.