Pátek: práce, četba Té knihy, heya heya akce s poslechem těch pravých jewels of music :oD
Sobota: místo polehávání v postýlce úklid… Od toho, abych se cítila jako Stepfordská panička, mě zachránily pouze pauzy na cigaretu a četbu a výhled na večerní kulinářské a kulturní prožitky. Tatarák mňam mňam, a pak s plným bříškem a
lovely česnekovo – cibulovo – pivovo – cigaretovo – masovým dechem do Chateau. Velmi umělecké. Velmi progresivní… Spousta sólíček… první kapela byla velmi brit popová… včetně bot a účesů… Bubeníka jsme označily výrazem „v jedné ruce kulma, v druhé kopák“
(eh, asi jsem si to zapamatovala špatně… jistě jsme ani po těch pár drincích nemohly vyplodit takovou hovadinu, jako že měl v ruce kopák… :oD). Ve vyšším patře chateau to jako vždy hýřilo všemi barvami… pleti… přes kouř nebylo téměř vidět a jeden ze dvou
(!) dámských záchodů byl vytopený do nepoužitelnosti. Hygieniky na vás!
Neděle: konečně válecí den. V pyžamku až do sedmi večer… oh yeah! Vraždy v Midsomeru pozorované z gauče zabalená do peřiny. Paráááááda! A večer studium Wesiných kompromitujících materiálů. Objeveno spousta módních faux-pas (včele z
rozluštěním záhady trenek) a materiálů ohledně bizardních sexuálních preferencí a úchylek.
Mno a na závěr stručné vyemočení… Je velmi poučné vidět na papíře vlastní blbosti dotažené do extrému. Trochu to člověka vyděsí a donutí přemýšlet nad tím, jak tenká je hranice, jak blízko se k ní dostal a jestli se mu už konečně podařilo dostatečně se
vzdálit. I když na druhou stranu už ten fakt, že dokážu o chybách, které jsem dělala, přemýšlet jako o chybách, které jsem dělala, je patrně pozitivní. Hm. Asi o tom povyprávím panu doktorovi :oD
Píseň pro dnešní den je velmi tématická, hihi.
http://youtube.com/watch?v=cQ25-glGRzI&feature=related