„Proč šeptáš?“
„Nešeptej.“
„Křič!“
„Teď už můžeš. Teď je ten správnej moment. Vodpal to.“
**
MARIÁN - MIKOLÁŠ - VLADIMÍR - DAVID
Tvoje Fotky
Sedíme na dřevěný lavici v mlze. Není to vlastně ani tak mlha, ale spíš dým stoupající z nějakejch levnejch cigaret.
Sedíme na dřevěný lavici v mlze.
V prokouřenym sále třetí cenovky někde poblíž vršovickýho vlakovýho nádraží.
Jede nám to až za čtyřicet minut.
Je sobotní večer, suchej a studenej jak humor hloupý holky. Onanovali jsme ve zkušebně a teď nad půllitry smíchovskýho přemejšlíme nad názvem kapely.
****
Popravdě ten název vymyslel Honza, kterej chtěl na internetu najít nahý fotky svatý Bernadety. Nenašel... teď už ale může!
Honza hrál s náma a teď fotí / https://www.facebook.com/punkography?fref=ts /
****
Dobrý, tak teď zpátky k tý třetí cennový poblíž toho vršovickýho vlakovýho nádraží... he... Po místnosti jsou strategicky rozmístěný místní štamgasti, ztracený existence. Vypitý, schoulený muži ve středních letech bez práce i domova. Seděj tu a hledaj únik z tý jedný velký zoufalý mariášový hry v rumovejch plastovejch kelímkách z Makra a v odpadní pražský vodě říznutý smíchovskou desítkou. Jejich životy jsou taky odpadem. Vlastně už ani nehledaj únik.
Jsou k lavicím svařený jako železo. Místo očí maj vybitý tužkový baterky. Baterky, který někdo hodil do třetích cennových popelnic. Popelnic zmařenejch životů.
A právě tady sedíme na dřevěný lavici v mlze.
Jede nám to přece až za čtyřicet minut.
Sedim tu já a oni.
Marián, Mikoláš a Vladimír.
Ty ale nečekej vybitý baterky a zmařený osudy. ! Tohle je oslava života !
kytara
basa

bicí
zpěv
