Sedlčanská kapela FSG vznikla na jaře roku 1985, kdy se několik mladých muzikantů a kamarádů rozhodlo, že nejde pořád jen kritizovat tehdejší nevalnou úroveň hudební scény, ale také se pokusit něco s tím konkrétně udělat. Hudební představy byly jasné – mělo se jednat o ryze vlastní tvorbu s českými texty, přičemž vzory a inspirace byly zřejmé – především Vláďa Mišík se skupinou ETC, skupina Framus 5, Blue Effect atd. dále samozřejmě inspirací byla mezinárodní rocková hudba inspirovaná blues (např. holandští Living Blues nebo irští Thin Lizzy), významnou inspirací byla v té době např. i tehdejší zajímavá polská hudební scéna (např. kapely SBB, Budka Suflera atd.).
Zakládajícími členy FSG byli Honza Hoření (kytara), Luboš Klouda (bicí), Pavel Jiroušek (klávesy), Petr Barák (basa, zpěv) a Slávek Forman (zpěv, housle).
Postupně vznikl pestrý a členitý repertoár, sound kapely byl m.j. typický vyhrávkami elektrických houslí, jejichž použití v rockové kapele nebylo v té době ještě vůbec běžné (výjimkou byl snad pouze Jan Hrubý v ETC). Kapela musela složit v té době povinné přehrávky před komisí, aby mohla vůbec veřejně hrát, což se nakonec povedlo (v komisích zasedali v té době často lidé zcela bez vztahu k rockové muzice a bylo to proto mnohdy velmi tragikomické).
Kapela postupně nacvičila vlastní originální repertoár, se kterým začala hrát na různých akcích a zábavách nejčastěji na Příbramsku a Benešovsku. Protože se ale nejednalo o typickou rockovou zábavovou kapelu, která nehrála převzaté skladby, nebylo to někdy zcela jednoduché. Návštěvy koncertů nebyly tak velké, jako u komerčnějších kapel, ale i přesto si postupně kapela vybudovala svůj určitý okruh posluchačů a fanoušků, kteří oceňovali vlastní specifickou nekomerční tvorbu a originalitu kapely. Kapela to návštěvníkům sama ale vůbec neusnadňovala, neboť skladby obsahovaly mnohdy změny rytmů, temp, nečekaná střídání motivů atd., což mnohdy znamenalo, že v půli skladby lidé přestali tancovat a spíše pak jen stáli a sledovali kapelu. To sice náročnější posluchače nevyvedlo z rovnováhy, ale některé posluchače, kteří si chtěli jen jednoduše zatancovat a zablbnout to však zneklidňovalo. Kapela se nicméně snažila neslevit ze svého přístupu a paličatě zůstávala u svého náročnějšího repertoáru, zúčastnila se s ním např. i tehdejšího festivalu „Rock Fest“ v Příbrami.
Hudební scéna nicméně v 2.polovině 80.let začala být výrazně ovlivňována nástupem „heavy metalu“, vznikaly tak kolem hudební skupiny, které s převzatým populárním metalovým repertoárem vyprodávaly sály a to bohužel negativně ovlivňovalo návštěvnost koncertů skupiny FSG. Někteří muzikanti skupiny zároveň průběžně začali dostávat nabídky od těchto metalových kapel, tento vývoj nakonec postupně vedl k rozpadu skupiny na podzim 1988. Jednalo se ale o rozchod přátelský, spíše jsme usoudili, že doba nahrává zcela jinému stylu hudby, než s kterým jsme přišli my.
Výše uvedený rozpad skupiny FSG se jeví z dnešního pohledu zpětně jako velká chyba, neboť se jednalo o v té době kapelu se specifickým repertoárem a zvláštním soundem souhry el. kytary a el. houslí, která sice nemohla komerčně konkurovat tehdejší popularitě heavy metalových kapel, ale byla jiná, originální a šlo jen o to vydržet, věřit si a překonat aktivně toto „těžší“ období“, což se bohužel nepodařilo.
