Rozloučení a poděkování. Inversion končí
Když jsem v únoru 2010 oslovila Gaba Mičovského, netušila jsem, co všechno spolu prožijeme.
Tvořili jsme spolu, vyhovovali si a chtěli naše písničky někde hrát. Ale s celou kapelou. Už tenkrát jsme vymysleli název INVERSION. Já byla vyšší a vlasatá, Gabo tak nějak naopak :)
Přání se nám splnilo. Od října 2010 se k nám přidávali skvělí hudebníci a v březnu 2011 jsem s velkou slávou psala, že jsme komplet.
Je červen 2016 a já musím bohužel oznámit, že INVERSION končí. Bylo to krásných 5 a čtvrt roku v plné sestavě. Až mě zamrazilo, když jsem se teď podívala na datum založení našeho profilu a na to dnešní...
Nerada bych nikoho (ani sebe) dojímala. Pravdou je, že toto rozhodnutí jsem udělala já. Nebylo to lehké. Pokud se někdo chce pídit po důvodech, v kostce řečeno, došla mi šťáva. Není to jednoduché, když má 6 dospělých a vytížených lidí společně a
dlouhodobě spolupracovat, tvořit a užívat si muziku na plno. Každého, kdo kapelou prošel si velmi vážím a jsem ráda, že jsem všechny poznala.
Nyní jsem osobně (jak to nazval náš basák Péťa) v komorní fázi. Proto se opět navracíme s Gabem ke hraní v této, pro nás osvědčené, variantě a jsme rádi, že spolupráci přislíbil i saxofonista Vítek. Budeme čas od času pořádat nějaké to „veřejné hraní“,
kam bych ráda přizvala jako hosty i ostatní členy kapely (i ty bývalé). Jen už to nebude ta velká pódiová kapela. Ale kdo ví, třeba se za rok domluvíme na nějakém společném koncertě, abychom potěšili naše fanoušky.
Těm patří ohromný dík! Díky vám nám nadšení vydrželo tak dlouho a na každý koncert jsme se těšili a užili si ho. Ať vás bylo 10 nebo 200.
Dovolte mi prosím jmenovitě a chronologicky všem muzikantům z INVERSION poděkovat.
Pánové a dámy, bylo mi velikou ctí s vámi spolupracovat:
Gabo Mičovský – klávesy, tvorba většiny repertoáru, hudební parťák bývalý i budoucí. Neskutečně boží člověk, se kterým jsme na jedné vlně a stejné notě. Jsem strašně ráda, že jsem odpověděla na inzerát. To byla trefa do černého.
Illya Pavlov – basa, za jeho působnosti zařídil spoustu koncertů a hraní (převážně v Berouně), první studiová nahrávka vznikla ve spolupráci s jeho kamarádem, zvukařem Petrem Lidinským. Illya se podílel na tvorbě několika písniček a byl taky velký tahoun a šoumen :)
Jakub Kuba – bicí, tvorba velké části repertoáru (a pak že bubeníci nemůžou skládat). Hnací motor kapely, propagace a zařizování koncertů, vedení zkoušek a naprosto přesný úder. Bavič a i když musí při hraní sedět, dokázal to na koncertech pěkně rozhýbat. Velkou část energie věnoval právě posunu kapely, ať už se to týkalo webových stránek či dostupnosti nahrávek na netu nebo hudebnímu směru. Od začátku působení kapely neopustil svou stoličku a paličky. Je to jeden ze základních a neměnných členů.
Miloš Junek – kytara, naprosto precizní hráč, který přinesl jazzové prvky do našich skladeb. Miloš byl téměř dva roky nedílnou součástí kapely. Díky němu jsme si zahráli na Dolce Festu, ze kterého máme živý záznam zde v playlistu a dvakrát jsme hráli pro děti na táboře. Zařídil nám asi nejpočetnější publikum :)
Michal Jelínek – basa, půl roční působení tohoto skvělého basáka přineslo jeden z našich největších hitů – We Are Not Superstars. Jeho groovu prostě nešlo odolat.
Honza Sládek – kytara, jeho cit pro hraní byl neuvěřitelný. Měl několik kytar, které střídal dle potřeby jednotlivých písniček, dokázal nejen dodat atmosféru, ale taky to pěkně „vodpíchnout“ při sólech, kdy mnohdy skončil mezi diváky zalomen v pase a pohlcen sílou okamžiku. Spolupráce s ním byla úžasná a téměř dvouletá. Napsal jednu z nejéteričtějších písní Under Water, kterou jsem si moc oblíbila. I když je pracovně velmi vytížen, jeho chuť hrát se projevuje ve vícero projektech a kapelách a jsem ráda, že v jedné z nich hrajeme společně. S tímhle kytaristou prostě chcete hrát.
Vláďa Drtina – stálý host na saxofon, profík a elegán. Nádherné obohacení, které nám – pokud Vláďa nebyl – chybělo. Z fleku odehrál celý koncert, občas zahrál i na bonga a rytmicky podpořil svého kamaráda Jakuba :)
Petr Klementis – basa, profík, profík, profík... Jeho dovednosti nás usadily hned na první zkoušce. Ale čeho si opravdu cením byla jeho vyhranost a vědomí, že míň je víc. Přestože by klidně a bez problémů sázel miliardu tónů, vždy nás podržel jasným groovem. I s tímto muzikantem spolupracuji v jiném projektu nadále a jsem za to moc ráda.
Petr Michalička – basa, nezkrotný talent, který má ty nejrychlejší prsty na světě. V jeho rukách basa dostávala i ten kytarový rozměr. Ojedinělý smysl pro humor, který mě dokázal často rozesmát a adept na deathmetalové vokály :) Jeho hlášky na koncertech nebyly časté, zato velmi trefné. Jestli někdo z nás sklidil potlesk hned při příchodu do klubu, byl to právě Petr. Mnoho basáků, kteří byli přítomni na koncertě, sledovalo jen jeho hbité prsty.
Péťa Mili Svobodová – vokály, neskutečná zpěvačka. O několik tříd nade mnou, hvězda kapely The Apples. Její hlas byl čistý a krásný.
Zuzka Krčmářová – vokály, opět výborná zpěvačka s velkým rozsahem, dokonce studovaná :) Moc mě bavilo její pojetí dvojhlasů, byly nenásilné, něžné a nápadité.
Vít Kohout – saxofon, kliďas a sympaťák. Hrál přesně to, co podpořilo náladu každé písničky. Ale když měl sólo, spadla mi brada. Rozbalil to pořádně až na prvním koncertě a zalil mě pocit blaženosti a radosti z toho, že jsem ho zlanařila k nám. Moc ráda s ním budu spolupracovat i nadále.
Láďa Štefek – kytara, šoumen, bavič, slunce. Jestli jste tohoto excelentního kytaristu neviděli na pódiu, o moc jste přišli. Naštěstí je Láďa „žhavým zbožím“, protože prostě sakra umí a můžete ho vidět a slyšet i v jiných kapelách. Kromě toho, že je se svým nástrojem totálně srostlý a perfektně si rozumí, dokázal nás zase o kus posunout i za tu krátkou chvíli, co s námi hrál. Jeho nápady na zlepšení některých pasáží se setkávaly s nadšením a byla radost s tímhle pořád dobře naladěným kytaristou spolupracovat. No a ty koncerty... :)
Velké díky!!!!
Snad někdy příště na slyšenou.
Vaše Dana
