ladzi - Blog | Bandzone.cz
Při poskytování našich služeb nám pomáhají soubory cookie. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte. V pořádku Další informace

ladzi V

Playlist je prázdný :(

Fanoušek ladzi si do osobního playlistu zatím nepřidal žádné skladby.

KDU

TEST č.1

1. PŘEDMĚT A METODY DU

a) Předmět DU?

- je studium VU (architektura a urbanismus, fotografie, malba, kresba, grafika, sochařství, užité umění). Existuje zde polarita mezi DU a viz.kulturou.

b) Uměleckohist.metody + metody spec.pro DU?

- 1. INTERPRETACE: formánlí analýza, gender studies, kritická ikonologie, dekonstrukce, psychoanalýza, poststruktualismus, hermeneutika

- 2. Určení nebo ověření provenience podle hist.zpráv a formálních znaků.

c) Předchůdci a 1.představitelé DU + čím byli ovlivněny jejich koncepty?

  • G. Vasari: DU jako dějiny umělců, „anekdotické“ líčení

  • J.J. Wincklemann: DU jako dějiny ideálu

  • C. F. Von Rumohr: vědecké DU

2. KÁNON KRÁSY: EST.POSVÁTNÁ GEOMETRIE

a) Řecký sochař, kt.vytvořil KK, doba, co to je?

  • Polykleitos z Argu, 5.st.př.n.l

  • podle jeho sochy mužského těla (Doryforos) byl určen KK => soubor pravidel, z nichž se má vycházet => Vzhled těla určují vzájemné poměry jednotlivých částí – proporce (hlava : tělo = 1 : 7).

b) Poměr zlatého řezu, využití?

  • Poměr o hodnotě 1,618. Definice: m/M = M/m + M (m = minor – kratší část, M = major – delší č.)

  • ideální proporce mezi různými délkami

  • užití při konstrukci umělecké kompozice díla

  • využití: hlavní průčelí kostela Santa Maria Novella ve Florencii, v přírodě – šnečí ulita

c) Uplatnění KK u Dürera, byl teoretikem umění? ANO

  • Studoval tělesné proporce, které jsou u něj založeny na přesných mat.vzorcích

3. IKONOKLASMUS, IKONODULIE: VZTAHY JUDAISMU, KŘESŤANSTVÍ A ISLÁMU K VÝTVARNÉ KULTUŘE

a) Vysvětli pojmy, popiš krizi v Byz.?

  • Ikonoklasmus = odmítání obrazů a sochařské

  • Ikonodulie = uctívání obrazů (bohatě vyzdobené chrámy)

- r. 726 dal císař Lev III. Isaurský odstranit obraz Kristův na bronzové bráně cís.paláce a nahradil jej symbolem kříže – císař nesnesl pohled na Krista, který dle obrazu nemohl ani dýchat a promluvit, r. 843 byl definitivně obnoven kult obrazů; zásluhou císařovny Teodory, jež vládla za svého syna Michala III., byl obraz Kristův znovu umístěn na palácové bráně.

b) Ideovým východiskem ikonoklasmu je starozákonní kniha Exodus, 20, 4-5:
“Neučiníš si sochu ani žádný obraz...“ Jak tento příkaz interpretovali židovští učenci? V čem se jejich výklady odlišovaly? Jaké křesťanské výklady znáte?

  • židovství - dvojí přístup: striktní odmítání obrazů, jako rušivých a naopak jejich přijímání z důvodu kulturní asimilace nebo i z věroučných důvodů.

  • Křesťanství neodmítá figurální vyobrazení, ale z obavy před modloslužbou neužívá volně stojících soch.

  • Katolíci a ortodoxní užívají předměty(svíce, kadidla..), jež jsou prázdnou formou jejímž obsahem se stal Bůh – uctívání předmětů samotných je zakázáno, uctívání Boha naplňujícího tyto předměty je povoleno. Protestanti- dekor odvrací pozornost věřícího od Boha – uplatňovali chudší výzdobu, proti zobrazování figur nebojovali. pravoslavní uplatňují symbolické zobrazení, odmítají volnou sochu.

c) Jaká byla podoba nejstarších staveb pro křesťanská shromáždění? Je taková stavba někde zachována? Jak se nazývají longitudinální křesťanské chrámové stavby? Kdy a od kterého

typu staveb byla odvozena jejich dispozice?

