Post-itka Žena, 34 let / Kroměříž

Zlatá Hospůdka
(Terezka, Ivanka)

Okolo Přemka pole lán,
hoj jede, jede banda k nám.
Vrávoravě chodí ulicí.
Potkává lidi blijící.
Blije sám a sám.

A před hospůdkou z auta hop
a na hospodu: Klop, klop, klop!
,,Hola hej, dejte pivo pít!
Neb se nám chce žít,
i ruma dejte."

Vyšel honza jako květ,
neviděl také krásy svět.
Přinesl pití k lavici.
Viděl Ivu žíznící.
Pila, pila jen.

Iva leží, nevěda co chtěla
u záchoda klečí je jí běda.
,,Hospodo budem pivo chtít,
nemůžem oči odvrátit
od orosené nádhery."

,,Prázná-li sklenka tvá,
ty musíš býti pička má!"
Ze záchodů se smrad line.
,,Ach krysa brzy smradem zhyne,
hází po nás bobkama!"

,,A kde je děvče máti tvá?
Nikoho nevidím tu já."
,,Ach pane, má ožralá máti,
zejtra se s kocovinou vrátí.
na kalbu šla."

Vyšla matka, kůže a kost:
,,Hoj dcero, ty nemáš nikdy dost?!"
,,Nesu ti nesu velkou změnu,
problila jsem celou ranní směnu.
Všude nablito jest."

I byla kalba - zralý hřích.
Všude chlas a samí smích.
,,Podej mi bloncko mrtvé vody.
Narozeniny nepřežijem beze škody."
Všichni mrtvi dnes.

I byli hody radování,
Přemek i Slady bez ustání.
Z hlavy mysl vyňaty,
myšlenky dnes jsou uťaty,
po tři roky...