Vlasta Heinzl Muž, 57 let / Děčín VII-Chrochvice

muj syn Sebastian,kdyz byl velmi mlady\tak kolem ctxvrteho roku zivota ,me poucil o vyznamu komunikace.hrozne se  zlobil,kdyz jsem na jeho nesrozumitelne pokusy o slova reagoval tak ,ze jsem jasne rikal nerozumim ti,a ta brzda komunikace to jsem byl vlastne ja...nicmoc fotr,,kterej  v jeho ctvrtem roku  zdrhnul......shodli jsme se vlastne na visacim zamku,kterej sem do nej pumpoval,ten punc vlastne pank,jo to bylo moc prima.ja jsem vdecny svemu bratru ze v dobe tzv drevni me otevrel hudebni obzor a ja zasnul nad hudbou Pavlovsdogs,Animals a to vlastne byla skladba ktera mohla za to,ze jsem se naucil,natriskal do kytaroveho krku Ami, C ,d moll a jeste i jiny akordy.he,he,no ale nakonec se mi do rukou  dostalo sladke drevo,housle dobre ,po dedkovi ktery byvasl kapelnikem v jednom cirkusovem orchestru. Vytvoril je nejaky pan Drozen z Turnova.jsou krasne a ja miluju jejich svobodny ale tezce vytvareny zvuk,nemel bych to rikat\psat\ale jsou jiz malinkoc napraskle ,ale jejich teple tony struny D a taky mocne 'G jsou s to rozvibrovat nejprve  drevene soucast prostoru kolem a pak  uvezt v pohyb vibrace vizsiho kalibru,kdy jasne vnimate shodu dusevni energie a co souzni je zapojeno do mohutneho toku energie a informaci.dialog lidskych dusi,souzneni nebo taky tzrteba disharmonie,velkej kraval.No a ticho je taky vlastne moc krasna vetev zvuku,bez pauz by nebylo jasne metrum,a pak i ten momentalni takt.