  • Předtím se křesťané scházeli v obytných domech, v nichž byla baptisteria (centrální prostor s nádržkou a ciboriem – 4 sloupy).

  • Pouze jediný příklad - v Dura Europos.

  • Longituální kř.stavby jsou baziliky

  • Během 4.st. Přejat typ baziliky (sněmovní prostory). Také byly stavěny centrály (Boží hrob) nebo kombinace obojího.

d) Může, či mohla se v islámské kultuře uplatnit malba a plastika? Připouští islám figurální zobrazení? Pokud ano, uveďte konkrétní příklady.

  • Mohla, ale nesměla být rušivá.

  • Muslimské náb.zcela zakázalo zobrazovat lidi a zvířata (rozvoj geometrických tvarů, linií a barev, bohaté zdobení - arabesky), později muslimské sekty dovolily malovat postavy, pokud se nevztahovaly k náboženství.

  • Př.: miniatura z perského rukopisu, z reliéfu hrobky Wu-liang-c

4. ACHITEKTURA: základní pojmy a klasické teorie (Vitruvius, Alberti)

a) Uveďte čtyři antické sloupové řády. Schematicky nakreslete sloupové hlavice.

  • Dórský Iónský Korintský Toskánksý

b) Jaké tři základní požadavky má podle Vitruvia splňovat architektura? Kdo byl Vitruvius a ve kterém období bylo jeho dílo nejvíce studováno?

  • Pevnost

  • Užitečnost

  • Krása

- Římský architekt, inženýr a teoretik, autor Deseti knih o architektuře (jedinečné dílo z obd.atiky – Říma)

- jeho dílo bylo studováno především v obd.renesance

c) Vysvětlete (definujte) architektonické pojmy z glosáře.

  • Edicula: chrámek, pak jednoduchý stavební útvar

  • Archivolta: líc a plasticky zdůrazněné čelo oblouku v monumentální římské a pozdější architektuře

  • Entaze: zduření, vypnutí sloupového dříku v antické i pozdější arch.

  • Kladí: břevnoví, vodorovný překlad nesený podporami (sloupy)

  • Pilastr: polosloup, architektonický prvek, který napodobuje sloup

  • Urbanismus: architektonická disciplína, jejímž cílem není navrhovat jednotlivé domy, ale projektovat sídelní útvary (města, vesnice) jako fcí a vyvážené celky.

d) Jak chápal profesi architekta Leone Batista Alberti? V čem spočívá jeho význam v dějinách architektury?

  • Žil v letech 1404 – 1472.

  • Humanista, právník, architekt

  • Poprvé oddělil projektování staveb od provádění. V jeho teoriích je podstatné umělé článkování, souměrnost.

  • Chtěl povýšit arch.mezi svobodná umění → odlišil ji od stavitelského hlediska → všestranné vzdělání architekta.

5. SOCHAŘSTVÍ A MALÍŘSTVÍ: základní pojmy (materiály a techniky) a klasické teoriea) Čím se liší skulptura a plastika? Uveďte techniky, které lze zahrnout do těchto kategorií. Existuje ještě další kategorie sochařské práce?

  • Skulptura = ubírání hmoty (dřeva, kamene, kosti) – kamenosochařství, řezbářství

  • Plastika = přidávání materiálu (hlína, vosk, štuka) – štukatérství, ceroplastika

- další postupy: kovotepectví, toreutika (antika)

b) Vysvětlete pojmy: bysta, ceroplastika, drapérie, kontrapost, ponderace, polychromie, reliéf.

bysta – poprsí (z franc.) sochařská podobizna, plastické zobrazení zabírající jen hlavu postavy s poprsím

ceroplastika – z lat., plastika z vosku, volná i reliefní, zpravidla malého měřítka.
Drapérie – ve výtv.um. dekorativně zřasená látka šatu, pokrývky, závěsu apod. zobrazena sochařem či malířem

Kontrapost – soch. mal., pohybově vyvážený stoj oživující postavu,váha spočívá na jedné noze, druhá vykročena.

