První název Katasok i druhý SVM-SOK-ROCK je stále ŠUTR v období, kdy ještě byly Hradčany dřevěný a kapela začínala a bylo potřeba jí nějak pojmenovat, v období kdy nebylo zcela jasné, jestli se kapela bude věnovat muzice a nebo spíš pěstování rajčat a okurek. Tehdy ještě bylo slovo šutr málem sprostý a každý si pod ním představil leda kamen, kterej po někom hodím a né kapelu. V závěru opěvného textu jsou jména tehdy ještě trojčlené kapely záměrně zkreslená (tehdy ještě hrozilo jejich ukamenování za výkon na podiu :) ). Mimo jiný, za jejich úplně první VEŘEJNÝ koncert mimo zkušebnu si museli zaplatit :) (soráč Pavle). :) a ten textík níže tam byl, tuším taky použit.
Milenovice - zkušebna, rok 2002 - bůhví kolikátá kalba na počest bůhví koho. Tehdy ještě Šutr bez jména, potřeboval uvést svůj soukromý "koncert" pro nejužší jádro jejich vznikajícího fan clubu tzn. pro kamarády, kamarádky, bývalé manželky, současné manželky, hasiče, nejbližší sousedy, kočky a psy a podobnou lůzu. :))
Vážení přátelé, dovolte mi říct pár slov na začátek dnešního koncertu. Bohužel nepřijela avizovaná bezvýznamná kapela okresního formátu s nic neříkajícím jménem KATASOK. Chlapci se mi omluvili s tím, že jedou na dvouměsíční turné po Americe s nějakou Metalikou coby jejich předkapelou. Nic více se mi bohužel podařilo sehnat jinou, ještě bezvýznamnější a nemožnější, snad vás neurazím tím honosným slovem, kapelu.
Ta kapela…..(ne to nejde), já snad začnu asi říkat skupinka hudebních popletů, se jmenuje SVM-SOK-ROCK (SVM skupina všeho možného).
Co o ní říct ? NIC.
Snad jen, že tento rádoby hudební omyl je tu teď mezi námi. Stane se. I válka v Afghánistánu začala a nikdo tomu nevěřil.
Jak jsem k nim přišel.
Jednoho velmi špatného dne se mi na stole objevila kazeta značky EMGETON s lístkem na kterém bylo napsáno - Teď se z toho posereš to je náš demáček SVM-SOK-ROCK. A já se fakt posral, když mi ta EMGETONKA zlikvidovala mojí věž za 40 000 Kč. Skončila v koši i s věží. Dále následovali tucty doporučených balíčků s logem SVM a kazetou zn. EMGETON uvnitř. Toto trvalo do chvíle, než mi pošťák dal, místo obvyklého SVM balíčku, pro změnu přes hubu se slovy – Řekni těm svejm kamarádům, že si ze mě nikdo srandu dělat nebude – a pak už jsem ho jen viděl utíkat ulicí. Neustále vykřikoval - balíčky, balíčky, nesnáším SVM balíčky - pak ho porazilo auto.
Umělci změnili taktiku. Zatracený mobily. Ale už jsem si zvyknul, když mi někdo pouští ve 4 ráno do telefonu inventuru v kovošrotu se slovy - dobrý co, to mě teď napadlo. Ale i SMSky mě neminuly. SMSky typu - bud, ktkt, bud ktkt, bud cink ktktkt, bud, kdyz mas kamarada a ten te podrazi naladu mas mizer… 99901 Eurotel centrum. Čtyři mobily jsem rozšlapal a u šesti zlikvidoval klávesnici neustálím čtením SMS zpráv.
Nakonec mě pod rouškou výprodeje odstřelovacích pušek vylákali do své zkušebny. Tam mě svázali, do pusy dali roubík, opili namol a pouštěli své výplody neustále dokola. Až po marihuaně, pervitinu, hašiši, toluenu. kokainu a čtyřem vyraženým zubům se mi dva takty jedné skladby zalíbili. A to byl můj a teď i váš konec. Ty dva takty se mi tak vryli pod kůži, že mě z nich dostal až MUDr. Chocholoušek na psychiatrické léčebně pro těžce postižené hlubokou depresí v Jihlavě. Tímto mu děkuji za to, že už jsem přestal bezděčně slintat a pomočovat se.
Nyní následuje filosofická otázka – proč právě já a potažmo i vy, proč si pro své hudební omyly vybrali právě mě, proč mě neustále pronásledují v životě, ale i v těch nejděsivějších snech. Odpověď mi dal až jeden moudrý Tibetský mnich po 5 letech hlubokých meditacích. Svou odpověď mi sdělil velmi kulantně. Zněla nějak takto – Prostě je sereš. Máš smůlu.
Byl jsem umělci požádán o to, abych něco řekl o jejich tvorbě.
Něco tak beznápadového, bezpointového, rytmicky zdegenerováno do absolutní nerytmičnosti nemá ve světě obdoby. Texty postrádají text a hudba postrádá jakékoliv prvky hudby. Dalo by se říct že se jedná o jakousi formu dezorganizace či spíše naprostý bordel. Hledání své identity v místech kde se žádná identita prostě najít nedá. Prostě nedá. Všechny hudební nástroje jsou používány úplně k jiným účelům, než byly určeny. Dohromady pak tyto nástroje vytváří určité ruchy, záměrně neříkám hudbu, pracující na principu náhodných a ojedinělých výbuchů, kdy není přesně jasno, zda náhodou neexploduje hudební nástroj vlivem chybného používání, anebo sám umělec. Snad nejlépe to vystihnul Mike Oldfield při poslechu jejich demo snímku. Řekl velmi temně – Ježíši Kriste. A měl svatou pravdu.
Je možné, že si během jejich koncertu položíte zásadní otázku tak jako já před několika lety. Je to ještě hudba? Odpověď zní – NE, není. A to je vše, co jsem chtěl říct o SVM-SOK-ROCK. Nyní bych poprosil umělce, kteří jsou jistě pořádně nažhavení, aby přišli na pódium.
Blyštivé bicí a 150 cigaret při nich – bostonská mlátička Zbušek Hup
Ukrutnej chroptel a démonickej kytarovej zmatek. nedej bože hra – Pachtel Jožek
Masturbující basovka a šílenej vibrační řev – basák Němý Bobeš
Byl jsem umělci upozorněn na to, aby jste si na začátek, na jejich intro, jejich galaktického shov odsedli min. 5 metrů od pódia, protože to bude takovej nářez, že by jste to psychicky těžko zvládli. Naštěstí to intro nebude trvat věčnost, protože i přes jejich pokročilé stádium senility ještě občas probleskne záchvěv jisté soudnosti. A pak, oni stejně druhou půlku intra pravidelně zapomínají. Přeji vám příjemné křeče, až se potkáme v čekárně u MUDr. Chocholouška v Jihlavě. A ještě na úplný závěr. Prosím vás, buďte k umělcům trochu shovívaví, mají trochu trému, moc to neumí, ale zase je to baví. Bohužel mají u toho taky výdrž.
Pro všechny ty, kteří to dočetli až, sem. V dnešní době je samozřejmě kapela v hraní o několik řádů výš, než když začínala, řekl bych o několik světelných let. Přeně o 3,12456. Pro srovnání, zatímco já už, za tu dobu existence skupiny,zvládám někdy i pět strun na el. kytaře, tak kytaristi ŠUTRU už "jen" o dvě až tři méně oproti mě a to je myslím SUPER posun. :))
V dobrým rejpavým Roman L. :)