Jako kamarádi a muzikanti jsme nicméně zůstali nadále v kontaktu, někteří jsme se postupně v budoucnu potkali i v některých dalších hudebních seskupeních. Ze souborů, které se zabývaly jen vlastní tvorbou tak lze zmínit především seskupení FLUFF (s basistou Jirkou Čermákem a zpěvákem Kamilem Burešem – viz. úspěšné vystoupení v pražském KAINu), ovlivněné hodně muzikou Garyho Moora, skupinu BNP (kapela ovlivněna jazzem – s basistou Jirkou Čermákem a klávesistou Martinem Lieblem), Projekt 2 (mírně alternativní duo kytara/bicí) atd. Významnou postavou, která se postupně objevila na místní hudební scéně byl mladý talentovaný zpěvák a muzikant Václav Karda, který po zkušenostech s vlastní heavy metalovou muzikou v kapele Parafín a v dalších souborech postupně mířil rovněž k vlastní alternativnější tvorbě, a tak se stalo, že ve výše uvedeném souboru BNP se sešli kromě 2 členů původních FSG – kytaristy Honzy a bubeníka Luboše a uvedených „jazzmanů“ Jirky a Martina právě i zpěvák a autor řady skladeb Václav Karda). V té době (kolem roku 2010) tak vznikalo více vlastních skladeb, které byly na rockovém základě, nicméně s celou řadou jazzových prvků a improvizací. Zkoušky probíhaly v „kulturáku“ v Sedlčanech, celé zkoušky se nahrávali vč. improvizací a „jammování“, vznikal tak postupně velmi zajímavý vlastní rockový repertoár, ovlivněný výrazně jazzem.
Protože ale jednotliví členové kapely měly náročná zaměstnání, rodiny, dojížděli na zkoušky z větší vzdálenosti (Praha), bylo časem stále těžší najít společný termín na zkoušky, případně na uskutečnění koncertu, a kapela postupně utlumila svou činnost (z původního BNP – nebo-li „Bylo nás pět“ tak ve finální fázi zůstalo nakonec postupně jen duo a časem i to skončilo).
___________________________________________________________________________________________________
Podzim 2017 až současnost:
přestože jsme spolu již dlouho nehráli, jako kamarádi jsme zůstali většinou nadále v kontaktu, a tak postupně vznikl nápad, dát opětně po mnoha letech dohromady skupinu FSG, kde by byli jak 3 původní členové z 80. let (kytara Honza, bicí Luboš a multiinstrumentalista Pavel) tak nově zpěvák a hráč na akustickou kytaru Václav Karda. Toho v letě 2018 vystřídal na postu zpěváka Petr Mareš, který nyní působí v kapele jako saxofinosta. Velkou posilou se stala v roce 2022 rocková legenda Pepa Stolarik
Kapela začala zkoušet nový vlastní originální repertoár od podzimu 2017, vzniklo postupně vlastních 10 věcí (10-15 dalších jich je ve fázi rozpracovanosti). Po vzájemné dohodě byl nakonec intenzivně hledán ještě kvalitní basista, což se nakonec povedlo, a mladý talentovaný basák Martin Hamáček se tak stal v březnu 2018 šestým členem skupiny a jeho manželka pianistka Michaela rozšířila počet kapely na finálních 7 členů.
A jaké jsou současné plány FSG? Především nacvičit perfektně repertoár 20-25 původních věcí, tyto skladby natočit ve studiu (1-2 CD), a dále koncertovat, hrát na festivalech, v klubech, na zajímavých akcích atd. Klíčové ale je, aby všichni muzikanti měli z vlastní tvorby a obnovené hudební spolupráce opravdovou radost. Cílem není komerční úspěch, ale tvorba a prezentace vlastní originální kvalitní muziky, která si najde svůj okruh posluchačů a fanoušků, tak jak tomu bylo již tenkrát v 80. letech minulého století.