Při poskytování našich služeb nám pomáhají soubory cookie. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte. V pořádku Další informace

Biograph art rock-indie / Třinec

„Novými skladbami jsme vzdali hold Odnaha. Biograph“

Skladby v přehrávači

Pro přehrávání skladeb je třeba zapnutý javascript, flash plugin verze 9 nebo HTML5 kompatibilní browser.

Členové

Kontakty a odkazy

Dodatečné info

Ivan Macek - kytara, klarinet, zpěv

Igor Gaura - kytary, ruchy

Eliška Jurásková - buben

Petr Tadzo Szlauer - Basa jak cyp

 

Bio a historie

Rozepisovat se tady o tom odkud jsme vzešli a kam míříme, si myslím, nemá cenu. V tomto složení hrajem necelé tři roky, poslední příchozí byl Vrzálek. Z housliček jsme měli z počátku strach, ale zaplať Pánu bohu za ně a i za Vrzálka. Jsou sice problémy se zvučením na koncertech, ale zatím se to vžycky žvejklo. Texty píšu já Ivan a hudbu plácáme někdy všichni, někdy jinak. Název jsme změnili v létě 2006, minulé ZPP a předminulé Zpeklapech nás začalo prudit.

Ještě to vemu popořadě jak jdem za sebou. Takže: Ivan to jsem já, texty, hudba, kytara, zpěv. O Vrzálkovi již jsem psal, ale jen mírně jsem chtěl podotknout, že on se opravdu jmenuje Vrzal a to Ondřej. Kubajs je náš bubeníček, který může za celou rytmiku, jak leží a běží a navíc má strašně pěkný blány........... na bicích. Honza je nejmladší člen kapely, a krásně mu to duní.

Od 1.1.2009 se k nám přidal oficiálně strejda Igi, kterého můžete znát z dřívějších Froniter, či projektu Biograf. Těžko popisovat jak k tomu došlo, se strejdou se známe již dlouhá léta a snad celou dobu co se známe jsem ho lanařil do různých projektů a kapel, až nakonec polevil. A konec dobrý všechno dobré.

Tak to by bylo zatím k naší kapelce.

Rok 2010 byl plodný a dobrý, přes vydání cedla, šňůrku, živé hraní k němemému filmu Upír Nosferatu až k odchodu Igiho. Hold všechno musí být vyvážené. Takže do nového roku 2011 vstupujeme jak za starých časů ve 4. Kytara a hlavně Igi nám chybí, ale zas je více mista v autě :-)).

 

Je za náma rok 2011, změna v sestavě přišla až v jeho závěru. Děkujeme tímto za 3 letou účast, podporu a společně strávený čas Honzimu, který zústane zapsán ne jen na naší první desce. A zároveň přivítejme Lukiho, který má neuvěřitelně krásnou basu :-)).

 Po kremaci Odnaha jsem se sešli na jejím pohrřbu jen ve dvou a zahráli jsme tklivé a smutné písně společně s Igim a se slzou v oku jsme se odebrali do skledpních prostor vlhkého a zapomenutého mlýna na konci světa a zde jsme opět počali plodit emoční projekce. Hledíc v zítřky vetchým zrakem přijmuli jsme mládí do svých řad. V buben bije Ela zcela bez zábran a Péťa  basu trápí ze všech stran.