Ponderace – vyvážení objemů a pohybů, harmonická skladba figurálního plastického díla, kontrapost.
Polychromie – pestré zbarvení díla, k zesílení dekorativního, realistického či výrazového účinu, symbol významu.

reliéf – Sochařské dílo tvořené v ploše a docilující třetího rozměru v prostoru pouze plastickým náznakem.
c) Které schopnosti antických malířů vyzdvihoval Plinius? V čem soutěžili Zeuxis a Parrhasios?

  • Vyzdvihoval imitatio – schopnost umělce dokonale imitovat skutečnost (např. Zeuxis a Parrahasios u Plinia)

  • malíř Parrhasios soutěžil se Zeuxidem. Z zobrazil tak dokonale hrozny, že se na ně slétli ptáci, P mu předložil namalovanou roušku, která byla tak dokonale vystižena, že Z žádal, aby ji P odkryl. Když poznal svůj omyl, uznl, že byl poražen, protože on sám oklamal ptáky, kdežto P umělce.

d) Jaký byl Albertiho ideál umělce (malíře)? Jak Alberti definoval obraz?

  • Jeho ideálem byl malíř – humanista, znalý euklidovské geometrie, ciceronské rétoriky a literatury

  • definice obrazu jako plochy okna (průřez pyramidou vidění)

e) Vysvětlete pojmy: en face, freska, iluminace, inkarnát, lazura, valér, vitraj.

En face – pohled zepředu, zobrazované hledí do očí pozorovatele

Freska – nástěnná malba do vlhké omítky

Iluminace – výtvarné iniciály nebo barevná malba ve středověkých rukopisech. Původ v Egyptě.

Inkarnát – odstín lidské pleti při malbě

Lazura – tenká průhledná vrstva barvy, spodní vrstvě dodává průznačnost, nádech, v 18. s. na stříbrný povrchová

Valér – přimícháváním černé či světlé barvy dochází ke ztmavení či zesvětlení – odstupňování intenzity barvy

Vitrajz francouštiny – malba na skle

f) Vysvětlete pojmy: mimesis, skiagrafie, trompe-l´œil. Jak se koncept mimesis uplatňoval v antickém malířství?

Mimesis – napodobení nebo znázornění skutečnosti

Skiagrafie – metoda zobrazení různých podob stínu

Trompe-l oeil – malba, jejímž cílem je klam oka

  • Antická mimesis – vede k dokonalému vcítění a srozumetelnosti, viz.soutěž Zeuxise a Parrhasiose

6. ANTICKÉ UMĚNÍ

a) Krétsko – mykénská kultura: architektura, nástěnné malby, keramika, sochařství

Kréta - umění krétské neboli minojské (3000-1200 pr. n. l.)

arch.- opevněná města podél přístavu, rozsáhlé paláce (v Knossu nebo Faistu)

soch.- naturalismus, pohyb, preciznost detailu (Hadi bohyne nebo Rhyton),

mal.- zobrazování z profilu, inspirace v přírodě, v nástěnném mal. technika štukového reliéfu a fresky

keramika - pestré barvy na tmavém pozadí, bohaté vzory, 4 styly - kamárský, rostlinný, mořský a abstraktní...

Mykény - 1600-1200 (nájezd Dorů), objevil je H. Schliemann, navazují na krétské umění

nejcennější památky - kopulovité hrobky (Atreova pokladnice), Lví brána (z kyklopského zdiva) a Agamemnonova maska u které se neví, komu patří...

b) Období geometrického slohu: keramika, charakteristika

  • 9. a 8.st.př.Kr., konec naturalismu, abstrakce, zdůraznění tektoniky, horizontální

  • členění, přesnější obrys nádob, přesnost geometrických motivů (meandry, kosočtverce, ornament pokrývá celou nádobu)

  • zobrazovány i zvířata a lidské postavy (pohřební a bojové scény), často vázy velkých rozměrů – pohřebních

c) Archaické umění: architektura, keramika, počátky monumentálního sochařství, dórský a iónský sloh, vázové malířství

  • 8. - 6. st.př.n.l.

  • arch.: Dórský, Iónský sloh, stavěli podle přísných matematických pravidel, sloupořadí, chrámové stavby, architrávový systém (systém podpory),

  • sochařství: zobrazení člověka na vrcholu sil, muž – kúros (nahý), žena – koré (oblečená). Monumentální sochařství: vznik poději (8.st.př.n.l.), především sochy mladých atletů a žen v dlouhém šatu. Snaha o hledání ideálu!

