Pracovala jsem se zvuky, které lze získat pouze přes počítač.Celá skladba se skládá z dvou částí, pouštěných synchronně. V první - slovo Dio (Bůh v různých překladech)
- neustálým překrýváním zvuku vymizí, a mění se v tón. Tento zvuk vznikl pouze za pomocí Media playeru, a obyčejného free Mp3 nahrávače zvuku. Kdy paralelním puštěním předchozího zvuku dvakrát vzniká zvuk nový. Ten dodává skladbě živočišnost. Umělé
dýchání stroje“ – různé chrčení až po nepříjemný pískot.V druhé – jsem pracovala s ukázkou skladby Beethovenova symfonie č.9(Scherzo).wma, která je běžně v balíčku windows . Skladbu jsem přesněpodle časové osy rozkouskovala na 34 částí po vteřině a půl.
Tento malý kousek zvuku se vždy opakuje mnohokrát, ale vždy stejně. Zvuk je rozdělován striktně, ne podle citu, tak při spojení vznikají „lupnutí“, která určují i rytmus - mechanické opakování.Umožňuje nám to zažít si Beethovenovu skladbu z „ jiného úhlu“
než jsme zvyklí. Přesto se v ní udrží ony gradace, nálady,které slyšíme v originálu. Fascinuje mě jak může dobře fungovat toto rozbití skladby, zmnožení a následné slepení.

