Sme o5 v hre.
Píše se rok 2003 a s ním i první nápad v našich hlavách založit si vlastní kapelu. Bylo to období, kdy jsme byli obklopeni hudbou která nám dávala radost do života, pomáhala nám dívat se na věci možná trochu jinak, trochu víc optimisticky, hudbou která nás dopovala pozitivní energií a okořenila nás špetkou zdravýho rebelství.
Byly to ovšem zatím jenom sny.
Jednoho dne přitáh domů bratr kytaru a já zistil že tohle je ten nástroj kterej chci držet v rukách. Byli sme nabuzený a odhodlaný dát do hraní maximum. Když sem se konečně naučil chytit pár akordů, začalo mi pršet do nosu a vůbec mi nevadilo že musim půl hodiny čekat než z G-čka si přeskládam prsty na akord C.. už sem si totiž myslel, že jsem kytarysta.
Jádro kapely sem měl tvořit já a mí dva starší Bráchové - Milan Houžvička a Tomáš Houžvička. Jenže Milan chodil do hudební školy na basu, vystupoval s klavírem a potom se dal do kupy s Českolipskou kapelou Red Eye. Prostřední brácha hrál nakytaru s kapelou Green Pig a mě bylo tak jasný, že se s hudbou musim obrátit na kamarády.
Přišel ale další kopanec do prdele, když jsme se museli přestěhovat na Slovensko do Pieštan. To byla doba, kdy sem přišel nachut Hip-Hopu a ted sem nevěděl k jakýmu směru se přiklonit. Punk? Nebo hip hop? Oba dva směry maj totiž něco do sebe a měl sem v hlavě takovej zmatek, že jsem se rozhod tyhle dva žánry spojit. Byl sem z toho nemocnej a tak vznikla skladba "Prechladnutý". To už ale asi patří do trochu jiný rubriky. Modřiny na prdeli se mi zahojily a nechaly po sobě jenom jizvy štěstí. Splnil se mi sen a jádro kapely nakonec stejně tvořej moji dva bráchové.
Cesty boží Jsou nevyzpytatelný. S tim počítam :)