3@(#1 - Úvod | Bandzone.cz
Při poskytování našich služeb nám pomáhají soubory cookie. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte. V pořádku Další informace

3@(#1 35 let / Plzeň

Skladby v přehrávači

Pro přehrávání skladeb je třeba zapnutý javascript, flash plugin verze 9 nebo HTML5 kompatibilní browser.

Playlist je prázdný :(

Fanoušek 3@(#1 si do osobního playlistu zatím nepřidal žádné skladby.

Blog

R2GUN ZPÁTKY DO TRESTANECKÝ KOLONIE NA MARSU WANTED!!!

Upraveno:

J

LETS FUCKING KILL THIS MOTHERFUCKING MOTHERFUCK and also many others

 

Jak analyzujete současnou situaci v Sýrii a jaké jsou vyhlídky?

Nyní, v červenci 2020, válka v Sýrii stále pokračuje. Nedávno jsme oslavili osmé výročí revoluce. Autonomie byla vyhlášena 19. července 2012 v Kobanî. Islámský stát byl poražen v roce 2019 v Baghúzu, ale stále jsou tu akceschopné buňky a skupiny, které pokračují v útocích. Mnoho jeho bývalých členů se také připojilo k Tureckem podporovaným islamistickým skupinám, které od začátku roku 2018 okupují Afrín. Není to ani rok, kdy Turecko a jeho islamističtí žoldáci obsadili města a vesnice podél hranic mezi Tel Abyadem a Serêkaniyê.

Populace z tohoto území utekla do uprchlických táborů. Do tábora Şehba utekli před tureckými bombami lidé z Afrínu, a do Waşokanî lidé z Serêkaniyê. Správa tábora Al-Hol také není snadná. Jsou zde drženy ženy a děti chalífátu. Některé z nich stále ještě následují islámské fundamentalistické myšlenky, často vyvolávají nepokoje a vydávají prohlášení na podporu Daeshe, napadají ochranku tábora, napadají další ženy noži a kyselinou a zapalují jim stany. Věznice určené pro bojovníky Daeshe znamenají pro Autonomní správu další problémy ohledně stabilizace regionu. Potřebují mezinárodní soud, který by našel spravedlivé řešení. Ale zdá se, že mezinárodní společenství nemá o soudní proces tohoto druhu zájem a jen pár zemí bojovníky Islámského státu repatriovalo. V těchto věznicích také dochází k nepokojům a pokusům o útěk.

Uprchlické tábory jsou také ohniskem epidemií. V táboře Şehba propukla epidemie salmonely a černé horečky. V Rojavě naštěstí doteď nepropukla pandemie covidu-19, přesto samospráva pracuje na prevenci budoucích rizik. Naše zdravotnická práce nám také umožnila získat nějaké poznatky a poskytnout podporu v oblasti epidemiologie, lépe porozumět situaci, spolupracovat na organizaci kurzů a připravovat preventivní opatření pro případ, že by se virus začal šířit. Jediná nemocnice v Serêkaniyê, která je dnes okupována Tureckem a jeho spojenci, byla vybavena technikou na provádění PCR testů a ví se, že do ní Turecko posílá obrovské množství nakažených covidem. V Afrínu se už epidemie šíří kvůli přítomnosti okupačních vojsk turecké armády a islamistických bojůvek. Je možné, že se Erdoğanova administrativa pokouší přispět k šíření viru v Rojavě. Virus se také šíří v částech Sýrie pod kontrolou syrského režimu, takže nemůžeme vědět, jak dlouho zůstane Rojava dopadů pandemie ušetřena.

Vojenská situace také není snadná. Na jednu stranu Erdoğan pokračuje v okupaci a ohrožuje celý region. V ohrožení jsou tábory Tal Rifaat a Şehba, stejně jako města Manbídž a Kobanî. Jak jsme viděli v nedávné minulosti, otázka nezní, zda Turecko znova zaútočí, ale kdy. Nedávno Erdoğan zahájil novou operaci v Başûru, iráckém Kurdistánu, která začala svržením osmdesáti bomb tureckým letectvem. Zasažen byl tábor Mexmûr, nemocnice v Sindžáru, civilní vesnice a základny PKK v horách na hranicích s Tureckem a Íránem. Na konci června drony vybombardovaly vesnici poblíž Kobanî, kde právě probíhalo setkání Kongreya Star (rojavského ženského hnutí). Čtyři ženy byly zabity včetně předsedkyně pro oblast Kobanî. Turecko dále udržuje frontu v Idlibu, podporuje Organizaci pro osvobození levanty (HTS; Haját Tahrír al-Šám, dříve syrská Al-Kájda), provádí vojenské operace v Libyi, agresivní mezinárodní politiku ve Středozemním moři a brutální represe proti kurdské populaci uvnitř tureckých hranic.

