... takže už chápeme, co znamená, když muzikant řekne, že někdo v jeho kapele je jednoduše nenahraditelný, a ani ho není třeba nahrazovat. Proto tady ani nebudu psát, že hledáme bubeníka takových a takových kvalit, bylo by to úplně mimoidní
vzhledem k tomu, co se teď děje. Honza Topinka chce žít jiným směrem, ví proč a dává to smysl. Kapelu jsme vždycky chápali jako jeden ze způsobů, jak se my tři můžem kamarádit, a pokud k tomu kamarádství teď může přispět, když v ní nebude, je to v
pořádku. Bude mně a Pavlovi chybět jako originální, vynalézavej a tvořivej bubeník, a jako člověk, protože mizí až za Kanál. Topinkovské období DSQ tím končí, ale ne DSQ. A protože to byla a má být kapela tří lidí, každého zájemce hrát na bicí v DSQ
uvítáme s nehledanou vstřícností a novými písničkami a nárysy, kterých se bude moct účastnit ve stejně velkém prostoru, v jakém operoval Honza coby bubeník i kritik. Ondřej
