Zrní alternative / Kladno

Pořád se něco děje.

Jednoho dne nám tajfun života Kuba Čermákovic překryl oči škraboškou a vez nás neznámo kam, nemožnost vidět ani mluvit, v pozadí jen bručí motor. Když jsme po dlouhý době mohli škrabošky sundat, uviděli jsme - tmu kobkovou. Stali se z nás dávní předci, pravěký červíci, prakrtci, co nevnímaj nic než náznaky a záblesky tohodle světa. Pak nás zas naložil a odvez kamsi do lesa. Odtud za svitu měsíce jsme přivázáni k sobě provazem hledali cestu na hrad Pirkštejn - sídlo Arcikavárníka Ondřeje Kobzoly. Tam jsme během následujcících dní museli: celej den mlčet, nosit se navzájem do kopce v lese, bejt x hodin uvězněný mezi čtyřma stromama, vyvolávat z hlubin svýho nitra démony a pálit je u ohně, zpracovávat na tisíc způsobů dávno zašlé hudební dílo místního rodáka, v pěti lidech mít kontakt se zemí na ploše velikosti listu papíru, navzájem se oceňovat, a pak všechno předvýst bandě nenáhodných kolemjdoucích.

Tohle skončilo, šup na koncerty, šup se oženit, šup na svatební cestu, šup zaimprovizovat taneční představení, šup zahrát Hrdinu v Akropoli, šup si zahrát s filharmonií v Hradci Králové v amfiteátru, šup jít do Jámoru nahrávat singl, šup se stěhovat do nový zkušebny, šup zkoušet s Janáčkovou filharmonií v Ostravě na hraní na Pohodě.

A při tom všem připravujeme nový písničky na novou desku. Jsme teď ve fázi toho zásadního tvůrčího, toho momentu, kdy už v Michelangelovym ateliéru stál ohlodanej žulovej kvádr a on z něj dlátem začal vysvobozovat Davida. Jaký bude mít kadeře, ruce, třísla, pohled, to všechno se právě teď utváří.

Rozostřenej zamlženej pohled nový desky začíná nabýrat kontury a odstíny a baví nás to pořád stejně. 15 let a furt stejný.

Jsme ve varu a vařit můžete s náma i na nejbližších koncertech - 24. v Janovicích nad Úhlavou, 25. Novým Městě nad Metují a 30. na Kladně - kde se vrátíme na místo činu - zahrajem v hospodě U Český Lípy koncert, stejně jako když to před 15 lety a jednom týdnu všechno začalo. 

Pak už začne červenec, léto, prázdniny a letní hraní nastartujem 1.7. hraním v nám už dobře známym skvělym Vesnickym klubu v Chotěmicích pod správou pábitele Vency Koubka.

Carpe diem,

memento mori,

zdar more.

Zrní

Youtube Video yI2oS2hoL0k

Tak jsme zpátky na ulici. Prsty mrznou, struny i klávesy přestávaj bejt po třetí písničce cejtit, ale vůně ulice a nadšené ovace, dětské tanečky i kroutivé pohledy kolemjdoucích nám hřejou krev v žilách a roztahujou do úsměvu naše přimrzlý výrazy.

K 15 letům jsme si nadělili hudební street art, vysunutí vzpomínek na hraní za pár kaček, před spontánnim uskupenim lidí, který to možná zajímá. Pravda, dneska nás už pár lidí zná a tak se děje, že v každym městě, do kterýho přijedem, už na náměstí nějaký ten hlouček Zrní fans čeká.

Možná i tenhle nápad -  totiž hrát jako praví muzikanti, tak jak to celý vzniklo, s nástrojema v rukou, bez elektřiny, přímo mezi lidma - možná i tahle věc nějak zasáhne do našeho novýho bádání ve zkušebně. Do hledání cest, který právě teď objevujem a procházíme, abychom poznali, jakym směrem se ta naše nová deska vlastně vydá. Je to zábavný a vzrušující, už jen proto, že stejně jak před každym našim opus magnum, před každou naší nejlepší deskou, nevíme, jak to celý dopadne, jak to bude znít, o čem a co vlastně to bude.

Každopádně opět děláme na nejlepší desce v historii vesmíru, tak jako dycky a mezitim, než jí vydáme, což bude ještě hodně dlouho trvat, si můžete čekání zkrátit buď poslechem posledního CD se záznamem akustickýho hraní na Střeláku z podzimu 2015 (prostopášně pojmenovaného Čtyři Honzové a jeden Ondřej v severní části Střeleckého ostrova), jehož ukázky jsou tady na bandzonu, nebo tak, že dorazíte na koncert.

Před koncertem si vyražte na náměstí poslechnout si pět podezřele povědomých muzikantů - ano budeme to my. A až se bude blížit sám hlavní koncert, nelekněte se, až se místo nás zjeví na pódiu jakýsi vlasatý týpek s kytarou. Je to předskokan, ovšem nejde o nikoho menšího, než legendárního vlastníka kladenské zdi, Michala Kobersteina. Kámoš a náš hudební prazdroj, kterej měl v začátcích Zrní svojí kladenskou kapelu Fousy Moudžou Rajzin - naše tehdejší rivaly a vzory v jednom -  a my ho teď bereme s sebou, ať se o něm lidi taky trochu víc dozví. Určitě si to on i jeho hudba zaslouží.

Z měst máte na výběr Dobříš, Jaroměř, Vrchlabí, Znojmo, ValMez, Veselí nad Moravou, Liberec, a další... Všechno k nalezení v koncertech nebo na našich stránkách.

Óm mani padme húm

Youtube Video y-JqH1M4Ya8