  • keramika: hrnčířské výrobky

  • vázové malířství: zpočátku byly zdobeny geometrickými tvary, později černofigurový a červenofigurový styl, náměty z mytologie, oslav, erotické motivy, rostliny



d) Klasické období: architektura – výstavba Athén, sochařství (Myron, Polykleitos, Praxiteles, Lyssipos, Skopas – kánon a jeho proměna), malířství

  • soch.: propracovanost lid.postavy, náznak pohybu, uvolnění těla, přirozená podoba (pomalu opouští ideál krásy a harmonie), realismus, zájem o emoce a vášně i o ženský akt, podobizny

    - Myron: sochař pohybu

- Polykleitos: hledání harmonie tělesných proporcí, pohybu těla, socha Doryforos (Kánon)

- Praxiteles: socha Afrodité

- Lyssipos: Apoxyomenos, nejznámější socha – atlet očisťující se od odleje

- Skopas: 1.sochař, kt.dokázal vyjádřit složité emoce, vášně.

Práxitelés, Skopás a Lýsippos jsou bezpochyby třemi nejvýznamnějšími umělci čtvrtého století před Kristem. Jejich umění bylo vyjádřením změněné atmosféry čtvrtého století.

  • Athény: politické, kulturní a duchovní centrum starověkého Řecka. Monumentální stavba byla postavena na výrazném skalním pahorku a spolu se svým hlavním chrámem – Parthenónem.

  • Malířství: nic se nedochovalo (pouze kopie maleb v Římě), především fresková tvorba, později deskové malířství

e) Helénismus: architektura, sochařství (nové typy, nová témata, odlišnosti od klasického období), malířství

dynamické, naturalistické, často s ztvárňuje staré a nemocné tělo, karikatury, erotické náměty, děti v přiroz proporcích; Afrodita z Rhodu; Afrodita, Eros a Pan, chlapec vytahující si trn z paty, chlapec s husou

7. Etruskové: architektura, sochařství, keramika, umělecké řemeslo

  • Obyvatelé It, s nimiž Řekové obchodovali. Dodávali Řekům železo a oni zase poskytovali svou nejlepší keramiku.

  • Arch.: hrobky hloubené do skal nebo postavené z kamenných kvádrů, pravoúhlý nebo kruhový půdorys, chrámy. Hrobka v Cerveteri

  • soch.: tarakotove a bronzové sošky

  • mal.: zápasy, tance, hrobky vymalovyné jako prostředí pozemského života

  • ! keramika – vázy s černými a červenými figurami

8. Periodizace dějin umění v pravěku, starověku a středověku

Pravěk

PALEOLIT :starší (600 000 - 250 000 př.n.l.);střední (250 000 - 40 000 př.n.l.); mladší (40 000 - 10 000 př.n.l.) MEZOLIT (10 000 - 7 000 p.n.l.)
NEOLIT (7 000 - 3 500 p.n.l.)
DOBA BRONZOVÁ A ŽELEZNÁ

Starověk

UMĚNÍ STAROVĚKÉ MEZOPOTÁMIE - 3500 př. n. l. - 0 Rekonstrukce babylónského zikkuratu, 7. stol. př. Kr.
KRÉTA - kolébka evropské civilizace (3 000 – 1 400 př.n.l.) MYKÉNY - 16. –12. stol př.n.l.; objevitel Heinrich Schliemann UMĚNÍ EGYPTA - 3000 př. n. l. - 0

1. období předdynastické a prvních dvou dynastií, asi 4000-2778 př.Kr. 2. období Staré říše, 3.-6. dyn., 2778-2280/2190 př. Kr.
3. první přechodné období, 7.-10. dyn., asi 2280-2052 př.Kr.
4. období Střední říše, 11.-12. dyn., asi 2052-1778/1795 př.Kr.

