Prý nikdy nebudeme soutěžit, máme Anděla, co bychom chtěli víc? Co třeba zahrát si v divadle Semafor, co třeba dostat naše písničky k dalším žambopanenským uším? Nejspíš by člověk nikdy neměl říkat, že už NIKDY nebude COKOLI, neb se může stát, že bude
dělat NĚCO a ještě se u toho bude skvěle bavit. Bylo nám dobře, užili jsme si dechu legendárního divadla a dokonce postoupili v soutěži o příčku výše, tedy do SMS hlasování o postup do finále. Chemickou Jan prosral, hnal jak o závod a drmolil a drmolil.
Ale Tobě, písnička o svobodě, se vcelku podařila. Na webu soutěže www.ceskohledapisnicku.cz můžete od pondělí 13.10. od 19:00 shlédnout klipy šesti písniček, včetně té naší a SMSkovat o dušu.
Hlasování končí ve středu 15.10. v 19:00. Počet SMS z jednoho telefonu není omezen. Vítěz bere briliantovou notu.

Staňka je nevěřící Tomáš a tak si musela na divadlo sáhnout. Zjistili jsme, že je na spodní straně štítu divadla nainstalována daktyloskopická čtečka papilárního brázdění na prstech a tak už Staňka může do Semaforu kdykoli, dveře se jí samy
otevírají.

Hraní bylo rajcovní, s porotou v zádech se člověk cítil zvláštně. Nezbylo než zavřít oči a třískat do toho a řvát a potit kýble přebytečné tekutiny. Na fotce je také vidět opuštěná pidisestava Juřího, kopák tlumený polštářkem byl na prknech divadla k
vidění jistě poprvé. Juří prchl před Chemickou do zákulisí, aby si mistr Jan mohl pořádně vychutnat rány bičem, které mu zasazovalo nasazené překotné tempo písně. A bič svištěl...

Po odehrání Tobě a Chemické si šel mistr Jan vyslechnout kritiku poroty. Slova slavných začala bušit do Janovy hlavy a bylo těžké zůstat emočně vyrovnaným autorem. Největší diskuse vznikla okolo nahého domovního důvěrníka, který se vyskytuje v písni
Chemická. Jan ho oblékl na základě rad svého textařského kolegy Síbrta do trenek a porota nalezla rozpor v textu. Už nevíme, kdo hlasoval pro nudismus v Chemické, každopádně to byla příjemná debata. Všichni se usmívali a Jan si to užíval.

Nakonec jsme si uvědomili, že přiznání k příslušnosti k Semafoří sektě nám nemůže vůbec uškodit, ba právě naopak. A tak, těsně před cestou domů, těsně před šestihodinovou cestou domů, těsně před šestihodinovou cestou domů v mlze jsme pořídili tuto
fotografii, ve které je jasně vidět náš postoj a naše příslušnost. Ať si nás naši fanoušci pamatují jako dobré a hezké člověky. Cesta nakonec dopadla dobře, v pátek jsme plni energie vstali po 120 minutách spánku do svých zaměstnání. Dnes je sobota,
Staňka chrble a spí, já, Jan jsem již procitl a píši tyto řádky. Jsem rád, že jsme zase mezi živými. Na závěr ještě poděkování Daniele a Dušanovi za podporu při příjmání do sekty. DÍKY!