„Založíme skupinu!“ řekl Martin. „Já chci hrát na kytaru. Koupim si kytaru a ty basu. Na bicí může hrát Jonatan“. „Tak jo, začnem si šetřit.“ řekl nadšeně Adam. „Jonatan má zkušebnu, tak tam s nim zajdem a vyzkoušíme něco“...
To byly první myšlenky o vytvoření jakéhosi hudebního tělesa. Bylo září 2003 a ani Martin, ani Adam toho moc neuměli. Koupili si své první nástroje a jejich výuky se chopil Jonatan, syn ústeckého kazatele, výborný hudebník, který uměl hrát téměř na všechno. A tak 21. března 2003 vznikla skupina NaEx (Natural Exposure) ve složení bicí: Jonatan Kaleta, kytara: Martin Vacek, basa: Adam Holas a zpěvu se chopil Jonatánův mladší bratr Ben. Název originální věru nebyl a naštěstí kluci po pár odehraných koncertech zjistili, že stejně originální už jedna skupina byla, tak se začal hledat nový název. Po nějakém čase vznikl nápad nazvat skupinu Maranatha, hebrejský výraz, který v překladu znamená „Pane Bože, přijď na zem“. Tento název se klukům líbil nejen díky neotřelosti, ale také proto, že vyjadřoval křesťanské smýšlení skupiny.
Skupina odehrála pár koncertů, lepších i horších a po domácku natočila svou první nahrávku. Stylově byla těžko určitelná. Objevovali se prvky hard-coru, metalu a kdovíčeho ještě. Pořád to nebylo to, co by kluci chtěli a tak se rozhodli pro obměnu stylu a členů. Koncertní aktivita skoro na rok ustala a 23.4.2005 se v Děčínské zarabandě uskutečnil první koncert Maranathy, tak jak vypadá dnes (až na pár obměn u bicích), což bychom mohli považovat za opravdový začátek skupiny. Mikrofonu se chopil původní kytarista Martin a s ním Tichošlápek (Maruška Sedláková). Od bicích ke kytaře přešel Jonatan, Adam zůstal u basy, Ondra Wünsch si vzal na starosti gramec a za bicí se posadil Ondra Kaleta, Jonatanův starší bratr. Tato sestava se osvědčila a skupina vešla do fáze růstu.
Na svět se vyklubaly nové písně. K hlavnímu základu kytara, bicí, basa se připojili samply a scratchování, které dávají koncertům zajímavou, trochu elektronickou atmosféru. Příjemné kontrasty tvořil i jemný Tichošlápkův hlas a obhroublý zpěv a řev Martinův.
V srpnu 2005 se všichni na týden zavřeli do nové zkušebny a pustili se do nahrávání druhého CD. To už odpovídalo tehdejším představám kluků. Následně na to odešel bicák Ondra Kaleta, kterého nahradil Honza Vacek. Ten se skupinou vydržel skoro rok a dalo by se říct, že s jeho odchodem na konci prázdnin 2006 skupina vstoupila do fáze, ve které se nachází momentálně. Kluci hledali nového bicáka a jejich představy do posledního detailu vyplnil Martin Slezák, který se zrovna vrátil z Ameriky. I on vložil do písní svůj rukopis a skupina se stylově i výrazově posunula do dnešní podoby.