Turecký stát se během posledních desetiletí vydal velmi autoritářským směrem, což se neobešlo bez čistek ve vysokých armádních kruzích, zejména po puči v roce 2016, a rovněž velmi vysokých výdajů na zbrojení. Erdoğan nedávno obdržel druhou zásilku ruského systému protivzdušné obrany S-400 a zároveň uzavřel dohodu se Spojenými státy na dodávky raketových systémů Patriot. Vidíme, že se ozbrojuje po zuby, snaží se udržet svou pozici v NATO, zároveň vycházet s Ruskem a reorganizovat geopolitickou situaci blízkého východu nostalgií po imperiální otomanské minulosti. Podobné sny o rozpínavosti, kterými zpravidla trpí fašistické režimy, vyžadují vždy vnitřního nepřítele. V roce 1915 byl svět svědkem arménské genocidy spáchané Osmanskou říší, během níž byli nejenom násilně vysídlováni a masakrováni Arméni a další křesťané, byl také vytvořen silný precedens, na nějž se později odvolávali scenáristé holocaustu. „Koneckonců, kdo dnes řeší vyhlazení Arménů?“ prohlásil Hitler po obsazení Polska. Dnes je to kurdská populace, kdo trpí vyhlazovací politikou, a není pochyb o tom, že má Turecko Rojavu na mušce.

Ekonomická situace v Rojavě je také dost složitá. Syrská libra padla na historické minimum. V posledních měsících klesla její hodnota na domácích trzích o 300 %. K tomu musíme připočítat nové sankce uvalené na Sýrii trumpovou administrativou, což je forma ekonomické války, která má sice cílit na Asadovu vládu, ale dopad má na celou Sýrii. Trump slíbil, že Autonomní správa severní a východní Sýrie bude sankcí ušetřena, ale tento slib se zatím nenaplnil. Na Rojavu je také od začátku revoluce uvaleno embargo. [5] Co se týče zdrojů, je Rojava závislá na pšenici a ropě, což jsou suroviny, které nyní trpí strmým pádem cen. Na prudkém propadu cen surové ropy, na níž je Autonomní administrativa závislá, se podepsala koronavirová krize. [6] Zmíněné sankce uvalené na Asadovu vládu navíc prodej ropy ztěžují. Surovou ropu lze pak zpracovávat pouze v rafineriích pod kontrolou syrského státu. Co se týče pšenice, ta musela být letos sklizena předčasně, aby se neopakoval scénář z minulého roku, kdy islamisté před sklizní zapálili obrovské lány. Pšenice tedy letos neshořela, jenže je zelená, a její tržní cena je tudíž mnohem nižší. Mnoho pšenice bylo navíc ukradeno tureckými okupanty, obrovská sila se nachází hlavně v Tel Abyadu.

Poslední bod, který bychom chtěli zmínit, se také týká globální pandemie, zavřené hranice totiž omezují mobilitu internacionálů. Během posledních čtyř měsíců nemohl žádný dobrovolník přijet ani opustit Rojavu, což omezuje počet nových lidí, kteří chtějí přicestovat, ale nemají jak.

Za těchto okolností je těžké předvídat, co se stane. Situace je velmi nestabilní, v sázce je tolik proměnných a zájmů, že se věci mění ze dne na den. Největší hrozbou je bezpochyby další invaze tureckého státu, pravděpodobně do Kobanî, jelikož v minulosti přitahovalo nejvíc mezinárodní pozornosti díky odporu proti Daesh. Symbolická moc tohoto města je velmi důležitá. Turecký stát ho chce obsadit, jelikož ví, že by bylo velmi složité udržet revoluci bez města, kterému se podařilo zlomit postup Daeshe. Je možné, že první útok přijde na města Ain Issa a Manbídž, protože jsou nejblíž a velmi důležité pro zásobování, pokud by se Kobanî opět ocitlo v obležení. Aby mohl Erdoğan zahájit útok, potřebuje k tomu zelenou od mezinárodních a regionálních mocností. Významnou roli může hrát válka o vliv mezi USA a Ruskem na Blízkém východě. V závislosti na tom, jak se změní rovnováha sil a priority obou imperialistických mocností, pocítí dopady nejenom lidé v Sýrii, ale na celém blízkém východě a po celém světě. V posledních měsících jsme již byli svědky stahování amerických jednotek. Zatím se tedy nejedná o definitivní stažení, jelikož USA stále nehodlají přenechat vliv v oblasti dalším silám, hlavně ne Íránu a Rusku. Putin dělá vše pro to, aby vakuum vyplnil, posílil vliv na syrské půdě a zajistil si přístup ke Středozemnímu moři.

