Rebelská Lentilka Gába (gábu lentilek moravsky) Žena, 255 let / Kolín

https://m.youtube.com/watch?v=LMCD5WUv-90

Žiji v Kolíně,ale pocházím ze Severní Moravy-Slezka..Nový Jičín okres můj ;)

TETŤ JAK SE VIDÍM MÝMI SLOVY jelikož mé záiby jsou: hudba a básničky a spolupracovala jsem tak trošku na textech pro mistní zábavovou kapelu,dále cestovaní a poznavání nových míst a lidí,a ještě spoustu dalších věcí..prostě co mne zaujme musím vyzkoušet:))

Já…kdo vlastně jsem,jsem říkají mi Lentilka a jsem Gába a Rebel i Trdlo ! No co,povím všem,jak já se vidím, jak já se cítím,proč si stýskám!?Houpačky života užívám, nahoru dolů..i já to znám.Pořád já se sebou,žít se učím,ráda si povídám,ráda i mlčím!

TAK TOHLE JSEM JÁ..PRAŠTĚNÁ :)

Gabriela Nejsem SVATÁ,já jsem ženská paštěkatá . Že nesnáším přetvářku,na rovinu vše vyřknu, hodně lidem tohle vadí,nechci na víc si já hrát, kdo chce….má mě Takto rád,a co víc si můžu přát!!!

Nejsem ničím vyjímečná,obyčejná jsem já ženská. Jsem přátelská,stydlivá,romanticky střeštěná. Nemám ráda stereotyp,ten já musím ihned řešit, divoká i nepořádná,usměvavá taky vážná! Lži a faleš neodpouštím,nejsem mstivá..nechtěj Zhřešit! A aby toho nebylo málo ???? můj život ničím zvláštní,a jsou věci které mne moc ovlivnily v myšlení,chápaní lidí a věcí a asi nikdy nezjistím proč jsem tak obyčejně jiná..jestli za trest či odměnu..Tady to je,tohle je mé JÁ:

Ve tmě ležím do zdi civím...                          v hlavě kdosi šeptá-proč se pořád všemu divím?!                                                     Srdce plní mi jen mučivá prázdnota...      je tu ticho je tu samota!
Šeptám si do ticha naléhavě...            prosby co vznikají v mé hlavě!
Přeji si jedno ze všech sil...                 Příběh tenhle aby změněn byl! Neprocitám ale ze snů ošklivých,                a oči prázdnější mám jako dřív.
Doufám v zázrak...zahnal by žal,              ale ani zázrak nevrací co život Vzal!
Nenávidím JI....                                                tu ČERNOU HUBENOU ZUBATOU DÁMU...  co vzala mi :                                                     ,, Mou HOLČIČKU !!...Babičky...Dědu..Tátu i Mámu ! "                                            Zabránit tomu už nikdy nejde..
pitomá soucitná fráze lidí...
,,Neboj časem ta bolest přejde !! "
Všichni ať mlčí !!! …                              Hloupá slova útěchy nevolí..netuší jak strašně mně tím ničí !!! 

Vím že týrat tím nechtějí!! Ale ty vzpomínky Bolí - a tyhle rány jsou plné soli! Všechno mně štve...všechno to bolí...nemůžu pochopit,že i když Ji prosím..prosím vem si i Mně....že tady jsem.
Jsem a žiju…žiju a oni ne...pro koho pak člověk je?!?!
Chci se skrýt…a nemám kam.
Chci se rozběhnout,ale neudělám jediný krok!
Chci zmizet…za horizontem a stratit se…v prázdnotě!
Chci zakřičet….a nevydám ani hlásku.
Chci sezbírat…střepy své odvahy….ale proč k čemu?
Chci v dlaních sevřít…hrst bílých prášků,nebo nůž..nevím už.
Jsem jak chycená…v hloupých života pravidlech.Bez domova…bez přátel…bez smyslu života..a všude samá lež.
Jsem sama...byla jsem sama…zůstanu sama?
Proč mám ještě žít...pro co…pro koho… Proč?
Proč mám ještě v něco věřit…v co...v koho...a Věřím?
Proč tohle říkám…Proč?
Tohle je ze dna…ze dna mé duše…prázdnoty!
Bojuji sama se sebou…snad…nebo i jako Ty.
Asi jen věřím na to…. že bych to už vzdala...bez boje!
Snažím se zabít....zabít…SVÉ JÁ !!!
Co si zvolím…nevím,nůž tu nemám…co s tím.
Rozhodnu se…chci vydat hlásku….nemůžu...zakřičet!
Už bílé prášky…v mém těle...už mění se...v JED!!!
Najednou křičím...skusím ještě žít…pro něco...pro někoho!
Křičím že věřím...v něco…a v někoho!
Už nechci…nechci už říct…možná...Možná je život špatný sen!
Za ně všechny...které mi zubatá vzala..budu žít a milovat i sama každý den!         NEBO I TOHLE JSEM JÁ:                                                                                          Ze všech stran slýchám,ten je chytrý,ta je dokonalá,já neřeším nic, zacpávám si uši,a tvrdím i sobě,že neumím vnímat svět a lidi jinak než srdcem,a nevyplatilo se to v žádné době,povrchním vychcánkem vždy bylo nejlíp být.

A já jsem nejspíš takový ten střed,něco
mezi chytrákem a totálním debilem,často prej jsem holka vážně senzační,já však pocit mám že jsem tu omylem.

Směju se vlastním strastem a trapasům,
které někdy tak trochu nikdo,ani já nechápu.
Nechápu co znamená,že plýtvám svou vnitřní a jinou krásou,když myslím si,že
normální nejspíš nejsem,
lidé v mém věku přeci o životě netápou.

Já pořád nevím, kde je moje místo na světě.
A nevím jestli je vůbec na planetě.
Co se mnou sakra je,a jsem vlastně?!
Ptají se mě,proč mile jiná jsem.
Ó moje nervy! Taková??..Blbá asi jsem!
Kde je moje místo ve světě?
Chci a musím odpovědět sobě a všem.

No víte, asi né na této planetě,
možná, udělám jednou díru... díru svým já. .do vesmíru!
Kdo ví......

Jsem mimo všech a všeho.... prostě prostá jiná ženská,
mimo možná,ale... obyčejná romantická Lentilka mimozemská :) !!!