5. druhé přechodné období, 13.-17. dyn., asi 1778-1567 př.Kr.
6. období Nové říše, 18.-20. dyn., asi 1567-1090/1085 př.Kr.
7. pozdní období, 21.-31. dyn. a perští králové, asi 1090-342 př. Kr.
8. období helénismu, Alexandr Veliký, 332-322 př.Kr., ptolemaiovci, 322-30 př.Kr. Gíza, sfinga a Chuwefova pyramida, IV. dynastie, 2723-2563 př. Kr.
Sedící písař, IV. dynastie, nal. v Sakkáře

Antické umění západní Evropy750 př. n. l. - 0
ŘECKO

egejské umění (minojské, mykénské), asi 2500-1100 př.Kr.
archaické období, 7.stol.-480 př.Kr. (Kúros, cca 525 př. Kr., nal. v Kroisově hrobě – pohřebiště v Analysu) klasické období, 480-336 př.Kr. (Myrón, Diskobolos, cca 450 př. Kr.)
helénistické období, 336-30 př.Kr. (reliéf z Diova oltáře v Perga-monu, 180-170 př. Kr.)

ŘÍM

doba královská, 8.-6.stol. př. Kr., návaznost na umění Etrusků doba republiky, 6. stol.-30 př.Kr.
doba císařství, 30 př.Kr. – 476 po Kr.,

Křesťanská antika

UMĚNÍ KATAKOMB - 1.- 4.st.

UMĚNÍ VÍTĚZNÉ CÍRKVE- 4. (Po zrovnoprávnění křesťanstv –313–Edikt Milánský,326–Nikajský koncil)–6.s.

Středověk (od 476 – pád Západořímské říše)
UMĚNÍ DOBY PŘEDKAROLINSKÉ (5. - 8. stol.)
KAROLINSKÁ RENESANCE (8. - 9.stol.)
DOBA OTÓNSKÁ ( pol.10. – pol.11. stol. n.l.)
ROMÁNSKÝ SLOH:
Románská architektura ve FRANCII
3 vývojové etapy:
1. Kolem r.1000
- Katedrála v Remeši – jen archeologické vykopávky
- Svatý Benedikt na Loiøe – zachovala se jen předsíň
- Orleans
- velké monumentální stavby
- vznikají kongregace klášterù – jeden mateøský urèuje cíl dceøiným(Cluny – odnož Hissau, Glonce)
2. Polovina 11.stol.
- St. Etienne v Nevers – první zaklenutá stavba ve Francii
- (Dóm ve Spieru(Nìmecko) – dvì nejstarší plnì zaklenuté stavby)
3. 12.stol.

a. Paralelnì existuje i gotika, množství dekorativních prvkù(románský barok)

GOTICKÝ SLOH

Francouzská gotika
má oproti jiným zemím znaèný pøedstih a stala se vzoremkde asi od r. 1175 šla gotika svou vlastní cestou). Arc 1. raná gotika (1150-1200)
2. vrcholná gotika (1200-1250)
3. pozdní gotika (1250 do poè. 16. stol.).

Čechy a Morava
Periodizace: 1. raná, pøemyslovská gotika 13. stol.

2. vrcholná, lucemburská gotika 14. stol. 3. pozdní, jagellonská gotika 15. stol.

Novověk
RENESANCE
Vývoj renesančního umění v Itálii

raná renesance (15. stol., Florencie)
vrcholná (klasická) renesance (1500-1520, hlavní støediska Øím, Florencie, Benátky) pozdní renesance – manýrismus (1520-1590, Øím, Florencie, Benátky, Parma, Vicenza aj.)

Čechy a Morava
Raná renesance (1492-1538)
Vrcholná renesance (1538-1580)
Pozdní renesance přichází s luterstvím kolem r. 1580 a trvá do Bílé hory.

TEST č.2

1. ROMÁNSKÉ UMĚNÍ

a) Vysvětlete pojem románský styl. Ke kterému období se vztahuje? Znáte jméno některého z umělců románské periody?

  • 11-13.st, území bývalé římské říše (N, It, Fr), univerzální stavebí sloh

  • rozšířil se do západní, jižní a střední evropy, na východě – Byzancký styl

  • název je odvozen od Roma (Řím)

  • těžkopádnost, masivnost, valená a křížová klenba, malá okna (obloukovitá, kulatá = rozeta), tlak kleneb nesou pilíře

  • Iluminátor Hildebert, zlatník Godefroy de huy, sochař Gislebertus

b) Co je vázaný systém románské architektury? Čím se od sebe liší regionální varianty románské architektury ve Francii? Popište poutní kostel St. Foy v Conques.