Budoucnost Sýrie mohou ovlivnit i další regionální mocnosti, třeba Izrael, který pokračuje v okupaci Golanských výšin a v Sýrii podniká bombové útoky proti různým cílům. Přítomnost Íránu také není tajemstvím, neboť většina izraelských útoků míří na Hizballáh nebo další spojence íránského teokratického režimu. Netanjahuova sionistická vláda využívá nepřátelství mezi USA a Íránem k beztrestným útokům, které mají oslabit mocnosti obklopující Izrael. Egypt nyní vyhrožuje, že vstoupí do konfliktu v Libyi, aby oslabil tureckou rozpínavost. Egyptské síly zatím v Sýrii nepůsobí, ale Sísího vláda vidí v Erdoğanovi hrozbu kvůli jeho neootomanské rétorice a silným vazbám na Muslimské bratrstvo, hlavního oponenta Sísího vlády.

Další možný scénář blízké budoucnosti je totální útok tureckého státu na pohoří Qandil v iráckém Kurdistánu, kde sídlí základny PKK. Erdoğan obléhá srdce kurdského povstaleckého hnutí dlouhá léta a doufá v podporu Severoatlantické aliance, její technologické sítě a médií. Jenže k zahájení války v těchto horách potřebuje nejenom svolení Iráku, ale i Íránu, jelikož leží na hranici. Jednalo by se o velmi nákladné tažení a vzhledem nestabilní ekonomické situaci v Turecku a faktu, že už nyní bojuje na tolika frontách, není jasné, jestli je Erdoğan schopný rozjet další velkou kampaň. Taková agrese by byla velkou provokací pro všechny části Kurdistánu a revoluční Rojava by nezůstala nečinně přihlížet.

Rojava je v této hře mocností plné zášti malým hráčem. Její krátkou historii po celou dobu ohrožuje válka a konflikty, které ji obklopují, jelikož samotná její existence zpochybňuje plány mocností bojujících v Sýrii. Navzdory taktickému spojenectví je jasné, že žádný stát nemá zájem na tom, aby tenhle revoluční projekt prosperoval a expandoval. Chalífát byl poražen a další síly pokračují v dorážení na Rojavu, hlavně skrze turecký stát a jeho spojence. Rojava existuje díky odhodlání a kolektivnímu úsilí tisíců militantů a my musíme mít stále na paměti, že bez jejich obětí by nebylo možné nic z toho, co zde dnes zažíváme. Útoky, které jsme přežili, způsobily bolestivé ztráty a my se musíme posunout dál a na ruinách, které zde válka zanechala, postavit nové domy. Tyto zkušenosti nás donutily, abychom si uvědomili základní potřeby, jako je sebeobrana, a vážili si života a okamžiků štěstí mnohem víc než doposud.

Rojava zůstává inspirací pro revoluční hnutí po celém světě, místem pro debaty a politickou praxi, která ukazuje, že jiný svět je možný. Rojava není anarchistickou společností, ale je společností, kde mohou naše myšlenky uvádět do praxe anarchisté z celého světa. Nemůžeme dopustit, aby tato pochodeň naděje uhasla, a přestože to ani nadále nebude snadné, hodláme pokračovat v budování, obraně a rozvoji světa, o kterém sníme. Přijdou další útoky a způsobí nové ztráty a bolest, ale my se trosek nebojíme, protože v našich srdcích nosíme nový svět.

Tekoşîna Anarşîst

Červenec 2020

Rojava

 

 

 

BONUSOVÁ Z ŘECKA ODJINUD

Na ostrově tisíce lidí ve stanech nemá co jíst...

Jsou podél silnice, šest lidí za látkou nataženou na konstrukci.

Sou to lidi, jako seš ty.

Mória, Lesbos.

Bydleli ve squattu, měli střechu nad hlavou a nikomu nepřekáželi.

ČURÁK a víc jak půlka slepých konformistů na Zemi řekli - ne!

Ty domy budou prázdný.

Ty domy sou prázdný.

Na ostrově tisíce lidí ve stanech nemá co jíst.

Vláda jim poslala deky a řeší jejich "problém".

Babiš povídal, že tam žádný nejsou.

Do německa si jich prej vezmou, 150 nejlepších dětí...

Zobrazit všechny články »

Poslední přidané obrázky

Zobrazit všechny galerie

Poslední názory

Fads27

Stala jsem se fanynkou, dál uvidíme jak se do toho týpek vopře, Docela slibný skřehotání :P Len tie texty chýbajú..

Zobrazit všechny názory