Vážení přátelé, vítáme vás u druhého avíza stran naší podzimní doom metalové „November Doom“ na MetalGate e-shop! Minulý týden jsme zahájili na epic doomové vlně, když jsme se věnovali především průkopníkům žánru,
švédským Candlemass. Dnešní várka bude dosti odlišná – jednak přitvrdíme, a jednak si představíme hned osm formací, přičemž prostor bude věnován jak méně známým souborům, tak skutečným velikánům žánru. Tak hurá na věc!
Na úvod zde máme čtveřici titulů od spřáteleného ruského vydavatelství Solitude Productions, které se specializuje především na doom-death metalovou produkci. Abecedně vzato:
ukrajinská Autumnia vydala v roce 2015 kompilaci s názvem „Two Faces of Autumn“, která obsahuje první dvě desky kapely, jež jsou vnímány jako klenoty doomového
undergroundu a zároveň jsou dnes již samostatně takřka nesehnatelné. Do podobné kategorie, to jest doom-death, lze zařadit i ruské Bewailer s debutem „Where My Demise
Dwells“ (2019). Další ukrajinské uskupení – LUNA – vyjadřuje smutek, chlad a zármutek čistě instrumentální formou a do své tvorby přidává i symfonický rozměr. Výčet pak uzavírají Shattered Hope, kteří dokazují, že doom metal se hraje i ve slunném Řecku. Jejich novinka „Vespers“ vede hluboký filozofický dialog s věčností a v kombinaci s atmosféricky pojatým
doomem vytváří velice poutavé umělecké dílo.
S další čtveřicí sice opouštíme produkci Solitude Productions, stále se však držíme primárně doom-deathmetalové kombinace. Nejprve se podíváme k našim německým sousedům Décembre Noir.
Jejich poslední počin „The Renaissance of Hope“ z roku 2020 se stal velice oceňovaným dílem, u něhož zamrazí už při pouhém pohledu na obal.
Švédští October Tide jsou u nás velmi oblíbenou podzimní formací. Pro letošní akci jsme sáhli trochu hlouběji do historie těchto melancholiků a vybrali jsme album „Tunnel
of No Light“, které původně vyšlo v roce 2013. Skupina zde předvádí přímočařejší, avšak o to těžší zvuk, který stále ctí žánrovou kombinaci melodického doom metalu a deathu.
O tom, že i za oceánem se hraje poctivý doom-death vás pak přesvědčí soubor s názvem Rotting Kingdom. Tito pánové se v roce 2020 blýskli velice podařeným debutem „A Deeper
Shade of Sorrow“, který vyšel u polského vydavatelství Godz ov War Productions. Tato bezmála čtyřicetiminutová záležitost je plná tklivých kytarových partů, energické rytmiky a vytříbeného záhrobního vokálu. Věru, není se čemu divit, že recenze
nešetřily chválou.
Závěrem tu máme opět jednu žánrovou klasiku. Anglické My Dying Bride jistě nemusíme dlouze představovat. Po boku svých krajanů Anathema a Paradise Lost je i tato formace
řazena mezi průkopníky doom-death metalu. Skupina se loni připomněla jednak studiovou deskou „The Ghost of Orion“ (ano, i tu máme v naší aktuální doomové nabíce), a dále pak třískladbovým EP „Macabre Cabaret“, jež
následovalo o několik měsíců později. Ačkoli jde „jen“ o minialbum, tyto tři hudební laskominy vynikají ve všech možných aspektech (zejména pak díky silné atmosféře, která jako by připomínala hutnou podzimní mlhu nad anglickými blaty) a dokazují tak, proč
jsou MY DYING BRIDE mistry ve svém oboru.
Toliko dnešní várka. Ta další vás čeká přesně za týden. V mezičase ovšem neváhejte prozkoumat naši kompletní doomovou nabídku již nyní: CZ / SK
Tak enjoy a doomejte s námi!