  • Vázaný klenbový systém – jednomu klenbovému poli prostřední lodě odpovídají dvě pole bočních lodí

  • Liší se od sebe typem zaklenutí hlavní lodi (podle škol).

  • Zastávka poutníků směřujících do Santiago de Compostela

  • hlavní loď tvoří půdorys kříže, v jejímž křížení se nachází kupole. V průčelí jsou dvě věže. Na tympanonu zobrazen poslední soud, před kostelem pramení zázračný pramen .

c) Popište základní rysy sochařství románského slohu.

  • Plastika přísně vázána na architekturu

  • náboženská tématika, rostlinné a živočišné motivy, ornamentální výzdoba

  • figurální plastika – postavy bez výrazu v obličeji, strnulost, hieratická perspektiva

2.  Opat Suger, Bernard z Clairvaux a počátky gotiky

a) Který autor spojující křesťanství s novoplatonismem ovlivnil opata Sugera při přestavbě opatského chrámu St. Denis u Paříže a v čem?

  • Dionýsos Aeropagita

  • myšlenka: Bůh je materiální světlo, kt.se zrcadlí.



b) Opat Suger a Bernard z Clairvaux se názorově střetli v otázce pojetí sakrálních staveb. V čem se lišily jejich názory?

  • Suger chtěl dávat vše na obdiv, nechtěl skrývat posvátné předměty, zatímco Bernard se proti tomu bouřil – žádné figurální obrazy nebo sochy s výjimkou krucifixů.

c) Kdy byla uskutečněna Sugerova přestavba opatského chrámu St. Denis u Paříže a jaký měla vliv na výtvarné umění?

  • Vliv na VU – šíření gotiky (1.gotická stavba)

  • 1.pol.12.st, Surger povolal nejlepší umělce a řemeslníky ve Fr → spojením dovedností jednotlivých škol mohl vzniknout nový stavební a umělecký sloh

  • stavba má i mnoho románských prvků (masivní zdivo, dekorace,..), důsledně byl zde použit lomený oblouk, žebrová klenba a opěrný systém

d) Jaká jsou specifika architektury a vnitřní výzdoby u sakrálních staveb řádu cisterciáků?

  • Jednoduché stavby daleko od civilizace bez dekoru – kladen důraz na kamenickou práci, románská okna, gotická klenba, bez věţí, často bez apsid. Liturgické náčiní dřevěné, jen kalich Ag. Povolena pouze socha Panny Marie.

3. GOTICKÉ UMĚNÍ VE 12. - 13. st.

a) Popište šíření gotického slohu z Francie po Evropě.

  • 12. st. myšlenka got slohu vzniká v severní Francii

  • v Itálii, která s Francií soupeřila nemělo nové stavitelství zprvu takový ohlas. Až v druhé polovině 13. s. italských mistr začal studovat metody klasického sochařství, aby mohl přesvědčivěji zachytit skutečnost. Díky stěhování kamenických dílen se tedy šíří gotický sloh dále po Evropě.

  • Čechy se staly jedním z center, jejichž prostřednictvím se vliv Francie a Itálie značně po Evropě rozšířil.

  • Za rozšíření gotického slohu se také do značné míry zasloužili Cisterciáci

  • 13.století Francie je nejbohatší a nejvýznamnější zemí v Evropě

b) Charakterizujte gotické malířství.

  • Snaha o postižení reality (utrpení, scénické vývoje dějů)

  • knižní malba (iluminace), desková malba (temperová technika), fresky

  • na obrazech se často objevují zadavatelé zakázek (donátoři)

  • Na obrazech se objevují konkrétní přírodní objekty a předměty, obrazy více ožívají; postavy už nemusí být zobrazeny v celistvosti;; Jednoduché, půvabné, elegantní postavy. S postupem času se objevuje esovité zahnutí těl, řasení rouch. Většinou nástěnné malby.

c) Kdo byl Villard de Honnecourt? Jaké dílo zanechal?

  • Autor skicáře plného náčrtků ze 13.st.

