Žoviální orákulum alternative-alternative / Praha

dnes je krásný den, který si zaslouží uctít trochou blátivé poetiky Žoviálního orákula. Tedy zde:

my, kteří chceme, aby slovo zůstalo u Boha

jediné, co hájí svět, jsou stopy našich očí obrácených ven - a neodpovídajících.

jediné, co smyslu blízkost ponechá, je mlčení - je ticho vřící jak před pádem Jericha.

a potom....hlas se ozve jak střelba do vran

ahavta ra mittovv sheker middabber tzedek selah. ahavta chol divrei vala leshovn mirmah.

gam el yittatzecha lanetzach yachtecha veyissachacha meohel veshereshcha meeretz chaiyim selah

lidé se bojí té chvíle, kdy nepoznají kdo před nimi stojí...tak se ptají. 

s krvelačnou šelmou žoviálně smlouvají.

to, co dělá zvíře z člověka!

to, co dělá zvíře z člověka!

ukáže mu těla, ukáže mu co se s nimi dělá

jak je krása umělá - a slova nesmělá

lidé se bojí té chvíle, kdy nepoznají kdo před nimi stojí...tak se ptají.

s krvelačnou šelmou žoviálně smlouvají.

zbýváme my, kteří neodpovídáme....kdo své oči pálíme

stojíme uprostřed a můžeme žít stejně jako zemřít.

my, kteří chceme aby jediné slovo bylo Bůh.

rock en rolle

nelíbí se mi jak se díváš

nelíbí se mi jak se nedíváš

když stojíme v kuchyni

kachnu se mnou nadíváš

než vůně vyprchá a všechny listy zvadnou

jen mlč - a podívej se! naposled! jednou!

tvá očka drátěná, nadějí plná

tečou jak rozpuštěná mohyla

nelíbí se mi jak se díváš

nelíbí se mi jak se nedíváš

vždyť stojíme v kuchyni

kachnu se mnou nadíváš

maso, kosti, tvoje voči

chceš něco dokázat chceš něco znamenat

přemýšlet a objevovat, jednat když je to třeba

všem dodávat víru v to že svět neni zlej - 

tak na to zapomeň - a kachnu podlej!

nelíbí se mi jak se díváš

nelíbí se mi jak se nedíváš

vždyť stojíme v kuchyni

kachnu se mnou nadíváš