O lásce, o lidech, o tom fajn světýlku
Páteční koncert se přes všechny tradiční nesnáze poměrně vyvedl. Byl jsem zvědavý kolik nehudebních přátel dorazí (skutečně zajímavé dělení, mám ho od jednoho zajímavého člověka). Jak se dalo čekat nebylo jich moc, o to víc si toho člověk váží. No a poté lidé, kteří se mnou sdílí lásku k něčemu v čem se odrážíme mi sami, k něčemu co nám dodává energii, připomíná nám kdo jsme, hovoří z nás často i bez toho aniž by jsme to zamýšleli, zkrátka k něčemu co nás ovlivňuje často bez pochopitelné příčiny... to jsou ti o které vím že se nakonec mohu opřít. Je mi fuk co si kdo myslí o prázdnosti pojmů které rád použivím a je mi taky fuk jak to třeba někomu zní. Každopádně bez těchto lidí a by byl můj život prázdnější než si dokážu představit. Když přemýšlím nad tím co mi hudba dala bylo toho tolik že se to ani nedá říct. A co mi dává. Posledních pár dní mě vysoko nad hladinou drží Prague Ska Conspiracy. Jestli je neznáš pusť si je a nech to jen tak plynout jestli vydržíš sedět v klidu.
Doufám že příště přijdeš zase. Protože pokaždé když tě potkám je to jako by se někde vevnitř mě něco rozsvítilo víš? někdy víc někdy míň... ale vždycky je to fajn...