  • Bývá považován za architekta či putujícího stavitele pravděpodobně z Pikardie. Honnecourtova sláva spočívá v dochovaném skicáři, obsahujícím 33 pergamenových listů se 250 kresbami světských i duchovních motivů.



d) Popište St. Chapelle v Paříži.

Gotická kaple postavena v letech 1243-1248 na přání francouzského krále Ludvíka IX, Kaple při královském paláci, má dvě podlaží, v průčelí postaveny dvě věže, spodní určeno pro služebnictvo a dvořany, Horní pro krále, tvořeno pouze jednou chrámovou lodí, velmi vysoká okna (20, 5 metrů) s vitrážemi po celé ploše.

4. Předrománské a románské umění v českých zemích

a) Jaké hmotné památky z Velkomoravské říše se dochovaly? Popište hlavní naleziště a významná díla.

  • Rotundy, bazilika, stříbrná plaketa se sokolníkem

  • Mikulčice: Mikulčické hradisko – docho.se základy sídelního objektu, bylo zde zjištěno 11 kostelů

  • Nejlépe dochované hradisko je na Pohansku (u Břeclavi)

  • Modrá – nalezeno zlaté nákončí

  • Staré město – stříbrná plaketa

b) Čím se liší rotunda a karner? Jak je možno vysvětlit vysoký počet rotund v přemyslovských Čechách? Uveďte příklady.

  • KARNER – kostnice, dvoupodlažní hřbitovní kaple, kruhového, čtyřúhelníkového půdorysu. Měla 2 patra - podzemní prostor kostince, hořejší – vlastní kaple

  • ROTUNDA – církevní stavba, byly stavěny na sídlech velmožů
    - protože Karnery se stavěli ze dřeva na rozdíl od sakrálních staveb z kamene.
    -Rotunda sv. Jiří na Řípu, rotunda sv. Václava v Týnci nad Sázavou

c) Popište sochařskou výzdobu kostela sv. Jakuba v Jakubu u Kutné Hory a románský tympanon kostela sv. Jiří na Pražském hradě.

  • Kostel sv. Jakuba – nejvyspělejší figurální plastiky na jižním průčelí kostela, vliv saského malířství, sochy a reliéf tympanonu zobrazuje vítězného Krista, syny zakladatelky kostala (sv. Petra a Pavla, sv. Vojtěcha, Václava a Jakuba)

  • Jiří znázorňuje sv. Jiří zabíjejícího draka, taktéž vliv saského malířství

d) Připomeňte románské nástěnné malby v Čechách a na Moravě. Popište nástěnné malby v rotundě sv. Kateřiny ve Znojmě.

  • Nástěnné malby - bible chudých

  • sv Kateřiny – v pásech, spirálovitě vypodobněn rodokmen přemyslovců. Výjevy ze života Panny Marie a Krista

5. GOTICKÉ UMĚNÍ V ČESKÝCH ZEMÍCH

a) Vysvětlete počátky gotické architektury v českých zemích v době vlády posledních Přemyslovců. Jaká urbanistická založení pocházejí z této doby?

  • Do čes.zemí přicházela gotika ve druhé čtvrtině 13.st.

  • Karel IV. sem zval řemeslníky, kteří tvořili v gotickém slohu, převážně v Praze → stala se centrem Evropy a česká gotika vzorem pro ostatní. Začalo se s opevňováním měst a hradů, probíhala tzv.vnitřní kolonizace

  • urb.zal.: úplné překrytí starého útvaru novým, přesun osídlení na větší vzdálenost



b) Znáte některá díla gotické knižní malby v českých zemích?

  • Bible Václava IV, Kodex Vyšehradský, Kodex Gigas

  • chorální knihy

c) Za jaké inovace vděčí evropská architektura a sochařství Petru Parléřovi? Popište jeho práce na Pražském hradě.

  • Vyvinul klenbní systém: od klasických křížových → obkročná → síťová → hvězdicová, šnekové schodiště, visuté svorníky

  • Kaple sv.Václava katedrály sv.Víta

  • věž katedrály sv.Víta

  • Zlatá brána ktd.sv.Víta

  • kaple Všech svatých na Pražském hradě

d) Jak ovlivnil výtvarné umění císař Karel IV.?

  • Za jeho vlády Čechy centrem umění a kultury. Je s ním spojen dvorský styl – vznik 1330.

