Tak nakonec NEPODPOŘÍME BAKOV
zrušeno
zrušeno
Vikendové tažení jsme opět zahájili jak jinak než tradiční předkoncertní návštěvou naší základny U soptíka, kde se převážná část kapely s chutí naloupala, i když v tomto případě opravdu decentně (bez ironického podtextu). V sobotu jsme se sešli už kolem třetí, abychom si ještě přehráli náš setík a pak hurá do Doks. Po klidné cestě následovalo překvapení, kde že to vlastně hrajem. Zajeli jsme do lesa ne nepodnému lesu Blairwitch a zničeho nic se před námi otevřela mítinka, a vedle ní restaurace, s bazénem a hřištátkem pro pozemní hokej. Vypečená restaurace. Po vstupu do hospody jsme zjstili, že kromě barmana a dvou amigos nebyl v hospodě prakticky nikdo. Klidné prostředí na klidnou alko párty. Proč ne. Dali jsme pár pívek a za dvě hodiny přijeli naši kámoši z Anime Torment, podpořeni Mnichovskou bandou Silent Decay. Obě bandy poznamenané dvoudenním chlastáním. Za nedlouho po nich přijeli Beatiful Cafillery, kteří měli duální funkci jako kapela i jako zvukaři. Jelikož jsme pospíchali do Liberce na náš druhý večerní koncert, tak jsme to odpálili jako první. (děkujem klukům za zvuk, na poměry paráda). Po dohrání jsme se setkali s kladnými ovacemi pěti ze šesti "moshpitmanů", takže spokojenost na místě. Jen nás mrzí, že jsme museli odjet. Na loupačku místo jak dělané! Už v autě, na cestě do Liberce, si však jeden nejmenovaný člen kapely vzpomněl, že zapomněl zaplatit lístek (asi 70 Kc) takže se tímto omlouváme i barmanovi a má to u nás.(něj.:) Po příjezdu do Libereckého Hadda, jsme s potěšením zjistili, že jsme přijeli akorát, když kluci z Morrow dohrávali zrovna poslední písničku. Velice kladným zjištěním bylo i to, že v klubu nebyl ani jeden člověk střízlívý, podle toho jsme usoudili, že jsme doma. Koncert jsme tedy odehráli jako poslední kapela večera, za vřelého přijetí pařanů. Pár piv, sklidit cajky a vyrazit. Tak zněl rozkaz našich unavených řidičů. Zachovali jsme se přesně podle toho. Na spáteční cestě nás ale čekalo ještě na závěr malé překvapení v podobě policejní hlídky. Jeli jsme dvěma auty a první auto mělo "o jednoho pasažéra víc než by mělo mít". takže se dali očekávat problémy. Štěstím bylo i to, že oba řidiči byli alkoholu prostí a nedopřáli si za celý večer ani doušek piva (pokud nepočítám 15 birelů na každého). po zkontrolování auta však policisté bez problému, načež jsme se my (v druhém autě) dozvěděli po zavolání, že "šestý člen" Sin the eighth teamu (váží 20 kg i s postelí) schoval pod sedačku, přikryt dekou a vydáván za kombo. No když se daří tak se daří.!