morass

Historie filmařského teamu Morass 

Dle archeologických nálezů se vznik tohoto pochybného uskupení datuje k počátku 21. století n. l. Konkrétněji do roku 2004, kdy se jisté dvě osoby rozhodly, že napodobí tehdy nepříliš známou formaci z USA s názvem CKY. V tomto období začala vznikat hrůzná videa rozličného formátu a různých názvů. Jedno měly společné, improvizaci, i když ve většině případů dost nepovedenou. I tak se podařilo z tohoto zárodku vytvořit něco, co nikdo ze zúčastněných nepředpokládal.

Koncem roku 2005 se začalo formovat konečné uskupení, i když ono nebylo nikdy nějak stálé. Většinou se točily nějaké menší projekty. Přelom nastal na podzim téhož roku v možnosti prezentace na internetu, byl zvolen finální název Morass a na webových stránkách se začaly pomalu shlukovat skupinky odpůrců i příznivců. A tak k radosti příznivců a poškádlení odpůrců vznikl zákeřný plán na nadcházející rok. Co měsíc, to video.

Rok 2006 začal slibně. Dost předtočeného materiálu stačilo na to, aby se stačilo natáčet s měsíčním předstihem. Do května probíhalo vše ve stejném duchu. Hop, bum. S červnem nastala pomyslná revoluce. Videa začala dostávat šťávu v podobě hořlavin a z běžné čtyřminutové stopáže začaly překonávat desetiminutovou hranici.

Celé prázdniny 2006 by se daly nazvat fekálními a plamennými orgiemi. Nastala zlatá doba. V červenci se šňupal pepř, pily vejce a jiné pochutiny a jako vrcholný kousek proběhla koupel v zahřátém hnoji, schovaném pod tenkou křupavou kůrčičkou, která sklidila nečekaný úspěch. Potom přišel srpen a s ním špička ledovce. Bezmála dvacetiminutové video obsahuje asi nejlepší kousky, které kdy Morass stvořil v čele s upálením hlavního protagonisty. Jako bonus vyšel dodatek ve kterém se dva členové opět pěkně vybarvili. Dohněda. Lázeň v hovnech dvakrát ostřejší než ta předchozí.

V září natáčení pomalu ustalo a všechno dění okolo Morassu začalo utichat. V nejlepším je možná třeba přestat. Do konce roku proběhly ještě dva menší výkřiky do tmy. První v soutěži na hudební TV Óčko s ohnivým videem, neúspěšně. Druhá, a zároveň poslední ozvěna, byla v podobě vydání DVD s celoročním sestřihem, které vyšlo takovým způsobem že o něm ví jen hrstka lidí a ani já, tvůrce, nemám jeho kopii. Ten kdo ho vlastní, šťastný to člověk. A tak byly dny sečteny. Po Morass se slehla zem.

Je tady rok 2010. Čas běží a co se událo za ty bezmála čtyři roky je v mnoha případech zastřeno hustou mlhovinou. Jestli jsou všichni zdraví, to nevím, ale naživu jsou pořád. Otázkou je, zda je to dobře nebo špatně, protože v kuloárech se něco začíná vařit...