Pro přehrávání skladeb je třeba zapnutý javascript, flash plugin verze 9 nebo HTML5 kompatibilní browser.
NEPOZRIEM, NEPOČUJEM, NEPODÍVÁM SE, NEKLIKNU, NEHLASUJU, NEČEKUJU NOVÝ EP, NOVÝ SONGY, NOVÝ DEMA, NEZAJÍMÁŠ MĚ TY ANI TVOJE PSEUDOTVORBA...
SE SVOJÍ KAPELOU JSEM TAKY NESPAMOVAL PROFILY, ZALEZ DO GARÁŽE, ZKUS VYLÉZT A DOSTAT LIDI MUZIKOU, SHOW NEBO CHARISMA, VIRUTÁLNÍ FANOUŠCI JSOU K HOVNU
SVOJE OBLÍBENÝ KAPELY SI NAJDU SÁM (když mě kapela, kterou podporuju, upozorní na nějaký novinky, to je fajn, ale ne NĚJAKÝ ZASRANÝ ZÁBAVOVÝ METALISTI A ALTERNATIVNÍ HIPSTER DĚCKA! NASRAT)
Ták, všechno nejpojebanější sráči. Byl jsem na Dirty festu a konečně jsem viděl Sour Bitch a líbilo se mi to moc. Vůbec v pohodě akce, jen bylo málo lidí. A došly mi prachy, vožral jsem se, neměl jsem sílu po páteční noci a jen jsem tam pak vykydle seděl, byl jsem tak trochu ztracen, protože jsem tam byl sám a nikoho jsem neznal. Ještě že tam byla Majkl z Kids, jinak bych byl fakt asi ouplně v lese. A vůbec ty lidi, co jsem tam poznal, jsou fájn. Ale poslyšte, jak se to zase posralo. Neměl jsem prachy, výplata v prci nebyla a Jen ode mě kupoval lístky na rockáč, jenže ráno mě nenašel (i když jsem na něj čekal na vlakáči, když jel na Slovensko). A ten blb v záchvatu nějakýho dobrodržuství mi je schoval v bontonlandu za Nevermind, který bylo úplně navrchu přihrádky s Nirvanou a vypadalo asi tak nejzazjímavějš z celýho sortimentu vypíčenýho bontonlandu. Navíc tam byla Jitka, kterou zná Jen i já. Samozřejmě, když jsem se to dozvěděl, rozjel jsem se tam a prej "pět minut před tebou tady byl chlap, prej že si chce nechat přehrát Nirvánu, takovej bezďák, byl docela vysmátej," říkala Jitka. Houmles si prostě zahrál geocaching a našel jednu kešku s prachama, zatímco mě zbyly oči pro pláč. No dobrý, nakonec jsem jakžtakž nějaký kačky měl a odjel jsem do Mělníka. Na nádraží jsem potkal Larryho a ve vlaku jsme popíjeli houbu. Zjistil jsem, že mi někde, vlastně přesně vím kde, vypadlo osmdesát korun, ale to mě nijak moc netrápilo. Šetřil jsem játra (zbytečně, nakonec jsem se ve zbytku dne stejně sťal jak dobytek), ale Larry se na trase Boleslav-Mšeno ožral co to jde a v prdeli světa, ve vsi Hleďsebe mu přišlo vtipný vyskočit z vlaku, že jde hledat sebe. Tak fajn, dorazil jsem sám, absolvoval třičtvrtěhodinovou cestu z vlakáče do Mlazic (takový vedro letos ještě nebylo) a pak jsem potkal Majkl, šťastně našel hospodu a pohoda. Potkal jsem se s Gluesniffer, což je vlastně hustý, ne že by byl svět malej a že by to byla náhoda, to ani v křeči, ale prostě že se takhle vůbec viděj lidi, co se do tý doby znají jen přes blog a internet vůbec, to mi teď přijde jako takový zajímavý hehe ale nikomu jinýmu asi ne, leč to byste toho po mě chtěli asi fakt moc v současný chvíli hehe. Ani nevím proč zas píšu takovou nesmyslnost která je nesmyslná a nemá žádnej smysl. Zase se snažím rychle předat hrozně moc dojmů, jenže jsem vožralej a je to k ničemu. Larry už se ne neozval. Viděl jsem Sour Bitch, což už jsem vlastně říkal, no že se mi líbí jejich demo, ale na živo (bigbíťáci z Mělníka, mají tam reprosoustavy, které vám utrhnou uši) pecka největší. Jo, fakt. Další kapela byli nějaký dredaři z vesnice, Dávej bacha se myslim jmenovali. Trochu Dukla Vozovna, ale ještě vidláčtější, to je taky slovo, něco jako hospodskej punk a ska, texty o rybách a předělávky O-Zone, nelíbilo se mi to. Slatký citroni zase vystoupili bez zpěváka a najebaný jako kráva, nevěděli moc co hrajou, konkrétně hlavně kluk, Čáda se jmenuje, kterej zpíval. Občas se i slušně hádali, ale byla to prdel. Pak hrál Soukromey pozemek z Příbrami, u kterýho to chvíli vypadalo jako na soukromým pozemku, protože pod pódiuem nikdo nebyl, ale pak se to slušně zaplnilo a i rozjelo. Ale byla to další hardcorová kapela, u který člověk nerozezná jeden song od druhýho a texty jako "evropská unie ať jde do prdele" nebo "na co vláda je, má bejt anarchie" mě moc neberou. Nechápal jsem, proč hráli hodinu. A to je vlastně vše, co jsem z Dirty viděl. Protože došly prachy, tím pádem i pivo, cigára a i energie. Kdybych chtěl zůstat přes nos a vidět to nejlepší z celýho festu, musel bych si někde půjčit nebo jít do města do bankomatu, čehož bych po ránu nejspíš nebyl schopen. A na vlak už jsem neměl. Přijeli pro mě maximálně nasranej Ivan se Šéfem, který si naúčtovali 350 na dluh, což je oproti osmdesáti kournám za vlak pěkě na hovno. Ale co, zachránili mě. Doma jsem poté, co jsem od vesnice, jak se tak něco proboha může jmenovat, Horní Slivno, Dolní Slivno a Slivínko, haha, pak taky Kropáčová vrutice a kdesi cosi. Celou tuhle záživnou cestu jsem chlastal vodku a pak jsem doslova vypadl ze dvěří auta, abych pak doma dvě hodiny zpracovával následky. Kde je asi teď Larry by mě zajímalo, haha. Dobře mu tak. Ironií osudu je, že když jsem šel večer se psem, tak jsem našel těch osm pětek přesně tam, kde mi v trávě dopoledne vypadly. Asi mě někdo nahoře fakt nemá rád. Tak jsem si koupil cigára.