  • Madona z Michle (1340) – lineární styl (drapérie, vlasy)

e) Z jakého materiálu a jakou technikou byla zhotovena hlavní sochařská díla krásného slohu? Uveďte alespoň tři konkrétní příklady.

  • Z měkkého kamene, který šel opracovat vyřezáváním, později byl kámen nahrazen polychromovaným (barevným) dřevem

  • Madona: Krumlovská, Plzeňská, Třeboňská

f) S jakým řeholním řádem a duchovním hnutím byl spojen krásný sloh? Znáte díla krásného slohu, která patrně souvisela s řeholním prostředím? Jaké aspekty krásného slohu kritizoval Mistr Jan Hus?

  • Cisterciáni – vyznávali kult Panny Marie (v klášterech byli jen její sochy)

  • Madona zlatokorunská, svatovítská, roudnická

  • přílišná líbovost

6. UMĚNÍ ITALSKÉHO QUATTROCENTA

a) Vysvětlete počátky renesance: Kdy, kde a kým byla vytvořena první díla

italského quattrocenta v tomto slohu? Uveďte jména tří umělců – architekta, sochaře a malíře.

  • Od 14.do 17.století, severní It (Florencie), individualismus, návrat k antice, důvěra v lidské myšlení, svoboda jedince a poznání přírody, opozice vůči středověku

  • Arch.: Bruneleschi, soch.: Donatello, malíř: Masaccio

b) Vysvětlete pojmy: renesance – rinascimento, quattrocento, cinquecento. Čím se lišil vztah středověku a renesance k antickému dědictví?

  • renesance – rinascimento: znovuvzkříšení

  • quattrocento – 15.st. rozšíření renesance po celé Itálii

  • cinquecento – 16.st. rozšíření renesance do zaalpského prostoru- větší realismus a přímost v umění

- návrat k antickým ideálům; snaha zobrazovat skutečnost co nejpřesněji a nejvěrněji

- studium antiky, římských památek, pírodovědecké bádání. (Ve stř.se malovalo podle předpisů, náboženské náměty, umění bylo strohé a jasně srozumitelné).

c) Charakterizujte malířské dílo Giotta. Kdy žil? Jaký má vztah k renesanci?

  • Giotto di Bondone, žil na přelomu 12/13 st., It malíř a architekt, předchůdce renesančního umění, ve své tvorbě se vrací k antice (návrat k přirozené prostorové souvislosti, vyvážené kompozici – nedostižný ideál v antickém smyslu)

  • jeho postavy jsou vzorem pro renesanční umělce (titánské typy, silné, drsné)

d) Fra Angelico, Andrea Mantegna a Sandro Botticelli: Charakterizujte díla tří malířů italského quattrocenta.

  • Fra Angelico: půvabné postavy, motiv světla, výrazná barevnost, aţ duhové barvy (křídla andělů)- Zvěstování

  • Andrea Mantegna: zájem o sochařství ant.Říma (projev na obrazech)- perspektivní konstrukce; anatomicky přesné zobrazení, důl.rozestavení osob- Oplakávání Krista, Sv.Jakub odváděný na popravu

  • Sandro Botticelli: mytologické náměty, propracovanost v detailech, poetický nádech- Primavera, Zrození Venuše

e) Popište tvorbu sochaře Donatella. Jaké umělecké inovace jsou jeho přínosem?

  • Klade důraz na detail, jako jsou oči nebo obočí

  • snaží se o zachycení pocitů, podstatu lidské duše

  • co nejreálněji zachytit lidskou postavu

  • socha Davida – první akt od Antiky

f) Popište architekturu rané renesance ve Florencii.

  • Druhy staveb: kláštery, kostely, městské domy, paláce, zámky a venkovské vily

  • statický klid, rovnováha, uplatňovalo se lidské měřítko

  • vyvážené horizontální stavby (zámky, kláštery, vily)

  • využití antických prvků (sloupořadí, arkády, valená klenba, pilastry, zdobení omítky)

g) Připomeňte kulturní historii Florencie v době quattrocenta.

  • Ve Florencii vládl rod Medicejů, Florencie byla bohatá a na vysoké úrovni

  • Medicejové podporovali umění, založili Akademii