A bude hůř - O kapele | Bandzone.cz
Při poskytování našich služeb nám pomáhají soubory cookie. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte. V pořádku Další informace

A bude hůř punk / Prahahaha

„22.8. - Šonov u Broumova“

Skladby v přehrávači

Pro přehrávání skladeb je třeba zapnutý javascript, flash plugin verze 9 nebo HTML5 kompatibilní browser.

Členové

Nástrojové obsazení: Kytara
Nástrojové obsazení: Bicí

Kontakty a odkazy

Dodatečné info

 

 ABH dělají:

Václav ''Kapr'' Kaprhál (1992 - ...) - zpěv
David ''Vopička'' Strnad (1997 - ...) - kytara
Petr "Dubisko" Dub (1999-2004, 2013 - ...) - basa
David ''DeeDee'' Pospíšil (2007 - ...) - bicí
Honza ''Véča'' Večeřa (2012 - ...) - kytara

V kapele účinkovali:

Jirka "Helmut" Juliš 1993-2000 (kytara)
Petr "Zedík" Matějček 1993-1995 (bicí,basa)
Tomáš "Votvor" Hrdinka 1993-1998 (basa)
Jakub "Vrták" Slavík 1996-2000 (bicí)
Robert "Killer" Keller 2001-2003 (bicí)
Marek "Mára" Matuška 2004-2008 (bicí)
Martin "Mordusack" Strnad 2005-2008 (kytára)
Radek ''Bouškin'' Bouška 2004-2013 (basa)

Chochy,Štěpánka a Mahulena na bicí
Průša na kytaru a basu
Liška na benžo
Monty na basu
Koflák na klávky

 

abudehur.com

Bio a historie

 

„A bude hůř sami svůj styl označují jako underpunk. Tím je třeba rozumět ryčnou, údernou a neučesanou, přesto stále ještě dostatečně melodickou muziku vycházející z i klasického punk rocku, kterou však do jiné filozofické roviny posunují texty. Skupina je totiž inspirována tradicemi českého nejen literárního undergroundu, a tím pádem se vysvětluje ona první část složeniny, kterou ABH vymysleli jakožto označení vlastního tvůrčího počínání...“ 

(Petr Korál, hudební publicista)

Něco z historie:

O šíleném vzniku estrádního souboru A BUDE HůŘ jak bylo zapsáno v nezávislém občasníku pro příznivce ABH a jiné opilce Hyena. Po dlouhém opileckém kómatu při opruzování hospod na dobříšsku, vyzbrojeni kytarou a chutí ožírat se na sračky za psychadelických tónů a hrdelního zpěvu všech přítomných vznikl antikulturní a nehudební soubor ABH, a to na popud stejnojmenného románu p. Pelce Jana, jehož věhlas se rozšířil během krátké doby pouze do okolí obce Hříměždice. Původně jsme se měli jmenovat Debžons (kupodivu tento název odhalil frontman sk. PČV Šolich a nadále nás častuje tímto prapůvodním názvem), nebo Černá kref ale oba názvy byly tak debilní, že jsme udělali kompromis a zoveme se tak jak se zoveme. To bylo dne 24.4.1992 (pozor tato data jsou důležitá, pro pochopení živelnosti našeho počínání). 30.4. byl odsouhlasen název. 2.5. byla první a jediná zkouška v ústavu pro mentálně postižené, kde pracoval Hovád a 9.5. na den osvobození (tehdy) byl první koncert v hostinci U Drobečka, v obsazení Hovád řef, Helmut kejtra, Votvor Larysa basofka a Zedík virbl a dupák. Od 20té hodiny až do půlnoci, drtili umělci asi třicet svých fanoušků šesti nazkoušenými skladbami a různými improvizacemi nazvanými: Larda šel blít, Zavřeli jsme Láďu Vacka do sudu, Ať žije výčepák a Kamenem do hlavy. Koncert se poved, sémě popularity bylo zaseto a my jsme už k Drobečkovi nesměli, ostatně jako po té všude kde ABH zahrálo. Od založení do roku 97 jsme odehráli asi 15 koncertů, na různých soukromých akcích námi pořádaných. Nahráli 3 demosnímky, z nichž ani jeden nešel použít pro przněntaci souboru. Nabourali 2 auta z důvodu neukázněnosti řidičů. Voklátilo se zhruba 26 mošen, prošlo nesčetně hospod, které se stávali na dlouho naším druhým domovem a vyměnilo několik hudebníků o jejichž působení netřeba se zmiňovat. Vyšlo také 6 čísel občasníku Hyena v průměrném nákladu 30ti kusů, určených pro okopčení. Založen byl také Hyena fan klup ale nikdo tam nepsal, tak se na to hodil kabel. Při nevalně řídkém počtu vystoupení jalo se ABH odehrát poslední koncert, na němž nás objevil, na dva roky náš zvukař Dan a počal nás tahati po různých svých akcích na západním okraji Prahy. Koncertem v Lipencích červenci 97 počalo se období konjunktury. Byl nahrán první pro sluch použitelný demosnímek /Lipence 97 live/ který tak dal základ pro vytvoření nové farmy fanoušků, kterými se stali pankáči z Radotína, noví kamarádi a skupina Hovado Boys. Za půl roku bylo odehráno tolik koncertů co za dosavadní působení (díky Dane, prej už moc nechlastáš) což také vlilo do žil, kromě chlastu, ohromnou dávku nové tvořivosti. Do kapely přišel druhý kytarista Bezmozek, který bravůrně zvládal alkoholickou a marihuanovou domestikaci včetně svého nástroje pod jejich vlivem, basáka Larysu který chtěl většinu zkoušených písní nekompromisně připsychadelňovat, nahradil člen farmy Dubisko a začalo se nelítostné tažení pod žebříčky hitparád kde se soubor zatím zastavil a nabírá dech k novému živelnějšímu ataku. V současné době je soubor ustálen v obsazení i repertoáru a obráží různé festivaly, alternativní a soukromé seance po území Čech. Pod patronátem nakladatele Lubora Mati a po několika vystoupeních se sympatickým ansáblem Pod černý vrch, je utužena dosud opileckými excesy znásilňovaná morálka tohoto estrádního tělesa, do piva ponořeného.
V současné době je kapela natolik zaneprázdněna a jede, že není do historie co psát. Vše je buď zapomenuto nebo není třeba reprodukovat. Hráli jsme skoro všude kde se dalo a někdy i tam kde se nedalo.

Děkujeme všem fans a bývalým spolusráčům za veškerou podporu.