Hudební projekt AQUILON není vymezen žádnými žánrovými hranicemi. Vzhledem ke způsobu kompozice a provedení spadá do odvětví elektronické hudby. Ve skladbách, které jsou pod hlavičkou tohoto projektu produkovány, lze vysledovat mnoho vlivů, u kterých se jen obtížně hledají společné prvky.
V raných skladbách je patrné ovlivnění ranou technotvorbou, později však začnou zcela převládat melancholické nálady a atmosférická náladotvornost, kterou lze v určitých pohledech přirovnat až k filmové hudbě. Většina tvorby vyniká množstvím melodických nápadů servírovaných v typickém mainstreemovském obalu. AQUILON se však často nevyhýbá ani využití nelibozvučných kombinací zvuků, porušování zaběhlých hudebních forem ani použití disonančního ladění jednotlivých zvukových samplů.
Autorem skladeb AQUILONU je multiinstrumentalista, skladatel, textař a zpěvák Tomáš Pícl. Ten je známý především svým působením v oblasti rockové hudby, především jako dlouholetý člen hardrockové skupiny GREYMON. Projekt AQUILON je jeho vedlejším produktem, jehož skladby vznikaly průběžně v dobách, kdy si chtěl autor odpočinout od skládání rockových písní. Všechny tyto kompozice vznikaly v samovolném procesu, kdy autor cítil potřebu vdechnout život i jiným hudebním nápadům, než jsou ty, které prezentuje s živou kapelou. Jde o projekt, jehož ambicí nikdy nebylo vydávání nahrávek, vše vznikalo pouze a jen z vnitřního přetlaku. Často jde o hudbu melancholickou, jindy psychedelicky nesnesitelnou, ale obsahuje i spoustu melodií, které vás přenesou do jiné dimenze. Mantinely, které by vymezovaly, v jakých hranicích se má tato tvorba pohybovat, neexistují.
Nyní můžete i vy proniknout do této dosud neznámé odvrácené strany Tomovy tvorby.
Terry V.
Počátky projektu AQUILON sahají do roku 1998.
Počátky projektu AQUILON sahají do roku 1998. Tehdy se v mém počítači objevil legendární program Fasttracker, který je známý především u zasvěcenců tvořících elektronickou hudbu, neboť její počátky jsou spjaty právě s tímto převratným softwarem a jeho formáty xm a mod. Ale ve stejném programu byl kdysi stvořen i experimentální metalový projekt Sekyrátor. Já jsem si tento program pořídil pro účely skládání hudby pro svou právě vznikající kapelu, ze které se za pár let vyklubal GREYMON.
Vedle skladeb určených pro začínající bigbítovou skupinu jsem však po čase začal hledat i jiné možnosti hudebního vyjádření, takže začaly vznikat i kompozice zcela jiného charakteru, které měly k rocku velmi daleko. V nich jsem začal více experimentovat se zvuky, aranžemi i se stavbou jednotlivých kompozic. Ty nebyly nikdy skládány za účelem veřejného prezentování, vznikaly pouze z vnitřního přetlaku.
Velmi plodné bylo období v letech 1998 - 2001, kdy jsem se této tvorbě věnoval velmi intenzivně. Tato neznámá stránka mé tvorby je spojena s nejrůznějšími náladami a velmi intenzivně odráží duševní rozpoložení, ve kterém jednotlivé skladby vznikaly.
V roce 1999 vzniká kazeta „Fired Sky“, která je vydána v nákladu 2 ks. Ve většině skladeb se vyrovnávám s tehdy velmi silnou elektronickou scénou. Je zde hojně využíváno nepříjemných zvuků ve velmi obtížně snesitelných zvukových frekvencích, jednotlivé nástroje jsou navíc laděny částečně disonantně. Navíc se zde po jednotlivých pasážích střídá zacházení se zvukem i jednotlivými hudebními motivy. Psychedeličnost těchto kompozic nemá za cíl posluchače hudebně uspokojit, naopak jej stoprocentně vyvede z duševní rovnováhy. Ač se jedná o ojedinělý experiment, je třeba poznamenat, že vše je provedeno v absolutně amatérské začátečnické bázi, k popsaným jevům došlo spíše náhodou. Součástí alba jsou i dvě naprogramované metalové skladby (kytary jsou opět samozřejmě nasamplované a naprogramované). Zajímavostí je pozdější uplatnění dvou skladeb, „Nele 1“ vytvořila později základ k baladě „Jaro a podzim“ skupiny GREYMON (text Petra Dvořáka) a „Introduction 1“ sloužila téže kapele v letech 2001 - 2002 jako intro.
V roce 2000 je nákladem 5 ks vydáno CD „Down Speaker“. I když obsahuje některé kompozice z předchozího počinu, vedle nich už jsou zde obsaženy i skladby melodické, které jsou posluchačsky vděčné. První kompozicí tohoto druhu byl track „Seagulls“, čímž odstartoval nový směr tvorby projektu AQUILON. Vrcholem alba jsou bezpochyby melancholické skladby s použitím zvuku piana, které jsou nazvány „Pianoproject“ a nesou očíslování podle toho, v jakém začaly začaly vznikat.
Následující rok mělo vzniknout pokračování předchozího počinu, nakonec jsou však práce přerušeny kvůli vytížení u rozjíždějícího se Greymonu. Pozůstatkem jsou tedy skladby sdružené v maxisinglu „Fragments Of Down Speaker“, který však nikdy nevyšel. Vedle kompletních skladeb, z nichž některé navazují na vybrané kompozice z předchozího alba (především Pianoproject), obsahuje i fragmenty nových kompozic, které měly vzniknout.
Po nějaké době už rockový Greymon celkem bez problémů fungoval i bez takřka nepřetržitého zkoušení, takže jsem se mohl opět opřít do tvorby pro AQUILON. Skladbou „Itdeta“ vzniknuvší na konci roku 2001 začínají práce na projektu „Poptime“. Na vydání další nahrávky však, stejně jako na další započatou sérii „Solia“ nikdy nedošlo. Přesto v letech 2002 - 2004 vzniká obrovské množství skladeb i krátkých fragmentů, které mohou být bohatou zásobou nápadů pro další tvorbu do budoucna. V dalším roce se však kompoziční proces radikálně zpomalil, aby se v posledních čtyřech letech téměř zastavil. Příčinou je opět práce pro GREYMON, neboť kapela prošla radikální proměnou repertoáru, ve kterém dnes nalezne uplatnění mnohem rozmanitější spektrum nápadů, proto jich na AQUILON už moc nezbývá. Přesto není pochyb o tom, že i v budoucnu budou vznikat skladby i pro tento můj vedlejší one-man projekt.
Na těchto stránkách si teď můžete poslechnout snad alespoň trochu reprezentativní výběr toho nejlepšího, co pod hlavičkou AQUILON v různých obdobích vzniklo.
Chtěl bych upozornit, že se jedná o rarity vznikající pomocí velmi zastaralých technologií, navíc se jedná o povětšinou o hudbu, k jejíž tvorbě nebyl stařičký program Fasttracker vůbec stvořen. Připočteme-li k tomu, že jsem nikdy neměl v úmyslu tuto tvorbu zveřejňovat, tudíž nebyly na skladbách prováděny jakékoliv úpravy, které by dělaly provedení jednotlivých kompozic pro posluchače snesitelnějším, je jasné, že je třeba tuto tvorbu brát jen jako takovou kuriozitu.
Tomáš Pícl - hudba, aranžmá, programování, produkce